Syndrom vyhoření hrozí ženám v přechodu i mužům: Jak s ním bojovat, odpovídala psycholožka

Dobrý den, možná bych mohla a měla být spokojená, ale nejsem. Mám tři zdravé děti, manžela, práci, ale prostě nejsem šťastná. Cítím se hrozně unavená, vyčerpaná, nechci se na sebe dívat do zrcadla, zdá se mi, že nic nezvládám tak, jak bych chtěla. Navíc každý den je tak nějak stejný a to mě ubíjí. Vím, že kvůli rodině musím fungovat, tak funguju, ale nevidím nějaké světlejší zítřky. Jediné na co trošku spoléhám, je až konečně začne jaro, začne svítit slunce a bude teplo. Myslíte, že bych měla navštívit psychologa nebo to nějak zvládnu sama? Děkuji. Tereza(Tereza )

Dobrý den jak se projevuje vyhoření u mužů mám přitele dva roky a chová se ke mě hrozně nevím co sním mám už dělat nepohladí nedá pusu nechce si povídat o ničem jediné co mu dělá radost je pes a chození sním na procházky ani při té procházce neumí být vlídný ke mě nechytí za ruku prostě nic nevím asi mě nemá rád nebo ho jako žena už nepřitahuju a když si sním o tom chci povídat tak to už vůbec ne jemu je 50 a mě 48.Říká že to už má vše zasebou nevím jestli je to dotaz pro vás ale nevím na koho se obratit o radu (Klára)

Prosím o radu jak vyhoření předejít a jak s ním bojovat pokud už mne dostihne. Děkuji(Marie)

Dobrý den , mám přesně to co popisuje níže paní Ivana a Vám děkuji za odpověď protože přesně to co popisuje paní Ivana mám i já ve stejném věku a rada s tím plánováním pomalu ubírat místo dvou hodin si dát hodinku.. místo velkých úklidů pěkně postupně každý den něco.. mám jeěte k tomu psa a ten chtě nechtě MUSÍ ven a tak spolu pocouráme a překonáváme ..je to vždy nárazové ty stavy že už toho je moc a nic mne nebaví.. ale asi to je život.. děkuji za vyslechnutí a přeji hezký den..a bude líp..(Asimka)

Dobrý den Eliško, jsem maminka na mateřské se 3 dítkem. Jsem 12 let doma a začínám mít deprese ohledně nemocí, podstupovala jsem několik IVF a mám strach z nemocí a rakoviny. Neumím se soustředit na nic, nic mě netěší, jak moc se bojím, že budu nemocná po této zátěži. Můj 3 syn to sice nevnímá, ale starší děti ano. Může se jednat o syndrom vyhoření a co s tím, aniž bych navštívila pomoc :?(Lucka)

Dobrý den. Pracovala jsem dlouhodobě v takovém stresu a vypětí, že mě ani 14denní dovolená nestačila k dobytí energie. Zcela vyčerpaná a s již zhoršeným zdravím (sníženou imunitou) jsem nyní již měsíc v pracovní neschopnosti. Přemýšlím o změně zaměstnání, protože nelze očekávat zlepšení prac. podmínek, to jsem již zkoušela, navíc mě tato činnost dlouhodobě neuspokojovala, ale zároveň mám strach, zda najdu práci, je mi 49, i když jsem VŠ. Cítím se v pasti a ptám se, co byste mi doporučila.(Radka)

Prošla jsem tím. Hrábla jsem si až na dno. Jen díky psychiatrovi žiju. Přechod (sice přirozený proces, ale nijak příjemný), neskutečné problémy v práci s neuvěřitelně sprostým šéfem a hulvátským chováním, naprostá ignorance manžela. Už mě to nebavilo a chtěla jsem to skončit. Jako posledního stébla jsem se chytila paní doktorky, která mi diagnostikovala středně těžkou depresi a pomohla mi zvládnout odchod od manžela i z práce. A po jedné menší recidivě jsem v pohodě. Beru stále prášky, ale už rok se cítím spokojená a asi i šťastná. Píšu to tady proto, abych všechny ostatní, kdo začnou cítit první příznaky, neváhali a vyhledali pomoc odborníka. Nestyďte se jít k psychiatrovi, může vám to i zachránit život jako mně.(Dagmar)

