„Důchod jí odebrali v roce 2013 na základě nového lékařského posudku,“ říká její manžel. I nadále ale byla hlášená na Úřadu práce v Poděbradech.

Pak přišla jako blesk z čistého nebe rakovina. Aby toho nebylo málo, i pan Zámečník v té době onemocněl Alzheimerovou chorobou, brzy na to odešel do předčasného důchodu.

Veškeré finance manželé vynakládali na léčbu rakoviny, dokonce museli sáhnout na jediné úspory, které měly sloužit na výměnu ojetého auta. „Do toho přišel o práci i náš syn. Tím byla situace v naší rodině dovršena,“ řekl reportérům Blesku při návštěvě senior

Po propuštění z nemocnice v listopadu 2013 přiznali paní Zámečníkové plný invalidní důchod a příspěvek na péči 3. stupně. Na jaře příštího roku se ale rakovina vrátila a žena jí podlehla…

Dluh, o kterém nevěděli

V zimě téhož roku proběhlo řízení o pozůstalosti, kdy notářka panu Zámečníkovi sdělila, že má jeho žena dluh u VZP téměř 13 000 korun. „To mě překvapilo, protože manželka byla od roku 2002 až do přiznání invalidního důchodu hlášená v evidenci na Úřadě práce,“ řekl senior.

Ještě podivnější prý bylo, že po osobní návštěvě pobočky VZP v Žamberku mu nedoplatek na pojistném snížili o 9 tisíc. Pan Zámečník se nakonec vzdal dědictví ve prospěch syna paní Zámečníkové, kterého má z prvního manželství. Jiří Vencl tak teď musí zaplatit dluh, i když se stejně jako nevlastní otec domnívá, že jde o omyl. „Vždyť máme v ruce i papír od Úřadu práce, kde stojí, že byla maminka v evidenci od roku 2002,“ krčil rameny čtyřiatřicetiletý muž.

Když s potvrzením zašli na pobočku ÚP, sdělili jim, že bývalá úřednice udělala chybu, když v lejstru uvedla, že byla paní Zámečníková nepřetržitě v evidenci. „Dál se s námi odmítli bavit,“ tvrdí pan Vencl.

Na Ombudsmana Blesku se muži obrátili s tím, aby jim poradil, jak takovou situaci řešit. „Nevíme si s tím rady, pojištění měl přece po celou dobu hradit stát,“ shodli se oba.

Kdy za vás stát hradí pojistné

Zákon udává, že stát je plátcem pojistného za některé pojištěnce. Týká se to například:

  • nezaopatřených dětí
  • příjemců rodičovského příspěvku
  • žen na mateřské dovolené
  • žen nebo mužů na rodičovské dovolené
  • osob, které jsou invalidní ve třetím stupni nebo které dosáhly důchodového věku, avšak nesplňují další podmínky pro přiznání takového důchodu.

Stát má povinnost pojistné platit dnem, kdy se stane plátcem pojistného. „Pojištěnec má ovšem povinnost oznámit své zdravotní pojišťovně skutečnosti rozhodné pro vznik povinnosti státu platit za něj pojistné. K tomu je stanovena lhůta osmi dnů. Tuto povinnost musí dodržet i zaměstnavatel,“ říká Petr Novák z Vašenároky.cz.

Oldřich Tichý, VZP

„Podle výsledku řízení o pozůstalosti, pravomocně skončeného 1. 12. 2014, se stal pan Vencl právním nástupcem zůstavitelky a odpovídá za pohledávky VZP,“ řekl Blesku tiskový mluvčí pojišťovny.

Podle něj se do dědického řízení VZP původně skutečně přihlásila, a to s pohledávkou na pojistném ve výši 11 000 Kč plus penále 1960 Kč. Částka vyplývala z konečného vyúčtování ke dni úmrtí – to VZP provedla na základě skutečností a dokladů, které jí v tu doby byly poskytnuty.

