Znásilnění, sebevražda a teď drogy... Co otřáslo důvěrou v Hradní stráž?

V letech 2001 a 2002 měl údajně znásilňovat několik vojínů psycholog Hradní stráže Miloš Topolovský. „Vojáka opil tak, až usnul. Když se poškozený probudil, tak mu obžalovaný prováděl orální sex,“ opakoval u soudu několikrát státní zástupce. Psycholog se měl dopouštět trestných činů vesměs podnapilý, některé vojáky si prý vodil i domů.

V roce 2005 ale Městský soud v Praze změnil svůj verdikt a Topolovský je podle něj nevinný. Přetřásaly se naopak výpovědi členů Hradní stráže.

Miloš Topolovský, bývalý psycholog Hradní stráže, u soudu | Archiv Blesk

Dvojice vojáků-psovodů se rozhodla přivydělat si v centru Prahy na prostitutkách. Vojáci se podle žen představili jako policisté a nechali si od nich zaplatit dvakrát dva tisíce korun, aby ženy mohly dále dělat své řemeslo.

„Ukázali jim nějaké průkazy, kterým holky stejně nerozuměly. Potom jim samozvaní policisté zabavili pasy a mobilní telefony,“ řekl tehdy policista, který případ vyšetřoval. „Vrátili jim je teprve po zaplacení čtyř tisíc korun a poté, co hezčí z dívek jednomu z vojáků ve stánku, kde se prodává přes den zelenina, poskytla své erotické služby,“ dodal. Bulharky si to ale nenechaly líbit a vojáky udaly policii.

Hradní stráž u východní brány do Pražského hradu | Foto: Zbyněk Pecák, L. Křivan

Tragédie zasáhla Hradní stráž v roce 2003, kdy se zastřelil jeden z jejích členů. Třiadvacetiletý voják zemřel uprostřed noci a střelit se měl v prostorách autoparku Hradu několika dávkami ze samopalu do hlavy. Podle policie šlo pravděpodobně o sebevraždu.

Svěšení prezidentské standarty s vypršením mandátu prezidenta Klause | Foto Blesk - David Malík

Benzinová pumpa mezi Lubencem a Bochovem byla svědkem nevšední podívané. Na podzim 2010 tam totiž několik dní po sobě zastavovaly tři autobusy s vojáky Hradní stráže. A protože fronta by byla tentokrát na pánských záchodcích, a to navíc pořádná, rozhodli se vojáci vypustit nadměrné tekutiny do přírody, tedy všem na očích. Krom toho se zde někteří také převlékali. Do Karlových Varů jezdili totiž vojáci trénovat slavnostní pochod ke schůzce 4 prezidentů. „Prostory k vykonání potřeby a k převlečení měli vojáci zařízeny, že toho nevyužili, za to my nemůžem,“ řekl Blesku velitel Hradní stráže Radim Studený.

Jako velkou událost představil prezident Miloš Zeman během povodní v roce 2013 plán vyslat na pomoc také Hradní stráž. Vojáci okamžitě vyrazili do pražského Radotína. Kvůli byrokracii je ale zastavil tehdejší premiér Petr Nečas (ODS).

„Přijelo šedesát příslušníků a nadšeně je vítali všichni obyvatelé. Ale naneštěstí se všechno zastavilo a na příkaz velení a na popud premiéra se všichni vrátili zpátky do kasáren,“ popsal tehdy situaci jeden ze strážců. V kasárnách vojáci zůstali do té doby, než premiér vyslání spolupodepsal.

Vojáci Hradní stráže během povodní v roce 2013. Pomáhali v pražských Lahovičkách. | ČTK

V poslední době na sebe vojáci z Pražského hradu upoutali pozornost především „prohrou“ s aktivisty ze skupiny Ztohoven, kteří jim nad hlavami vyvěsili obří rudé trenky, nebo poctami, které někdy vzdávali hradnímu kancléři Vratislavu Mynářovi a jindy zase ne. Mynář na ně přitom nárok má. Zmatek způsobil velitel hradních vojáků Radim Studený, který tvrdil, že na ně nemají úředníci nárok.

Blesk: Proč jeden den vojáci pocty vzdávali, druhý den, když vyšel náš článek, už ne?

„Je pravda, že mě trochu zarazilo, když se to stalo. Mohlo to pak vypadat všelijak. Vysvětluji si to tak, že příslušníků stráže máme mnoho a pan kancléř šel v civilu, tak jej nemuseli ten den poznat.“

Nejdřív vzdávali poctu, pak ne a teď už zase ano! Mynář si prosadil u Hradní stráže svou. | Z. Pecák, L. Křivan

Není pravda, že vojáci, kteří jsou zrovna na stráži ve svých budkách, se nesmějí vůbec pohnout nebo mluvit. Mají možnost v případě potřeby zavolat pomoc vysílačkou. Pokud by v jejich okolí například zkolaboval nějaký turista, jsou stejně jako všichni ostatní povinni mu poskytnout pomoc. Focení s turisty, kteří se je například snaží rozesmát, jim nevadí. Problémem jsou ale opilci, kteří se je nebojí slovně urážet nebo se před nimi obnažují.

Nejčastějším zraněním vojáků Hradní stráže jsou zpřelámané prsty na nohou. Tato zranění si přivodí při tréninku úderů pažbami pušek o zem. Zbraň váží 4 kilogramy, ale že by některá vystřelila, není možné, jsou totiž znehodnocené. Stráž ale fasuje také plně funkční pistole a samopaly na ochranu prezidenta, dokonce má k dispozici i ostřelovací pušky. Se všemi těmito zbraněmi musejí členové umět perfektně zacházet.

Šéf vojenské kanceláře na Hradě Rostislav Pilc (vpravo) během návštěvy monackého knížete Alberta II. v Praze | ČTK

Hradní stráž má přes 650 zaměstnanců, ať už vojáků, nebo civilistů. Mezi nimi je i 30 vojáků, kteří mají za sebou nasazení do misí v Afghánistánu, Iráku nebo na Balkáně. Údajně kvůli nebezpečí terorismu počty hradních vojáků ale ještě porostou. Vláda už schválila navýšení stavu o 62 lidí. Voják dostane v první výbavě 2 páry reprezentačních bot letních a 1 pár kotníčkových zimních. Oba druhy jsou pod špičkou a patou okované pro zvýraznění zvuku kroku. Letní mu vydrží rok, zimní dva.

Úkolem vojáků je chránit Pražský hrad, ale také další místa, kde prezident sídlí, to znamená třeba letní rezidenci v Lánech. Zajišťují vojenské pocty při státnických návštěvách, případně mohou být využiti i k jiným účelům, ale musí s tím prezident souhlasit.

Vojáci také stále častěji řeší drony létající nad Hradem. „Areál Hradu a jeho blízké okolí (přesně kružnice se středem nad Chrámem sv. Víta a poloměrem 1111 metrů) je zakázaným letovým prostorem. Tento zákaz platí i pro drony,“ vysvětlil v jednom z rozhovorů plukovník Petr Cupák.

Hradní stráž má problémy s drony. | profimedia.cz