Štěpánka Brusnická

„Ten člověk mi opravdu utkvěl v srdci. Neznala jsem ho, ale myslím, že to byl skvělý zpěvák a úžasný člověk. Jeho hudbu jsem milovala. Přišla jsem se s ním rozloučit sama, nikdo z kamarádů ani z rodiny neměl čas. Cítila jsem, že bych u toho neměla chybět.“

Iva Sokolová

„Jsem jeho velká fanynka už od začátku jeho kariéry. Když jsem se dozvěděla, že už Petr není mezi námi, tak jsem neměla slov. Strašně jsem brečela. Nešlo to vůbec zastavit a nejde to pořád. Bylo mi jasné, že když bude nějaké veřejné rozloučení, tak tam musím být.“

Kateřina Duliková

„Poslouchala jsem Petra Muka dvacet let. Hrozně mě zpráva o jeho smrti zasáhla. Brečela jsem, jako kdyby odešel někdo z mé rodiny. Pohřby nemám ráda asi jako nikdo, ale na ten Petrův jsem musela jít. Myslím, že je slušnost se s takovým člověkem přijít rozloučit.“

Josef a Jitka Matějíčkovi

„Oba jsme zdrceni. Trochu jsme se s Petrem i znali, po koncertě jsme s ním chodili na pivo. Poslouchali jsme jeho hudbu od úplného začátku. Ten den, kdy Petr odešel, jsem si dával cédéčko do počítače a volal mi táta, že je mrtvý. Jediné, co mě drží nad vodou je, že čekáme s manželkou miminko. Jestli to bude kluk, bude se jmenovat Petr.“

Anna Pechová s manželem

„Můj manžel byl s Petrem kamarád asi deset let, takže i já jsem se s ním dobře znala. Volal nám jiný kamarád, že je Petr mrtvý. Vůbec jsme tomu nevěřili, ale pak to bylo všude na internetu a bylo to hrozné. Ztratili jsme velmi dobrého přítele a skvělého člověka.“

Jarda Grus

„Poslouchal jsem ho od začátku své kariéry. Mám rád kapelu Depeche Mode a on byl jejich česká verze. Kamarádům se jeho pozdější písničky zdály už nic moc, ale já miloval jeho hlas a chodil dál na většinu koncertů. Petr Muk si zaslouží velké uznání a díky za jeho přínos do české hudby.“