dobrý den, poslední dobou mi připadá všechno, co dělám, naprosto zbytečné a k ničemu. Za rok mi bude 50 let, což není moc pozitivní. Jak jsem nespokojená sama se sebou (postava se změnila o několik čísel nahoru), hubnout se nedaří, cvičit mě přestalo bavi - proč se honit atd., tak jsem doma protivná na děti, manžel mi přijde, že už v rámci rodiny "jen tak funguje", žádná radost. Už hrozně dlouho jsem se nesmála, všechno je jako běžící film kolem mě, kdy ale musím být účastna jako kuchařka a uklizečka doma a zaměstananec v práci. Máte nějakou radu, jak se znovu "nastartovat" a mít radost? Děkuji Hanka(Hanka)

Dobrý den, je mě 48 let a pracuji jako chůva-ted mám zrovna 2 roky hodně zlobivé kluky na hlídání,"vyhořela" jsem už před 3 lety,kdy jsem od rodiny musela odejít..no zatím to zvládám,ale ..má otázka: až budu(doufám,že brzy) babička od svých vlastních dětí,nemůže mě tohle nějak poznamenat? Přitom děti mám ráda a na ty "své vnoučátka" se moc těším:)-děkuji Sofie(Sofie)

Dobrý den je mi 36 let a už od 5.2 jsem na PN jsem bez energie a pořád spím měla jsem skříplý levý trapéz a byla jsem na EKG tam mi jen napsali IRBBB. Nic mě nebaví a přitom mým koníčkem bylo vaření a teď nic. Přepadli mi dceru 15let v říjnu od té doby veliký nátlak policie, a její zdraví fyzické a hlavně psychické mě dost vysilovalo a hlavně nechodila do školy byť je v 9.ročníku a trápí mě kam půjde na školu. Děkuji za odpověď přeji hezký den (Miša78)

Dobry den, jak zabranit vyhoreni na druhe materske dovolene? Starsi dite do toho zacina v zari skolu. Mam pocit, ze to uz doma nezvladam. Je moznosti i nastup do prace a jesle pro skoro 2 lete dite? Pomoc od obou rodicu mame zridka, nebydli ve stejnem meste.(Ladislava)

Mám toho na srdci tolik, že nevím kde začít. Přechod, krize středního věku, šikana v práci, manželská krize po 30 letech manželství, péče o těžce tělesně postiženého syna, zdravotní problémy s tím vzniklé, žádná radost ze života.... Hledám pomoc, ale zatím jsem nenašla psychologa, který by mi pomohl. (Soňka)

Dobrý den. jmenuji se Antonín . poznal jsem se v Dotazu Hanky kdy její manžel po 25letech manželství chce vše zabalit a být sám! procházím podobným životním ůskalím. Co mohu udělat proto abych neskončil s provazem v lese? (Antonín)

Dobry den, pracuji jako fyzioterapeut. Pri studiu jsem mela o teto profesi zcela jine predstavy. Lide nechteji cvicit a pracovat s sebou...pletou si nas s masery a neuvedomuji si, ze mame za sebou tezke studium. Posledni dobou jsem zcela rezignovala na jakekoliv presvedcovani techto lidi. Jsem apaticka i v osobnim zivote. Nic me nebavi, casto jsem nemocna a bez nalady cokoliv delat. Myslite, ze se jedna o syndrom vyhoření? Dekuji za odpoved.(Lucie)

Jaké jsou první příznaky syndromu vyhoření? Konkrétně u zaměstnání "herečka"?(Marie)

Co dělat, když má přítel syndrom vyhoření v nejhorší fázi. Je vyčerpaný po všech stránkách a každá vteřina v práci je pro něj nesnesitelná. Chci vědět, co můžu udělat jako jeho přítelkyně. Děkuji(Ellen)