„Až poté, co bylo pravomocně skončeno řízení o pozůstalosti, doručili zástupci zemřelé paní Zámečníkové doklad od Úřadu práce ČR, že byla plátkyní pojistného v kategorii uchazeč o zaměstnání, a to v období 1. 8. 2002 až doposud,“ říká Tichý.

„Vzhledem k tomu, že doklad byl nestandardní (některé části dopisovány rukou!), vyžádala si pracovnice VZP potvrzení přímo od Úřadu práce ČR,“ dodává. Úřad práce následně sdělil, že zemřelá žena byla v evidenci uchazečů o zaměstnání od 1. 8. 2002 do 25. 7. 2013.

Na základě nového potvrzení vypočítala pojišťovna novou výši nedoplatku na pojistném, která činila k datu úmrtí 3 444 Kč a penále ve výši 433 Kč. Jiří Vencl jakožto syn a dědic tak musí dluh uhradit. „V případě uhrazení dlužného pojistného si může písemně požádat o prominutí penále,“ radí Oldřich Tichý.

Kateřina Beránková, Úřad práce ČR

„Úřad práce může podle zákona o zaměstnanosti uchazečům ukončit evidenci i zpětně, a to v případě, když dodatečně zjistí, že v minulosti existovaly překážky, na jejichž základě není možné klienta v evidenci nadále vést. Úřad práce nemůže mít v evidenci například osobu, která je uznána jako dočasně neschopná práce, která je plně invalidní a není schopna vykonávat práci za zcela mimořádných podmínek (počítá se sem 3. stupeň invalidity),“ říká tisková mluvčí.

A právě přiznání invalidního důchodu paní Zámečníkové byl zřejmě i důvod, proč byla z evidence vyřazena. Otázkou ale stále zůstává, kde vznikl paní Zámečníkové dluh na pojistném, protože po přechodu do plného invalidního důchodu za ni zdravotní pojištění má platit nadále stát. Panu Zámečníkovi nezbude, než se obrátit na ÚP, aby mu sdělil, za jaké období konkrétně vznikl dluh na pojistném.

Proti dluhu můžete mít výhrady

Dlužné pojistné a penále může zdravotní pojišťovna předepsat k úhradě takzvaným výkazem nedoplatků. „Proti němu je možné podat písemnou námitku, pokud plátce nesouhlasí s dluhem na pojistném a penále. Námitky musí být podány do osmi dnů od doručení,“ říká právník Petr Novák.

Zdravotní pojišťovna pak musí do 30 dnů od doručení námitek vydat rozhodnutí, kterým výkaz nedoplatků potvrdí nebo zruší. Pokud by se stalo, že by pojišťovna v této lhůtě nerozhodla, tak je výkaz nedoplatků neplatný. V případě pana Zámečníka je tedy na podání námitek už pozdě.

Jak zjistíte, jestli zdědíte i dluhy?

Díky novému občanskému zákoníku jsou možnosti, jak si ověřit případný dluh na pojistném, výrazně lepší. „Dříve se sice mohli věřitelé přihlásit se svými pohledávkami do dědického řízení, ale mohlo se klidně stát, že se o placení dluhů zemřelého přihlásili později,“ vysvětluje Novák.

Nově ovšem zákoník počítá s variantou, že dědic může uplatnit takzvanou výhradu soupisu pozůstalosti. „To dává dědici jistotu, že bude hradit dluhy pouze do výše nabytého dědictví,“ tvrdí právník z Vašenároky.cz.

Dědic, který si vyhradil soupis, může navíc navrhnout, aby soud vyzval věřitele pro vyhledání dluhů zemřelého. Věřitelé na základě takové výzvy musí ohlásit a doložit své pohledávky. Pokud by se věřitel nepřihlásil, tak nemá nárok na uhrazení své pohledávky, jestliže by pozůstalost byla vyčerpána už zaplacením pohledávek věřitelů, kteří se včas přihlásili.

Fotogalerie
7 fotografií