Každý den musím vypít alespoň tři litry tekutin

Tekutin musí být přiměřený přísun a vždy to záleží na hmotnosti, pohlaví a aktivitě. Podle doporučení Evropského úřadu pro bezpečnost potravin[1] platí, že dospělí člověk by měl vypít zhruba 30-40 ml tekutin na každý kilogram své váhy. Například 70 kilový muž tak potřebuje od 2,1-2,8 litru tekutin denně, u žen je potřeba o něco nižší, u dětí je potřeba tekutin na kilogram hmotnosti naopak vyšší. Více pít musíme pochopitelně v letních dnech nebo při sportu. Až čtvrtinu potřebných tekutin přitom tělo získává z přijímané potravy. Základem pitného režimu by však měla být čistá pramenitá voda.

Při jídle se nesmí pít, protože tekutiny zředí trávicí šťávy a jídlo se pak hůře stráví.

Jedná se o nesmyslné tvrzení. V žaludku se vylučuje velmi agresivní kyselina chlorovodíková, která je součástí žaludeční šťávy. Kdybychom chtěli zředit její koncentraci tak, abychom zaznamenali možnou změnu projevující se na štěpení živin, museli bychom vypít alespoň několik litrů tekutin najednou. Každé jídlo je tak vhodné prokládat pitím.

Je lepší toho vypít více, než méně

Stejně jako dehydratace i nadbytek tekutin může být nebezpečný. Pokud vypijete velké množství vody najednou (přibližně 3-4 litry), může dojít k přetížení ledvin nebo k bolestem břicha případě v extrémních případech u některých sportovců-maratonců dokonce k mdlobám, díky otoku mozku, ve vážných případech i k úmrtí. Intoxikace vodou je stejně jako dehydratace závislá na pohlaví a tělesné hmotnosti. Jde ovšem o velmi extrémní případ, v běžném životě k němu v podstatě nemůže dojít. Nejjednodušším způsobem, jak se těmto problémům vyhnout je doplňovat tekutiny postupně, nepít za každou cenu a nezapomínat na to, že tělo potřebuje kromě vody také minerály. Pro výpočet správného pitného režimu můžete využít připravenou kalkulačku na: http://www.rajec.com/pitny-rezim-cz/pitny-rezim-rajec-cz

 Když piju hodně vody, tělo jí zadržuje a já vypadám tlustší.

Je to právě naopak. Pokud má tělo dostatek tekutin, nemá důvod je zadržovat. Často opakovaný mýtus, že větší množství tekutin se ukládá do podkoží, je nesmysl. Platí to snad leda u piva. Tam ovšem objemy nedělá voda, ale vysoký podíl cukrů, které pivo (ostatně jako kterékoliv alkoholické nápoje) obsahují. Podobně se debatuje o vlivu velkého množství soli na zadržování vody a již z potravin, nebo nápojů. Problém bývá také s minerálními vodami, které nejsou vhodné na každodenní pití.

Pití sladkých nápojů je nezdravé

Ve výživě platí, že základem je pestrost a rozumné množství jednotlivých potravin, tedy “jíst i pít s mírou". Slazené nápoje samy osobě škodlivé nejsou, zejména když si uvědomíme že se může jednat i o cukrem či medem slazený čaj. Musí se ovšem konzumovat v rozumné míře. Pokud někdo pije třeba 2 litry slazených nápojů denně a nesportuje, nemůže se divit, že přibere na váze. Cukrem nebo medem slazený nealkoholický nápoj tedy může být vhodným a rychlým pro doplnění energie při sportovních aktivitách. Zajímavé je, že i když se konzumace slazených nápojů často až démonizuje, tak jejich spotřeba dlouhodobě klesá, zatímco množství osob s nadváhou a obezitou jak v dětském, tak dospělém věku stoupá. Skutečným problémem, který způsobuje nadváhu nebo obezitu je kombinace neaktivního životního stylu, nevhodného složení stravy a nepestrého jídelníčku. Při správném pitném režimu, jehož základem je čistá pramenitá voda, však problémy nehrozí.

Když přes den nepiji, večer to mohu dohnat

Tělo by mělo mít stabilní přísun tekutin rovnoměrně v průběhu celého dne. Nadměrné doplňování tekutin najednou není prospěšné (zejména pro ledviny) ani účinné. Pokud tělo dostane větší přísun tekutin najednou, vezme si jen určitou část a zbytek stejně velmi rychle vyloučí. Ideální je proto pít raději častěji a po menších dávkách a vycvičit tak sebe i svoje tělo na časté intervaly doplňování tekutin. Začít bychom měli nejlépe hned z rána a vypít ideálně dvě sklenice vody, což dobře nastartuje metabolismus.

Dehydratace není nebezpečná, stačí se jen napít.

Nedostatek tekutin může být dokonce smrtelný. V běžných podmínkách vede „pouze“ k únavě, bolestem hlavy či malátnosti. Už při ztrátě tekutin v objemu 1% tělesné hmotnosti člověk pociťuje silnou žízeň. Ta je první známkou dehydratace. Nedostatek tekutin při sportu může dokonce významně ovlivnit i výkonnost. Už dvouprocentní dehydratace těla způsobí snížení atletického výkonu o 10 %. Pokud má navíc tělo málo tekutin, snižuje se rovněž hladina serotoninu důležitého pro nervový systém. Žíznivý člověk se tak hůře soustředí, bývá unavený a podrážděný.

Tělo si samo řekne, kdy se napít

Není to úplně pravda. Pocit žízně je první známkou dehydratace. To už však bývá pozdě a organismus je vystaven nedostatku tekutin. Podle odborníků je nejlepší spojit si pitný režim s pravidelnými návyky a vytvořit si z pití dobrý zvyk. Třeba si doma nebo v práci postavit lahev s pramenitou vodou na viditelné místo. Sama se pak přihlásí a pomůže předejít žízni i dehydrataci.