Dobry den, take bojuji se syndromem vyhoreni. Myslim si ale, ze jsem stihla zastavit vcas a uplne me to nesemlelo. Chci vsem v podobne situaci poprat hodne sil a energie a Vam take. Mejte se krasne! (Zuzka)

Prožívám právě období menopauzy. Psychicky i fyzicky jsem aktivní, ale musím říct, že se musím do všeho nutit. V práci - mladý šéf, by nás nejradši nahradil mladými, které na něho budou hledět s otevřenou pusou a obdivem. My "starší dospělé" už máme svůj názor, ale oni o to vůbec nestojí. Práce mne tedy už nebaví. Ale co dál? Ideální by bylo změnit. Ale copak vás v tomto věku někdo zaměstná? Jsem ráda, že mám místo a budu se tu snažit vydržet do důchodu, který se stále prodlužuje. Lidi kolem mne taky štvou. Snažím se, ale nejde mi to od srdce. I vše co se děje - politická situace a pod., člověku moc na náladě nepřidá.O víkendu se hodně snažím být fyzicky aktivní, aby mi endorfiny vydržely co nejdýl, ale ve středu už melu z posledního a opět se těším na víkend. Nevím, jestli by pomohly nějaké léky obsahující estrogeny. Není to hezké období. (Jarmila)

Dobrý den, bude mi 50 let. Od listopadu mě postupně potkaly zdravotní problémy, manželova nevěra a teď navíc musím po 20 letech odejít z práce. Můj život je jedna velká tma. Okolí se mě stále snaží rozveselit, a nechtějí pochopit, že toho nejsem schopná. Přišla jsem ve velmi krátké době o životní jistoty a jediným únikem jsou pro mne chvíle, kdy se mi podaří usnout. Velmi často reaguji pláčem, ale vždy se snažím, aby mě nikdo neviděl, protože se za sebe stydím.(Iveta)

Dobrý den od 53.let co jsem přestala menstruovat má návaly ,v noci bušení srdce.je mi 65 a stále mě to trápí. Děkuji Lída(lLidka)

Dobrý den, starala jsem se 2 roky o maminku, která zemřela. Byla jsem přetažená, s obavami aby se v noci něco nepřihodilo jsem si totálně rozhodila spaní Lékař mi předepsal Tritico, ale to na spaní nepomáhalo, přestala jsem ho užívat. Je to už 2 roky a já se nemůžu dostat do normálu. Trpím nespavostí, nic mě nebaví a ztratila jsem svůj optimismus. Prakticky 4 roky jsem se pořádně nevyspala. Jak z toho ven? Děkuji za odpověď.(Jarmila)

Dopbrý den, je mi 43 let. Vždy jsem byla velmi pohodová,usměvavá,plánovala budoucnost,měla radost ze života, těšila se z maličkostí o vše jsem se zajímala a měla chit do života. Poslední tři měsíce se cítím šíleně...jsem smutná,brečím (brečení se mi hodně uleví),v noci se budím s myšlenkou na prázdno), časté bolesti hlavy, přibrala jsem 10 kg,cítím se k ničemu, nic mě nebaví a vše mi je jedno. Funguju pouze jen že musím, ale z ničeho radost nemám a vyhledávám samotu. Nepoznávám se a nevím co stím, jsem zoufalá. K lékaři se mi s tím nechce,bojím se že budu muset užívat léky které mě mohou změnit (jak se o tom někdy mluví)....Vůbec necítím žádnou radost z ničeho,rodina si toho už také všimla...prosím, je možné u mě vyhoření? Co s tím??? Mnohokrát Vám děkuji S pozdravem Renata(Renata)

Chcem sa vyjadriť k pani Kristínke, aj ja pracujem v DD a tiež mám ten istý pocit od určitej doby toho zastreného vedomia, bolesti kĺbov a hlavne hroznú únavu, zábudlivosť...možno je to prostredím, smrťou všade okolo, nemohúcnosťou...bojujem prosti tomu, stretávam sa s oveľa mladšími ľuďmi, cvičím. Kristínka myslím si, že to je psychosomatické, čítajte knihy o pozitívnom myslení, nemyslite na to, čo sa vám stalo, a hlavne zmeňte zamestnanie, vyčistite si telo a myseľ, uvidíte uľaví sa Vám (Broňa)

