Počet českých poslankyň ve Sněmovně po nedávných volbách výrazně vzrostl. Jejich podíl v dolní komoře Parlamentu nyní činí 22%, což je nejvyšší zastoupení v historii ČR. A v souvislosti s tímto faktem se stala další mimořádná věc: v čele Sněmovny stanula za ODS Miroslava Němcová a dva ze tří místopředsednických postů dostaly její kolegyně Vlasta Parkanová (TOP 09) a Kateřina Klasnová (VV). Ženské válcují chlapy, dostávají se ke slovu, chtělo by se říci...
Buďme realisté. Zastoupení žen v Poslanecké sněmovně není oproti mužům ani třetinové! Nicméně jejich status na české politické scéně stoupl. Zmíněná Němcová se rovněž stala místopředsedkyní ODS a KDU-ČSL, která se do sněmovních lavic nedostala, si zvolila po volebním fiasku Cyrila Svobody za šéfku Michaelu Šojdrovou. A pro novou parlamentní stranu Věci veřejné byl ženský fenomén jedním z pilířů její kampaně: Klasnová, Kočí, Andrýsová, Suchá, Peake...
Nejsme v tom sami
Úspěch sukní v politice není jen aktuální české téma. V sousedním Slovensku dostala pověření sestavit vládu Iveta Radičová – blond padesátnice, která sice v boji o prezidentské křeslo neuspěla, ale po letošních volbách se vší pravděpodobností bude ministerskou předsedkyní, což je další historické novum.
Také Finsko má novou šéfku vládního kabinetu - čtyřicátnici Mari Kiviniemi, jíž tamní obyvatelé nazývají druhou Angelou Merkel. Mimochodem premiérka není v této skandinávské zemi ničím novým – Mari na tomto místě vystřídala o třináct let starší Matti Vanhanen...
Lepší vyhlídky?
Současné klima zkrátka ženám přeje. Jistě i díky hospodářské krizi, jež přinesla skepsi, ztrátu řady iluzí, zkrátka blbou náladu. Lid u nás i jinde se zlobí na arogantní vůdce, kteří tuhle situaci připustili. A má nejspíš dojem, že ženy by jej do ní nedostaly – jsou přece uvážlivější, předvídavější, nemají takové ego. Jde jim víc o veřejné blaho, jsou empatičtější než moci dychtivý chlap...
Ale je tomu opravdu tak? Nejde spíš o zavádějící archetyp ženských vlastností, jenž stále přetrvává? Skutečně ženy zmíněnými, od pánaboha danými charakterovými a morálními vlastnostmi zkvalitní politiku, úroveň demokracie? Opravdu jejich větší participace na politické moci zaručí lepší komunikaci, solidnost, větší schopnost kompromisu, nadstranické dohody? Obávám se, že nikoli.
Klišé proti realitě
Troufám si podotknout, že tzv. ženské pozitivní vlastnosti mají i schopní muži. Stejně jako některé ženy pohání mužům připisovaná touha soupeřit, vyniknout, uchvátit mocenskou pozici. I ony mohou doplatit na aroganci moci, přehnanou sebedůvěru, nedostatek pokory. Politika se přece nedá dělit na tzv. ženkou nebo mužskou. Politika je buď dobrá nebo mizerná.
Faktem je, že řada političek zdůrazňuje, jak nerada používá silové metody moci. Tvrdí, že je k tomu nutí tvrdý chlapský styl politiky. Jenže pokud by k němu neměly dámy predispozice, těžko by zásadní politické kariéry dosáhly, udržely by se spolu s muži na špici.
Z agenturních průzkumů rovněž vyplývá, že nižší zastoupení žen v horních patrech mocenské hierarchie úzce souvisí s rolí matky a manželky. Podle studie to uvádí většina dotázaných poslankyň a senátorek Parlamentu ČR, jež tvrdí, že jejich politická angažovanost má mnohem větší dopad na soukromý a rodinný život, než je tomu u jejich kolegů.
Thatcher a Merkel se často nerodí
Sedmdesát procent žen v českém Parlamentu také míní, že k jejich prosazení brání přetrvávající stereotypy postavení ženy a muže ve společnosti. Tvrdí, že kolegové politici zlehčují jimi deklarovaná témata, podceňují jejich politické schopnosti, neberou je jako rovnocenného partnera. A některé oslovené političky přiznávají, že se samy vinou okolností podceňují, nejsou tak průbojné.
Na téma nezáviděníhodného postavení žen v politice promluvila i nová finská premiérka, matka dvou dětí Mari Kiviniemi: „Ženy byly vždy tvrději posuzovány než muži. Potřebují dvakrát tolik energie, aby se prosadily, uplatnily své myšlenky. Mari je vnímána jako chladná a vyrovnaná bytost a svou zemi hodlá vést silnou rukou, jako to v minulosti dělala britská premiérka Margaret Thatcher nebo nyní německá ministerská předsedkyně Angela Merkel.
Tyto dámy jsou pro Finku Kiviniemi vzorem - stejně jako pro většinu stávajících evropských političek. O to víc je dobré připomenout, že Thatcher zvaná Železná lady, příliš proklamované ženskosti neměla. A na uzdě ji musí pragmaticky držet i Němka Angela Dorothea Merkel. I když té ona ve všech pádech skloňovaná ženskost v umění dosáhnout kompromisu jistě pomohla. Nicméně i Merkel, již časopis Forbes od roku 2006 čtyřikrát po sobě vyhlásil nejmocnější ženou světa, je především tvrdou pragmatičkou – jinak by post šéfky vlády znovu neobhájila.
V současnosti mají velkou šanci etablovat se v nejvyšších patrech politiky i Češky. Mirka Němcová do vlády jít nechce, Vlasta Parkanová nám už v minulosti předvedla, co dokáže. Na tahu jsou tedy mladé politické novicky z Věcí veřejných. Zatím se prezentovaly v sexy kalendáři plus efektními motty u svých kariérních životopisů. Co tedy předvedou ony a další jiné za parlamentní strany zvolené poslankyně dál? Zlepší nám skeptickou a dosti blbou náladu? Zkultivují politiku, prosadí v ní ženský element? Jisté je, že dámy jako Thatcher či Merkel se často nerodí.
Přidat názor
