Čeká nás smršť volebních průzkumů. Proč nevychází a k čemu jsou důležité?
Stejně jako se v létě zvyšuje poptávka po předpovědích počasí, tak roste před volbami zájem o předvolební průzkumy. Obě oblasti mají společnou ještě jednu věc – jsou podobně vrtkavé a často se zpětně ukazuje, že predikce byla mylná. Jak tedy k politickým výhledům přistupovat?
Nebylo by to poprvé, kdy by se po ohlášení výsledků voleb lidé tázavě podívali na předvolební průzkumy agentur a pídili se po tom, proč je jim skutečný výsledek na hony vzdálený. Nebo také, proč se mu jedna agentura přiblížila více a druhá méně.
Důvod je ale prozaický a částečně si za něj můžeme sami svou nerozhodností. „V českých poměrech se zhruba čtvrtina zúčastněných voličů rozhoduje až na poslední chvíli, třeba až v den voleb. Jestli a koho budou volit. To jsou věci, které ty průzkumy nemohou odrážet, takže to je hlavní důvod,“ vysvětlil pro Blesk.cz analytik Jan Herzmann, který přednáší o marketingovém výzkumu na VŠE a FSV a šéfuje výzkumné společnosti Herzmann.
Není podle něj zcela jednoznačné tvrzení, že průzkumy nevycházejí, protože se podle něj často srovnává výsledek voleb s průzkumy starými i několik měsíců. Navíc v prodlevě po zveřejnění odhadů na ně ještě reagují například jednotlivé strany, média nebo samotní voliči.
To, že se výsledky jednotlivých agentur liší, je věcí odlišných postupů. „Každá výzkumná agentura pracuje s trochu odlišnou metodikou v hlubokém přesvědčení, že právě ta její metodika je nejlepší, ale jak se ukazuje, ne vždycky to platí. Může se stát, že třeba přecení volební účast, a pak ti, kdo mají menší tendenci přijít k volbám, zůstanou doma. Mají ale také určitou tendenci volit některé strany, takže proto se pak změní poměr sil mezi stranami a hnutími,“ uvedl.
Sledujte trendy, ne čísla
Souhlasí s ním i politolog Milan Znoj z Univerzity Karlovy. „Většina nejznámějších agentur je solidních, můžou se ovšem vyskytnout nějaké agentury, které šijí výzkumy horkou jehlou a tak trošku víc dbají na zájem zadavatele. Ty bych označil za nespolehlivé. Ale většina těch nejznámějších agentur je spolehlivých,“ doplnil.
Za nejdůležitější hledisko považuje rovněž fakt, že se lidé rozhodují jinak v okamžiku, kdy stojí za plentou, a jinak, když odpovídají na dotazy výzkumné agentury. „Nejspolehlivější je dívat se na trendy. Nemá cenu srovnávat absolutní čísla mezi agenturami,“ tvrdí. „Nejproblematičtější je výzkum, který se odehraje jednorázově. Ale když je agentura solidní, tak postupuje stále stejně a pak je zajímavé sledovat ten trend, jestli klesá, neklesá, jak hodně klesá… Z toho se dá hodně odvodit.“
Výzkumy by nicméně nepodceňoval. Ať už jsou jakékoli, veřejnost na ně reaguje. Předně strany na jejich základě mění strategii, čímž ovlivňují politiku.
VŠE O PARLAMENTNÍCH VOLBÁCH 2017 ČTĚTE ZDE
Partaje musí nějak prokázat, za co utratily peníze, ukradené státu a lidem. Nepodstatné je, že velká částka se zadře stranickým kreténům za nehty.