Dobry den, je mi 48 let. Kazde rano pri jizde do prace si naplanuji, co vsechno odpoledne a vecer stihnu a kam pujdu. Bohuzel pri ceste zpet z prace uz vidim pred ocima pouze pohovku a nemam silu nekam jit. Musim si odpocinout aspon 2 hodiny, abych byla vubec schopna dal fungovat. A o vikendu pri predstave neco podniknout, radeji zapnu televizi . Samotnou me to nebavi ale nejde to!!! Dekuji za odpoved Ivana(Ivana)

Je mi 37 let, mam fungujici rodinu (3deti, manzel). S nejmladsim ditetem jsem jeste na materske. V lonskem roce jsem ale bojovala s pocity vyhoreni, zvazuji spolupraci s psychoterapeutem, protoze me psychicke propady maji dopad na chod rodiny (smutek, unava ...) muzete mi prosim doporucit nejaka centra nebo konkretniho cloveka,kam bych se mohla obratit?(Helena)

Dobrý den, jak se projevuje syndrom vyhoření. (Janka)

Dobrý den, je mi přes šedesát let. V poslední době mám pocit, že život nikam nevede, že už nic nemá cenu a žádné řešení. nemám sílu a motivaci ani uklízet, dělám jen to, co "je třeba". Jak z toho ven, jsem vybitá jak baterka.(Drahomíra)

Dobry den, je mi 35 let a chtela jsem se zeptat jestli syndrom vyhoreni hrozi i mladym lidem?(Černohorská)

Dobrý den, můžu se zeptat jak se praktikuje duševní hygiena? (JanaF)

Jak se diagnostiku je syndrom vyhoření?(petra)

Mám syndrom vyhoření-jsme si toho vědoma,ale nemám sílu to změnit. Jsem po menopauze,30 let diabetička na inzulínu, před 10ti lety zemřel můj partner na rakovinu během 3 měsíců, potom jsem se starala o matku, která umírala na cirhozu jater, otce jsem si musela přistěhovat loni domů do společné domácnosti a teď 2 měsíce vím, že můj současný partner umírá na rakovinu tlustého střeva. V zaměstnání - v zahraniční firmě - je to denodenní stres. Cítím se na dně. Nebaví mě ráno ani vstát z postele,ale zároveň jsem si vědoma, že všichni jsou na mě závislí.(Marcela)

Dobry den, jakym zpusobem se da rozpoznat, ze cloveka postihl syndrom vyhoreni a kdy se muze jednat o zavaznejsi problem typu deprese ci jine zavaznejsi psychicke problemy. Dekuji za odpoved(Hanka)

Dobrý deň, mám 55 rokov, pracujem v domove sociálnych služieb, som 20 rokov vdova a starám sa o invalidného syna a 17 ročnú dcéru, ktorej otec mi neplatí výživné a v poslednej dobe proste sa cítim úplne vyčerpaná psychicky a fyzicky...som roztržitá, zábudlivá a v práci už mám s tým problémy, lebo si všimli, že proste som nejak mimo a čo mi povedia za pár chvíľ zabudnem a z toho pramení určitá frustrácia a pochybnosti o sebe samej. Začala som užívať lieky na pamäť.Som rok po poslednej menštruácii.Vždy som bola akčná, hrávam volejbal, každý mi vraví, že vyzerám na 40 rokov, som športovo založená, vždy som veci zvládala s nadhľadom i napriek mojim životným ranám som bola pozitívne naladená a veselá, tak nechápem čo sa to teraz deje, Ďakujem(Slávka)

Dobrý den, v 47 letech jsem prodělala 16 chemo kvůli rakovině prsu,zátím vpořádku.Po aplikaci léčby jsem se dostala do přechodu,já mám pocit,že je vše vpořádku,stále pracuji i během léčby jsem pracovala, nevadí mi, že jsem již ta stará- po přechodu, vypadám dle slov ostatních mladě, nepřibírám, ale spíše jsem taková otupělá, již se nenadchnu pro nic nového, netěším se na dovolenou atd. U psychiatra jsem byla již , když mi byla oznámena diagnoza, prý jsem silná osobnost, ale tomu nevěřím.Myslím si , že vše pramení z narůstajícího věku,že ?(Zuzana olomouc)

