14°C
O úmrtí informovalo na svém webu brněnské divadlo Husa na provázku. Podepsání Charty bylo pro Brettschneiderovou přirozené. "Člověk to prostě podepsat musel. To bylo naprosto přirozené," řekla v dokumentárním cyklu České televize o životních osudech signatářů. Ihned po podpisu byla vyhozena z divadla a manžel ze zaměstnání ve Vítkovických železárnách.
Společně se rozhodli pro politický azyl, který chartistům nabídl rakouský kancléř Bruno Kreisky, v té době měli malého syna Jakuba. "Odjížděli jsme s tím, že zkusíme dělat divadlo," vzpomínala. S sebou si vezli dvě hry, knihy, gramofonové desky a křeslo. Jejich divadlo dlouhá léta kočovalo s vystoupeními po Evropě a nakonec našlo svou stálou scénu ve Vídni. Brettschneiderová v něm hrála, režírovala a na některých hrách se autorsky podílela.
V roce 1981 obdržela Kainzovu cenu za herecký výkon. Počínaje rokem 1979 vedla množství dlouhodobých i krátkodobých divadelních dílen v Rakousku, Švýcarsku, Německu, Francii a v USA. Po roce 1989 se vrátila i do Československa a od roku 1990 učila na JAMU hereckou a pohybovou výchovu. V roce 1997 se habilitovala na divadelní fakultě, kde se stala vedoucí ateliéru herecké výchovy. V roce 2007 byla jmenovaná profesorkou.
