Stavebně byl hrad dokončen na popud císaře Karla IV. v roce 1365, kdy byla vysvěcena nejvzácnější Kaple sv. Kříže. Na počátku husitských nepokojů byly na hrad převezeny české korunovační klenoty. Ty však na jaře 1421 spolu s říšským pokladem odvezl císař Zikmund do Uher. V letech 1421 a 1422 Pražané neúspěšně dobývali hrad. Karlštejn získal opět na významu v roce 1436, kdy se znova stal místem uložení korunovačních klenotů a nejdůležitějších zemských písemností. V prvních letech třicetileté války přestal být Karlštejn opět bezpečný a 22. června 1619 odtud byly korunovační klenoty definitivně odvezeny. Později hrad vlastnila císařovna Marie Terezie. Císař František I. v 19. století památce opět vrací její zašlou slávu. V roce 1892 se rekonstrukce ujímá architekt Josef Mocker, který je podepsán i pod stavebními úpravami katedrály svatého Víta v Praze.

Základní otvírací doba:

Duben: 9:30 - 17:00 (kromě pondělí)
Květen: 9:30 - 17:30 (kromě pondělí)
Červen: 9:00 - 17:30 (kromě pondělí)
Červenec, srpen: 9:00 - 18:00 (denně)
Září: 9:30 - 17:30 (kromě pondělí)
Říjen: 9:30 - 16:30 (kromě pondělí, včetně 28.10. 9:30-16:30)
Listopad: 10:00 - 15:00 od 1. 11. do 17. 11.2019 (kromě pondělí);
dále pouze o víkendech
Prosinec: 10:00 - 15:00 (pouze o víkendech), od 23. 12. do 25. 12. 2019 zavřeno a posléze do 12. ledna otevřeno od úterý do neděle 10:00-15:00

Leden (od 13. 1.) a únor 10:00-15:00 (pá-ne)

Březen 9:30-16:00 (kromě pondělí)

Internet: www.hrad-karlstejn.cz; telefon: 311 681 617

Významný hradní pán

Karel IV. (14. května 1316, Praha – 29. listopadu 1378, Praha)

Karel IV. byl syn dědičky Přemyslovců Elišky a českého krále Jana Lucemburského. Byl to první český král, který se stal také císařem Svaté říše římské. Karel IV. patřil mezi nejvýznamnější panovníky vrcholného středověku. Byl neobyčejně vzdělaný, plynně hovořil pěti jazyky. Císař byl také autorem nejvýznamnějšího říšského ústavního zákona Zlaté buly, který platil až do zániku Svaté říše římské roku 1806. Ta také významně upravovala vztah českého státu k říši a potvrzovala výjimečné a nezávislé postavení v rámci říše. Jako český král proslul především založením univerzity v Praze, výstavbou Nového Města pražského, stavbou kamenného Karlova mostu a hradu Karlštejna.

Hradní perličky

Na hradě se v roce 1973 natáčela hudební veselohra Noc na Karlštejně na motivy divadelní hry básníka Jaroslava Vrchlického.

Kaple svatého Kříže byla zabezpečena čtverými dveřmi se silnými železnými pláty. Uzamčena byla devíti zámky. Prostor byl hlídán strážními službami, které sídlily nad kaplí. Vstup do kaple byl povolen jen se souhlasem císaře, podle jehož nařízení v této věži nikdo nesměl »spáti nebo ležeti« s žádnou ženou, byť to byla i jeho zákonitá manželka.

Na Karlštejn vede jedna z prvních značených turistických tras u nás. Vznikla v roce 1889 na popud českého vlastence a zakladatele Klubu českých turistů Vojty Náprstka.

Hochštapler Harry Jelínek spáchal ve 30. letech 20. století jeden z největších podvodů první republiky. Rozhodl se prodat hrad Karlštejn! Harry prý podplatil karlštejnského kastelána a zorganizoval na hradě velkolepou slavnost. Najal si k tomu německé komparzisty v honosných kostýmech a nechával se před obchodníky oslovovat šlechtickým tituly. Manželskému páru z USA nakonec kývl na nabídku koupě. Z republiky poté utekl s 30 tisíci dolary, které získal jako zálohu.