Dobrý den, prosila bych Vás o radu. U mého manžela se projevil syndrom vyhoření,asi i krize středního věku, současně i po 25 letech manželství krize ve vztahu. Chce přestat pracovat, chce přestat žít ve vztahu, má problém se svým věkem - 48 let, bojí se stáří a nemocí. Chce od všeho utéci a být sám. K psychologovi nechce. Nechce nic řešit , uzavírá se do sebe. Je ke všem okolo velice kritický. Docela mám o něho strach. jak mohu pomoci jemu a také i sobě? Děkuji(Hanka)

je mi 61 let. pribrala jsem 30 kg a nemam silu to shodit. jsem unavena a vse mi boli. shanim zelenou kavu, jestli po ni neshubnu. jsem v duchodu a nic mi nebavi. muj pritel ma 120 kg, je celej den zalezlej a ja jakobych neexistovala. nemuzu ho vystehovat, nema kam jit. takze do konce zivota s nim budu sedet u tv a tloustnout. nic mi nerbavi a z niceho nemam radost, akorat z vnoucat.(Ivona)

Dobrý den, jsem 15 let doma, starám se o dvě děti, manžel je velmi pracovně vytížen, vždy jsem za to byla rada, ze se mohu naplno věnovat rodině, ale v poslední době je to strašně ubijejici, nic mě nebaví, přijde mi, ze jsem život promarnila, někdy se mi ani nechce vstát z postele, vždyť budu mít zase stejný den, jako všechny předchozí... Chtěla bych se zeptat, jestli to muže byt syndrom vyhoření.... Moc děkuji (Katka)

Dobrý den, také si myslím, že syndromem trpím...Je mi 47 let, jsem strašné unavená, z práce vyčerpaná ,nic mě nebaví ,pořád si říkám -nic nemá smysl ,tak za čím se vlastně honit ?Pracuji s lidmi a poslední dobou zastávám názor ,že morální hodnoty se jaksi už ,,nenosí ".A připadám si ,že jsem hrozně najivní -pořád věřím v slušnost ,poctivost a že asi do této doby jaksi nezapadám...Jsem fakt tak ,, jiná " ?Slýchám od lidí ,že jsem hodná...a já si pak vždy doplním ale blbá ! Někdy si říkám, že kdybych se nenarodila , o nic bych nepřišla -protože život (ani mé dětství ) není a (nebylo ) jednoduchý a vycházet s lidmi je někdy velmi těžké .Můj lékař mi říká ,že nad vším moc přemýšlím-at´ spoustu věcí hodím za hlavu .Jde to však vůbec ? Pochybuju -Zojka.(Zojka)

Dobrý den, je mi 57 let, celý život pracuji s čísly, v posledním měsíci se na pracovišti zavádí úplně nový systém/program/, já i když se moc snažím, nezvládám. Připadá mi, že mozek "odmítá přemýšlet". Posledních několik týdnů nespím, jsem protivná sama sobě a asi i okolí. Nevím, jak dál. Chtěla bych změnit práci, ale v dnešní době v mém věku je to téměř nemožné. Děkuji, jestli poradíte. (Alena)

Dobry den, rada bych se zeptala jak bojovat se syndromem vyhoreni v prechodu aniz bych musela pouzit hormony ci antidepresiva. Dekuji(Hanka)

Je možné, že někteří lidé jsou k syndromu vyhoření náchylnější než jiní, bez ohledu na povolání?(Jana Pokorná)

Týká se syndrom vyhoření spíše žen, nebo mužů? Případně je poměr obou pohlaví vyrovnaný?(Jana Pokorná)

Zdravím, mohla byste shrnout, jak se syndromu vyhoření vyhnout v učitelském povolání? Děkuji.(Jana Pokorná)

