14°C
Patřila k nejvýraznějším hvězdám českého předválečného filmu. V roce 1942 přestala Ferbasová na dlouho hrát, protože odmítala role v německých filmech. Její další osudy byly však neradostné, komunisté její rodinu o vše připravili a diváci ji opět výrazněji mohli zaznamenat koncem 60. a začátkem 70. let., naposledy v legendární komedii Jáchyme, hoď ho do stroje! A bohužel i závěr života měla herečka neradostný.
Šibalské oči mrkací panny, bezradnost, potřeštěnost a spousta energie. Tak si diváci snímků ze zlaté éry našeho filmu a divadla budou navždy pamatovat Věru Ferbasovou. I když kritika z jejího projevu nadšená nebyla, byla velmi populární a filmy s ní byly zaručené kasovní trháky. Když se herečka podruhé provdala za architekta Josefa Pálku, bydlela s ním od poloviny 50. let v Ládví u Prahy, tedy dnešní části hlavního města.
Domek se zahradou, o kterou se tak ráda starala, patřil v minulosti herečce Růženě Naskové (†75) a bezdětní manželé tam byli šťastni s fenkou Hafíkem a kocourem Rumcajsem. Vše se změnilo po smrti manžela. „Byla hodná a až příliš důvěřivá, a tak po smrti svého manžela přišla nejen o mnohé poklady, které dům v Ládví skrýval, ale nakonec i o dům samotný,“ píše ve své knize Tajemství filmových hvězd bez udání dalších detailů filmový historik Ondřej Suchý (70), který se s Ferbasovou několikrát setkal. Z těchto slov ovšem vyplývá, že se někdo postaral, aby jí nic nezůstalo.
A protože po smrti muže už nikoho neměla, byl podzim života filmové hvězdy poměrně osamělý. „Závěr svého života prožila nakonec v pražském panelovém domě, v garsonce. Slyšel jsem, že si prý lidé nepovšimli, že už několik dní nevychází ven, a tak byla v poslední hodině svého života úplně sama,“ píše Suchý v knize. Je paradoxní, že zrovna takhle skončila jedna z mála hereček evropského formátu své doby, kterou zbožňovaly davy. Stalo se tak v srpnu 1976.
Po Zítkovi neměla Ferbasová nic. 
