14°C
Snad každý malý kluk snil jeden čas o tom, že bude nosit uniformu. Voják, policista, astronaut – Jiřího uniformy v dětství zas až tak moc nelákaly. Ale když se ve svých 18 letech dostal na základní vojenskou službu, armádní uniforma mu učarovala.
„Když mi skončila aktivní služba, byl jsem nakonec odhodlán ve vojenské službě pokračovat,“ vzpomíná Jiří. Zároveň se ale chtěl věnovat i svému civilnímu životu. Podniká totiž se zahradní technikou. Když proto Armáda ČR oficiálně založila v roce 2004 Aktivní zálohu ozbrojených sil ČR, Jiří neváhal. Dnes zastává hodnost nadrotmistra v záloze.
Povodně, nehody, zvládání krizových situací
V aktivních zálohách pěšího pražského útvaru platí Jiří za ostříleného člena. Kdekoliv a kdykoliv bylo třeba, tam neváhal pomoci a přiložil ruku k dílu. „Jsme připraveni pomáhat těm, kteří si sami pomoci neumí,“ vysvětluje. Aktivní zálohy totiž nejsou jen od toho, aby se zbraní v ruce bránili vlast před případným nasazením.
Jiří vypomáhal při povodních, které nejen Prahu v uplynulých desetiletích zasáhly. Víceméně spíše pomáhal napravovat škody z nehod nebo přírodních katastrof. Kdyby se však k něčemu náhodou přichomýtl, jsou záložáci schopni zasáhnout i v civilu. „Zatím jsem po lidech naštěstí nestřílel. Ale zasahoval jsem při jedné potyčce v restauraci proti jednomu agresorovi. Díky tomu, že mám výcvik, podařilo se mi situaci uklidnit.“
Je to vášeň, nejde to dělat pro peníze
„Naše armáda na nás nyní více klade důraz,“ říká. „Máme více cvičení za rok, musíme se udržovat ve fyzické kondici, kolikrát cvičíme i s profesionály. Je to pro mne hodně časově náročné, zvláště když vedu podnik, který mou nepřítomností finančně tratí, ale je to můj koníček,“ svěřuje se Jiří. „Člověk to nemůže dělat pro peníze, ale z vášně.“