Je mi 53 let, jsem vdaná a mám třiděti na VŠ. Kdysi jsem kvůli dětem a rodičům odešla z FF UK, kde jsem měla zajištěné místo a vrátila se do rodného města. Riduče umřeli, když děti byly malé a manžel hodně pracoval, tak jsem musela skloubit opětovný návrat do práci s péčí o tři děti. Přestože ve svém oboru jsem výborná, měla jsem problém s návratem do zaměstnání a nyní se mám hledat nevé, což je téměř nemožné jak zde, tak jinde, i když to zkouším. Kvůli studujícím dětem však musím vydělávat. Jak se mám bránit pocitu vyhoření? (Jitka Růžičková)

dobry den jsem v prechodu asi rok nemam zadne navaly ale jsem porad unavena co na to brat dekuji Lenka(Lenka)

Zdravim...jsem vycerpana,pocit jen spat a spat,reaguji i podrazdene,staram se 2roky o pani s Alzheimerovou chotobou,deno -dene i noci,volna minimum jen kdyz ja jdu na kontrolu na onkologii,cim se i tato situace da spestrit... od jara se jedu projet tak hodku na kole,vice samotne me nezustava casu,moc dekuji Svata(Svatoslava)

Dobrý den, v 50. letech jsem začala pracovat jako pečovatelka v DD.Asi po roce jsem doprovázela klientku na lékařské ošetření a ona mě potřísnila zvratkama. Hned druhý den se mi udělalo špatně a únava byla tak silná, že jsem celé dny a noci prospala. Navštívila jsem nespočet lékařů, ale nikdo nedokázal určit diagnózu.Obrátila jsem se i na léčitele z Vysočiny, který mi řekl, že jsem chytla nějaký bacil.7 let mám ze života peklo.Když navštívím svého obvodního lékaře a řeknu mu , že už nemám sílu ani pracovat, tak si myslí, že jsem hysterka, která neumí stárnout.Mám zastřené vědomí, bušení srdce a velké bolesti kostí,šlach a kloubků.Kvůli tomu jsem přestala sportovat a přibrala jsem 20kg.Sedimentace je 20/45.Dva roky jsem měla zvýšené teploty 37.8.Revma nemám a osteoporóza to taky není.Prosím, poraďte mi, kam se mohu se svým problémem obrátit? Děkuji K.(Kristýna)

Před 3 roky jsem prodělali s partnerem krizi, kdy ji odstartoval on. Nyní by pro mě udělal první poslední. Já jsem se díky té události před 3 lety psychicky sesypala a dodnes se cítím mizerně. Mám pocit, že za nic nestojím, že nic neumím, cítím se velmi unaveně, sebevědomí na nule, nemám chuť nic doma dělat ani řešit, je mně lhostejná i celá rodina, neplánuji nic do budoucna. Jedná se o syndrom vyhoření? Ještě nejsem v přechodu, ale věk se pomalu blíží. Co s tím?(Andrea)

Po menopauze mám pocit, že nic nestíhám, že mé nic nebaví, ani koníčky např. ruční práce jako je pletení, háčkování, které jsem provozovala od mládí. Zkrátka je všechno najednou jinak. Předem děkuji za odpověd´.(Jana Prochazková)

ahoj, potrebuju poradit. asi mam ten syndrom vyhoreni. nic mne nebavi, staram se o handicapovanou dceru, do prace nechodim, neda se to skombinovat se zamestnanim ta pece o hand. dceru. Ma to to narocne, bydim na mael meste, kde moznosti vyziti nebo nejake kulury sou minimalni....a ze bych si privydelavala nejakou drobnou vyrobou doma, to je bez sance....vsimla sem si ze kazda maminka co je na materske doma, tak neco vyrabi-prodava, takze i ten trh s drobnymi vyrobky je nasyceny...a ja se i dost manualne malo zrucna, nez se neco naucim, tak to kazdej umi!! Jediny, co me bavi je fotit. ale to sou takovy fotky, jen pro mou zalibu. dneska foti kdekdo! Poradite prosim?(evicka41)

Co dělat, abych se nedostala až, k syndromu vyhoření. (janajana)