9°C
Hlíva ústřičná má protivirové, protibakteriální, protizánětlivé účinky díky vysokému obsahu biologicky aktivních látek s mimořádně pozitivním účinkem na lidský organismus. „Nejznámější účinné látky jsou glukany, které výrazně aktivizují funkce imunitního systému. Stimulují aktivitu imunitních buněk při odstraňování tzv. „špatných buněk“ z organismu. Jde o buňky napadené viry, bakteriemi a všechny poškozené buňky v těle, které již nemohou plnit svou původní funkci,“ konstatuje lékařka MUDr. Jana Mrázová.
CHOLESTEROL
Další mimořádně účinnou látkou je lovastatin, který patří do skupiny látek snižujících cholesterol. Hlíva se vyznačuje i vysokým obsahem enzymů, které se podílejí na metabolismu cukrů, tuků a bílkovin, stejně tak vysokým obsahem vlákniny s příznivým vlivem na trávení. „Nové studie také potvrzují, že hlíva ústřičná působí nejen preventivně na vznik rakoviny, ale je účinná i jako doplněk při chemoterapeutické léčbě,“ podotýká lékařka.
JAK JI JÍST?
Nejefektivnější je hlíva tehdy, je-li konzumována v celku, neboť obsahuje všechny účinné složky. Při izolaci jednotlivých složek se mohou některé účinky hlívy snižovat či zcela ztrácet, mimo jiné proto, že některé látky se vzájemně podporují. Veškeré schopnosti si houba zachovává i v sušeném stavu. Na trhu se pak můžete setkat s preparáty, v nichž je hlíva ústřičná kombinována s laktobacily, což jsou bakterie vytvářející prostředí nepříznivé pro množení škodlivých mikroorganismů. Vláknina obsažená v houbě působí jako výživa pro laktobacily. Při dlouhodobém užívání této originální kombinace několika účinných složek je výsledkem silnější podpora imunitního systému.
ROSTE BĚHEM ZIMY
Hlívu ústřičnou (latinsky Pleurotus ostreatus) můžete nalézt i ve volné přírodě, kde se objevuje přibližně od října do března. Roste obvykle v trsech, střechovitě nad sebou, na kmenech a pařezech nejrůznějších listnáčů. Rozšířené je rovněž její domácí pěstování, a to na pytlích se slámou nebo na špalkách se dřevem.
