Míša si už leta platí tzv. Pojistku na blbost. „Vím o sobě, že jsem dost nešikovná, proto mi připadalo rozumné, platit si ji,“ říká. Zatím pojištění využila jen jednou, když spálila známému datový kabel v hodnotě 5 tisíc korun, pojišťovna tenkrát částku bez problémů proplatila.

Kamarádka Míši je současně i její kolegyní v práci. Jednoho prosincového rána se míjely na schodišti. Míša nechtíc vyrazila kamarádce mobil z ruky. Telefon upadl na schody, praskl ochranný kryt i obrazovka a přestal reagovat. Samsung Galaxy stál původně 15 000 korun a byl ještě v záruce, proto nejprve zavolaly do opravny, aby zjistily, kolik bude stát oprava. Záruka se na podobnou událost nevztahovala.

V servisu zjistili, že opravu nelze provést, byla by totiž skoro stejně drahá, jako nový telefon a navíc se jeden z náhradních dílů již přestal vyrábět. Míša musí kamarádce mobil zaplatit v plné ceně, aby si mohla koupit nový. Rozhodla se proto využít své pojištění, které by mělo přesně takovéto situace pokrýt.

Sepsala hlášení pro pojišťovnu. Po několika dnech přišla odpověď, která Míšu překvapila. Dle pojišťovny je za uhrazení škody zodpovědný zaměstnavatel, protože mobil se rozbil během pracovní doby. Míša si ale v žádném případě není vědoma, že by v pojišťovací smlouvě, kterou podepsala, bylo uvedeno něco o pracovní době.

Ve zprávě, kterou Míša obdržela, se pojišťovna odkazuje na odstavec, který Míša ve smlouvě nenašla. „Je to možná napsané ve všeobecných podmínkách, ale ty jsem někam založila,“ říká Míša. Obrátila se na Ombudsmana Blesku a jeho tým právníků, aby jí poradili, jak postupovat.

Čtěte i drobně psané informace!

Náhody, nehody, chvilka nepozornosti nebo obyčejná smůla. Než podepíšete pojišťovací smlouvu, pozorně si přečtěte, na co všechno se vztahuje, a k tomu důkladně prostudujte pojišťovací podmínky, které dostanete jako přílohu k vaší smlouvě.

Pojišťovna je v právu

„Právě doplňkové pojistné podmínky upravují situace, na které se pojištění nevztahuje,“ říká právník Petr Novák. Mimo jiné na odpovědnost pojištěného za škodu vzniklou v souvislosti s výkonem podnikatelské nebo jiné výdělečné činnosti.

Také za škodu vzniklou při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním, pod které lze podřadit i situaci paní Tučkové, neboť se v danou dobu nacházela na pracovišti. „Postup pojišťovny byl tudíž v souladu s pojistnou smlouvou,“ říká právník Petr Novák. Klasicky se pojištění občanské odpovědnosti za škodu vztahuje na situace, kdy např. vytopíte souseda, omylem shodíte z regálu v obchodě drahé zboží apod.

Pojišťovna argumentovala tím, že za rozbití je zodpovědný zaměstnavatel. „Obecně platí, že zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci škodu, kterou mu způsobil v rámci plnění pracovních úkolů. Zda je to odpovídající situace, musí posoudit zaměstnavatel a jeho pojišťovna,“ říká Novák.

Pokud se jednalo o služební mobil, tak jde zcela jednoznačně o škodu způsobenou zaměstnavateli. Na tu se nevztahuje pojištění občanské odpovědnosti, ale speciální produkt „pojištění odpovědnosti zaměstnance vůči zaměstnavateli“.

„Pokud by šlo o soukromý telefon, není situace již tak jednoznačná a záleží na dalších detailech. Každopádně Míša může uplatnit náhradu škody u zaměstnavatele, ty zmíněné detaily posoudí jeho pojišťovna,“ říká Marcela Machová z České asociace pojišťoven.

Co když pracuji doma, jsem na pracovišti?

Pracovní dobou je i doba, kdy člověk pracuje z domu, pokud se vám něco přihodí, rozhodně uplatněte svůj nárok u pojišťovny.

Varování: Neposílejte originály!

Vážení čtenáři, do rubriky Ombudsman Blesku posílejte výhradně kopie dokumentů a fotografií. Dopisy není nutné posílat doporučeně, ale redakce je nevrací. Pokud si příběh Ombudsman Blesku nevybere, je okamžitě skartován!

Fotogalerie
5 fotografií