Letním avantýrám už odbíjí hrana a události na blízké Ukrajině dávají na vědomí, že ne pro každého a ne všude je léto časem selanky…

Koruna vůči euru ještě víc poklesla. Manželské poradny jako každý rok na sklonku léta očekávají nárůst klientů. A ze zpráv se dozvídáme, že inspekce na dětských táborech zaznamenala nejvíce nedostatků ve stravování a ubytování. Což s největší pravděpodobností znamená, že paní kuchařky děti krmily výživově hluchými jídly. Hygiena nebyla vždy předpisová. Odpadky počínaje, sociálními zařízeními konče. To, co prošlo, byla zábava, hry a noční bojovky.

Ale za zážitky se přece na tábory jezdí. Dítka knedlíky, omáčky, smažené sýry a jiná kalorická zvěrstva na rozdíl od zeleniny milují. O vlivu stravovacích rodinných návyků nemluvě. A komfort sociálních zařízení až tak neřeší. A na možné vši si školáci zvykli. Alespoň mám dojem, že to tak v Praze je. Někdy si myslím, že je tajní agenti drahých přípravků, jež je hubí na hlavičky neviňátek roznáší…

No jo, ach jo. Podstatné je, že se malá i dorůstající dítka baví. Leckdy víc než na chalupě, kde se krutě nudí anebo se stávají pracovními poskoky sídlo zvelebujících rodičů. Leckdy víc než u moře, kde táta s mámou neustále prudí, nebo se věčně hádají.

I když, přiznejme si, že ne každé dítě letní tábory, kolektivní radovánky miluje. Mí synové je zažili jednou a unisono rezolutně řekli: „Nikdy víc!“ Každopádně léto si chceme užít všichni. Představy jsou rozdílné. Někomu se je naplnit podařilo, jinému ne. Je čas na účtování, prověrku kolonek má dát, dal……