Zdeněk Marat byl známý český hudební skladatel, pianista a dirigent. K jeho nejslavnějším hitům patří písně To se nikdo nedoví, Pyšný tulipán, Hříšník a fláma či Přejdi Jordán. Marat psal i hudbu k muzikálům a filmům, mimo jiné třeba k Básníkům.

Hudební vydavatelství Supraphon na svých webových stránkách uvedlo, že skladatel zemřel v neděli 21. února. Šest dní předtím oslavil 85. narozeniny.

Zdeněk Marat se narodil 15. února 1931 v Praze. Od dětství hrál postupně na housle, klarinet, kytaru a klavír a už od studií na klasickém gymnáziu vedl vlastní taneční orchestr. Dirigentské oddělení pražské konzervatoře absolvoval v roce 1956. Do roku 1964 vedl studiový smyčcový taneční orchestr a zároveň externě působil v orchestru činohry Národního divadla.

K prvním Maratovým úspěchům patřil Pyšný tulipán, který nahrál Josef Zíma již v roce 1956. Následovalo mnoho dalších písní v interpretaci Yvetty Simonové, Boba Friedla, Hany Ulrychové a Karla Gotta.

V šedesátých a sedmdesátých letech byl Marat pravidelným účastníkem autorských soutěží na Bratislavské lyře a Děčínské kotvě, kde obdržel různá ocenění, například v roce 1973 v Bratislavě dvojnásobné vítězství v národní i mezinárodní soutěži s písní Tou dálkou.

Vytvořil také mnoho hudebně dramatických děl pro film a televizi. Výrazného ohlasu dosáhl andersenovským muzikálem Pohádka mého života (1982), pro televizi vytvořil například muzikál Miliónová bankovka podle námětu Marka Twaina (1988). Z celovečerní filmové tvorby je významná zejména spolupráce s Dušanem Kleinem: například Sázka na třináctku (1977), Jak svět přichází o básníky (1981) a Jak básníci přicházejí o iluze (1984).

V letech 1970 až 1989 se Maratova tvorba vyvíjela v úzkém sepětí s četnými funkcemi ve Svazu českých skladatelů a koncertních umělců a v dalších institucích. Za hudbu k cvičení učňovské mládeže na Československé spartakiádě 1975 obdržel státní vyznamenání Za zásluhy o výstavbu. Titulu zasloužilého umělce (1985) předcházely mimo jiné Cena Antonína Zápotockého (1980) a Cena Víta Nejedlého (1983).

Marat v 50. a 60. letech působil jako dirigent orchestru činohry Národního divadla Praha. Mimo to pracoval i jako redaktor hudebního vysílání Československého rozhlasu.