14°C
Cílem akce bylo zlepšit plzeňský veřejný prostor a ukázat občanům, že jeho podobu mohou sami ovlivnit. „Tímto tématem se zabýváme dlouhodobě. Od roku 2012 Plzeňané přidávají své nápady do Otevřené výzvy Pěstuj prostor. Ty nejlepší jim potom pomáháme uskutečnit,“ řekl předseda spolku Pěstuj prostor Marek Sivák.
„Na pomoc jsme si letos přizvali i přední české odborníky, krajinářského architekta Vladimíra Sittu, sochaře Kurta Gebauera a architekta Jiřího Zábranu. S realizací nám pak pomáhali i dobrovolníci, studenti i žáci škol,“ dodal Sivák.
Proměnilo se například Školní náměstí ve Skvrňanech. To bývalo návsí někdejší vesnice, z původních staveb se zachovala pouze budova školy. Proměny se dočkal prostor podchodu pod silnicí, který se již příliš nevyužívá. „Proměnil se v netradiční venkovní, ale přesto krytý pobytový prostor s různými typy mobiliáře, který poslouží nejen žákům a studentům místních škol,“ popsala koordinátorka projektu Silvie Hašlová. Obě strany podchodu pak propojila výrazná barevná malba.
Úpravu křižovatky ulic Kollárova a Kovářská iniciovala skupina zdejších obyvatel »Kollárka žije«. „Ta od minulého roku usiluje s pomocí spolku Pěstuj prostor a firmy Placemakers.cz o kultivaci celé ulice v bezprostřední blízkosti historického jádra města. Tým „plejsmejkrů“ zde navrhl víceúčelovou dřevěnou platformu, která poslouží k hudebním, tanečním a dalším drobným kulturním vystoupením,“ vyjmenovala Hašlová s tím, že během běžných dní bude fungovat jako místo pro setkávání a nabídne možnost posezení a odpočinku.
Drobného oživení se dočkalo i Chodské náměstí, místo známé tradičním trhem. To je také cílem studentů, sídlí zde stavební průmyslovka a pedagogická fakulta. „Právě předprostor »pajdy« dnes trpí řadou bariér a studenti ho mohou jen stěží využívat. Měl by se stát přátelštějším k pobývání, tomu napomůže umístění mobiliáře, hravá malba na chodníku a důslednější dodržování pravidel pro parkování v tomto prostoru,“ vysvětlila Hašlová.
Úprav se dále dočkal prostor pod plzeňskými mosty. V průchodu pod mostem Milénia na levém břehu řeky Radbuzy zůstal otevřený prostor pro guerillovou tvorbu. Na májce v Bukovci vznikla mobilní konstrukce, která poslouží jako přístřešek či provizorní stánek v době konání akcí a zároveň bude sama o sobě uměleckým objektem. Drobné úpravy zemníku u Ježíška pak zvýraznily jeho geometrickou kompozici.
