Asistovali mu při tom autor knihy, historik Jiří Plachý, primátor Brna Petr Vokřál (ANO) a Ludmila Formánková, tajemnice RAF klubu Emila Bočka v Brně. Aby toho nebylo málo, obdržel válečný veterán i dort v podobě knihy! Už druhý v krátké době. Ten první mu předal deník Blesk těsně před datem jeho pětadevadesátých narozenin.

Co jsem řekl, to tam sedí

„Dnes jsem ji dočetl a je tam všechno přesně tak, jak jsem vyprávěl,“ odpověděl očividně dobře naladěný válečný veterán na dotaz, co dílu říká. S nadhledem vzal i samotný křest publikace, kdy se jedna ze skleniček se sektem poroučela k zemi a změnila se v hromadu střepů.

„Nechtěl jsem, aby se o mně někde psalo, ale když už to někdo napsal, já za to nemůžu,“ bavil Boček sebe i desítky posluchačů v síni. Autorem knihy je historik Jiří Plachý a vydavatelem brněnské nakladatelství Jota. Finančně projekt podpořilo město Brno.

Jak jsem byl mrtvý

Oslavenec přidal i několik historek z období, kdy se stal pilotem-stíhačem u 310. stíhací perutě. Asi nejvíc pobavil líčením o své domnělé smrti po přistání v Bruselu. Kvůli prasklé pneumatice zůstal na letišti tři dny, navíc nedošla do Londýna zpráva o jeho patáliích.

„Půjčil jsem si tisíc franků, a tak jsme si tam debužírovali. Když jsem se vrátil, tak se všichni divili, co tam dělám, že už mě prohlásili za mrtvého, protože jsem se nehlásil,“ vyprávěl Boček.

„Válku přežil, kdo měl štěstí. A já ho tedy asi měl,“ dodal na závěr. Poté trpělivě podepisoval výtisky knihy zájemcům, kteří na křest dorazili.

Video
délka: 00:48
360p

Křest životopisné knihy Strach jsem si nepřipouštěl o českém stíhači RAF Emilu Bočkovi Zdeněk Matyáš

Kdo je Emil Boček

Rodák z brněnské části Tuřany, kde se 25. února 1923 narodil, odešel z okupované vlasti tajně v roce 1939. Dostal se do Bejrútu a zúčastnil se bojů ve Francii v létě 1940. V září téhož roku ve Velké Británii absolvoval pilotní výcvik a byl přijat k Royal Air Force.

Sloužil jako mechanik u 312. stíhací perutě a v závěru války od října 1944 se stal pilotem-stíhačem u 310. stíhací perutě. Další výcvik prodělal v Kanadě a do konce války měl na kontě 26 operačních letů. Z letectva odešel v roce 1946.

O jeho životě vznikl v roce 2012 film Nezlomní, v roce 2010 dostal od prezidenta Václava Klause Řád bílého lva. Letos obdržel čestné občanství města Brna. Žije v městské části Bystrc.

Fotogalerie
11 fotografií