Paní Eva je vdova, vychovala čtyři děti a nyní žije sama v pronajatém bytě. Pracovala jako dispečerka kamionové dopravy. Před rokem a půl musela ze zdravotních důvodů zaměstnání opustit. V současné době nemá peněz nazbyt. Požádala na sociálním odboru o příspěvek na bydlení. Na úřadě ochotně podali informace.

„Vyplnila jsem všechny tiskopisy, dodala potvrzení o výši důchodu, podnájemní smlouvu k bytu a složenky o platbách nájemného,“ říká vdova. Žádost o příspěvek byla však zamítnuta. Paní Eva se rozhodla požádat o radu Ombudsmana Blesku a jeho tým právníků, aby jí pomohli zjistit, za jakých okolností a pro koho je sociální dávka dostupná.

Majitelem bytu 1+1, který paní Eva obývá, je městská část Chlumec. Paní Eva ale platí nájem někomu jinému. Původní nájemce, který v bytě bydlel, se po smrti manželky odstěhoval a rozhodl se byt pronajímat. Vše se souhlasem městské části, která je hlavním majitelem bytové jednotky a s původním nájemcem má podepsanou nájemní smlouvu.

Původní nájemce má zase podepsanou platnou pronájemní smlouvu s paní Evou. Vše vypadalo naprosto v pořádku až do doby, než si paní Eva požádala o příspěvek na bydlení a byl jí zamítnut, protože neplatí majiteli, ale pronajímateli.

Příspěvek na bydlení přispívá na krytí nákladů na bydlení rodinám či jednotlivcům s nízkými příjmy. „Byla jsem překvapena, že smlouva, na základě které platím každý měsíc nájem, je pro sociální úřad neplatná,“ říká paní Eva. Příjmy paní Evy nepokrývají ani její běžné potřeby, a tak si musela v nelehké situaci půjčit a nyní je v insolvenci.

Dluh ji bude tížit ještě tři roky. Vdovský důchod činí 8 000 korun, invalidní 1100 korun, splátky dluhů 1900 korun, takže zbývá 7 100 korun. Zaplatí nájem za byt 5 500 korun, za energie 1000 korun a 300 korun za mobilní telefon. Na měsíc jí zbývá jen 400 korun. „Měla jsem za to, že pro přiznání sociální dávky je rozhodující výše příjmu,“ dodává vdova.

I když zdravotní stav paní Evy není dobrý, byla nucena najít si brigádu a pracovat alespoň na částečný úvazek. Na inzerát našla práci jako ostraha u České národní banky, kam dočasně na pár hodin dojíždí.

Za tři měsíce ale přejde do plného starobního důchodu a bude muset brigádu opustit, zaměstnávají tam přednostně lidi s invalidním důchodem. Bude nucena situaci znovu řešit. Co by měla udělat, aby na sociální dávku měla nárok?

Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, Petr Sulek, vedoucí tiskového oddělení: Smlouva podnájemní není nájemní

„Paní Milfaitová má uzavřenou podnájemní smlouvu, nikoli nájemní. Podmínkou nároku na příspěvek je mimo jiné to, že žadatel musí být vlastníkem nebo nájemcem celého bytu,“ říká mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Petr Sulek. „Pokud se paní Milfaitová nachází v obtížné sociální situaci, může požádat o doplatek na bydlení v rámci dávek k podpoře bydlení, která je určena k řešení individuálních situací,“ dodává Sulek. O tuto dávku lze žádat na kontaktním pracovišti Úřadu práce ČR.

Rada Ombudsmana Blesku Mgr. Lukáše Zeleného: Zkuste hmotnou nouzi

„Paní Milfaitová by mohla mít nárok na takzvaný doplatek na bydlení,“ říká právník Lukáš Zelený. Podmínky pro jeho získání stanoví zákon o pomoci v hmotné nouzi. Výše doplatku na bydlení je stanovena tak, aby po zaplacení odůvodněných nákladů na bydlení (tj. i podnájmu) zůstala osobě či rodině částka na živobytí.

Všechny případy Ombudsmana Blesku naleznete: ZDE!


Fotogalerie
5 fotografií