Maminka: Leona Kičinková

Adélka je veselá holčička, která ve čtvrtek 25.6. oslaví své osmé narozeniny. V tento slavný den by jí tato panenka, která jí zatím ve sbírce chybí, určitě udělala velkou radost. Navíc dostane i své první vysvědčení! Jelikož je pilná a vytrvalá, očekává samé jedničky, což je další důvod, proč si panenku Monster High zaslouží. V neposlední řadě je hodná i ke svým dvěma sourozencům, staršímu Ondrovi a mladší Simonce, čímž nám dělá neuvěřitelnou radost. Pokud se tedy rozhodnete poslat panenku právě Adélce, upřímně vám děkujeme a budeme se radovat spolu s ní!

Maminka: Eva Tomášková

Panenku Monster High by si jistě zasloužily obě mé dcerky. Zmíním ale především tu starší, páťačku, která v letošním roce zažila něco, co většina z nás zažívá až při maturitní zkoušce. Stres z testování!

Dnešní deváťáci jsou většinou přijímáni téměř vždy na školu, kterou si vyberou. Ne tak děti z páté třídy. Pokud chtějí jít na osmileté gymnázium, musí projít náročným testováním (SCIO) a svoje místo si opravdu vybojovat. Když dcera kolem Vánoc přišla s tím, že by chtěla jít na gymnázium, brali jsme to jako pokus, uvidíme, jak to dopadne. Postupem času jsem však pochopila, že jde o souboj rodičů – čí dítě uspěje? Děti se vzájemně ve škole hecovaly, kdo si kolik testů vyzkoušel, na jaký přípravný kurz chodí apod. Dcerka si před zkouškou vyzkoušela testy nanečisto na jednom gymnáziu, doma pak z každého požadovaného předmětu nějaký test zkusila, takže příprava byla a největší obavy opadly. Rozhodně jsme ale nehodlali zasvětit celý školní rok pouze tomuto.

Vše dopadlo nad očekávání dobře, i když si vybrala nejžádanější českobudějovické gymnázium, dostala se. Stejně tak i na druhou školu. Má před sebou ještě spoustu let studia, které možná zvládne, možná ne. Ale pro letošní rok je pro mě hrdinkou, že ustála ten tlak okolí a dostala se na svoji vysněnou školu.

Maminka: Klára Volková

Naše Klárka půjde do školy až za rok, ale přesto by sis panenku zasloužila. Celé jaro byla hodně nemocná, a i když to nebylo nic vážného, tak to, že jsme musely být stále zavřené doma, bylo náročné pro nás obě. Panenky Monster High zná, a i když žádnou nemá, tak se ráda dívá na videa s jejich příběhy. Proto bych jí ráda za její trpělivost a dodržování doporučení od doktorů, tuto panenku dopřála.

Během nemoci jsme spolu napekly spoustu koláčů, takže její bráška a táta občas pronesou, že by mohla mít zase někdy rýmu, aby si pochutnali jako na jaře. Je to naše šikovná holka a pokud vyhraje, tak bude mít obrovskou radost!

Maminka: Eva Nováková

Naší Elišce je čerstvých 6 let a chystá se na své poslední ještě zcela bezstarostné předškolní prázdniny. I když „bezstarostné“ jsou pouze z našeho pohledu, děti mají své starosti a problémy, které nesmíme zlehčovat. Elišce se narodil před rokem malý bráška Kuba. Od té doby, co Kubík leze i do jejího pokojíčku, nemá Eliška chvíli klidu. Bráška jí bere hračky, schovává je, ocucává a okusuje. A ačkoliv je to hodná a starostlivá ségra, která nám rodičům umí už i opravdu pomáhat, a ne jen „pomáhat“, na svoje panenky je háklivá a dává si na ně pozor. Myslím, že panenka Monster High je dostatečně strašidelná, aby ochránila Eliščin pokojíček před malým ničitelem. Ne, samozřejmě je to vtip a nerada bych kohokoliv strašila. Eliška si takovou panenku, potom, co viděla u kamarádky nějaká ta videa, už delší dobu přeje a stále o ní mluví. Když měli nedávno ve školce besídku spojenou s karnevalem, vybrala si dokonce masku „strašidelné princezny“, tak se asi nechala inspirovat. Eliška a Kubík nám dělají jen radost, tak hodné děti by si přál každý… A protože byl pro Elišku letošní rok s malým bráškou náročný, příští rok pro ni už bude školní, myslím, že by si zasloužila novou panenku – kamarádku na společné prázdninové hry. 

Maminka: Alžběta Kopecká

Když jsem byla malá, tak žádné takové panenky nebyly. Podotýkám, že já jsem se narodila v době komunismu. Hrála jsem si se sestrou tak maximálně s máminým nádobím, máminým šatníkem a každá jsme vlastnila jednoho medvěda, kterému jsme dělaly čas od času piknik. Piknik obsahoval piškoty, na kostičky nakrájený 30% eidam a kyselá okurka. To byl totiž běžný obsah naší staré ledničky. Postupem času jsme k medvědovi přibíraly další zvířata, která se objevovala v naší domácnosti, piknikové suroviny byly pořád stejné a tak se nedivím medvědům a jiným strávníkům, že už je piknik přestával bavit. Koho by taky bavil, kdyby měl pokaždé jíst to samé.

Každý rok jsem psala Ježíškovi o panenku a to jakoukoliv. Bohužel, každý rok jsem žádnou panenku nedostala. Dárky od  Ježíška se nesly v duchu potřebných věcí a pak věcí do výbavy, se slovy, to se ti jednou bude hodit. Já jsem tedy za ta léta nastřádala několik ručníků, utěrek, ložního povlečení, které jsem stejně ve své první domácnosti nikdy nepoužila.

Ráda bych tedy dostala panenku Monster High pro svou dceru za vysvědčení proto, že by to byl tak trochu můj nesplněný každoroční sen, dostat ji k Vánocum. A doufám, že by mi ji půjčila občas sem tam na hraní, nebo bych jim oběma mohla udělat piknik, ale dnes už z úplně jiných surovin.

Maminka: Petra Nováčková

Moje dcera Ema se jako malinká bála strašidel a bubáků. Až před třema lety poprvé ve školce viděla u kamarádky první "strašidelnou" panenku. Nejdříve o ní doma pouze mluvila, že existuje, že se jí dá utrhnout nožička, ručička, že má strašidelné barvy a zuby. Jako maminka jsem z takové panenky nebyla zrovna nadšená.

Rok poté jsme už ale první Monsterku pořídili a k ní samozřejmě i doplňky. Dva roky na to už dcera pobíhala po pokojíčku v kostýmu Monster High a znala všechny jména a film. Dcera se už žádných bubáků a strašidel nebojí, s kamarádkama si hraje na Monsterky a i já si tyto panenky oblíbila.

Emička by měla obrovskou radost, kdyby do její sbírky přibyla další panenka Monster Hig a měla by tak krásný dárek ke konci školního roku.