Takhle to začíná

- Jste unavení až vyčerpaní

- Často vás bolí hlava

- Míváte bolesti žaludku

- Je vám stále zima

- Špatně spíte

- Cítíte vnitřní napětí

- Jste podráždění a plačtiví

- Necháte se snadno vyprovokovat k hádce

- Jste podezíraví až vztahovační

- Vyhýbáte se pracovním povinnostem

- Na ničem vám nezáleží

Pět tipů, jak čelit syndromu vyhoření:

- Fyzická aktivita – turistika, jízda na kole, vycházky se psem, nepřepínejte se.

- Dobrá parta – udržujte přátelství mimo rodinu a zaměstnání.

- Najděte si koníčka, který nesouvisí s vaší prací.

- Dopřejte si příjemné věci bez pocitu viny.

- Nebojujte s únavou a vyčerpáním, přijměte je jako fakt, ne jako selhání. Pokud cítíte, že vás vaše práce vyčerpává víc, než je běžné, najděte v sobě sílu ji změnit.

Ohrožuje syndrom vyhoření obě pohlaví stejně?
Syndrom vyhoření ohrožuje spíše ženy, jednak více pracují v pomáhajících profesích a učitelství, kde tento syndrom hrozí, také častěji pečují o rodinu, malé děti, postižené nebo naopak o důchodce.

Navíc hormonální změny v přechodu jsou bouřlivější u žen, což psychice nepomáhá. Obecně ale vyhoření závisí spíš na typu práce a typu osobnosti než na pohlaví. 

Co na to rodina?
„Syndromu vyhoření si vaše rodina pravděpodobně všimne, ale ne vždy pochopí, co se děje. Komunikujte narovinu, neviňte blízké, že se do vás málo vciťují a že vám sami nenabídli pomoc. Pokud rodina bagatelizuje váš stav, vyhledejte odborníka,“ radí psycholožka Eliška Bachová.

Pohled odjinud… Co si o vyhoření a únavě myslí kartářka a léčitelka Eva Kalivodová
„Je důležité udržovat energetickou rovnováhu,“ říká, „jin a jang“, mužská a ženská stránka osobnosti by měla být vyrovnaná, zvláště pokud vyhoření způsobuje menopauza. Je třeba přijmout změnu jako fakt, nebojovat s ní, nezlobit se na tělo, které momentálně „nestíhá tempo“ a odměnit se mu za léta poctivé služby tím, že mu poskytneme odpočinek.“