Téměř polovina prostitutek jsou samoživitelky. Přesto musí riskovat HIV

„Záleží, jaké má kdo sebevědomí a s jakými cíli a očekáváními vstupuje do sexbyznysu. Až 40 procent našich klientek jsou matky samoživitelky. Některé ty ženy u nás využívají i terapeutické služby, při kterých si některé zážitky zpracovávají. Často se potkáme se ženami, co už toho zažily dost a mají nastavené hranice, jsou rázné. Vědí, co chtějí a nechtějí. Nejohroženější skupinou jsou ty ženy, které začínají,“ řekla Poláková.

Podle výzkumu R-R o sexuálním násilí čelí ženy bez zkušeností nátlaku a nepříjemným zážitkům, jako je například sex na zkoušku od provozního. Podle Polákové je pro ně těžké říct „ne“. „Setkávají se se zákazníky, kteří chtějí styk bez kondomu, vyrovnávají se s velkou konkurencí, kdy mladé ženy na nechráněný sex a další praktiky přistupují. Někdy si hranice nastaví, ale pak vidí, že když nebudou poskytovat určité služby, tak si vydělají málo. Někdo je v tom víc zásadový a svoje hranice si drží,“ dodala odbornice.

Prostituce: V Německu živnost, u nás práce načerno až pro 13 tisíc kněžek lásky

Prostitucí se živí až 13 tisíc lidí

V ČR není legitimní prostituci provozovat, i tak se jí podle odhadů živí až třináct tisíc lidí. Sněmovna zákon o regulaci prostituce schválila v prvním čtení v roce 2014 a měl přijít na řadu v lednu letošního roku. „Stejně jako na jiné desítky zákonů se na tento tisk (zákon o regulaci prostituce je označen jako tisk 115, pozn. redakce) z časových důvodů nedostalo. Poslanecká sněmovna projednává zákony postupně,“ řekla Martina Lustigová z tiskového odboru Sněmovny pro Blesk.cz. Další schůze Sněmovny bude 6. září.

Bez příslušného zákona ženy prostituci provozují nelegálně na území obcí, kde je většinou plošně zakázaná. Policie je tak vyhledává a pokutuje. Podle Jany Polákové snahy veřejné politiky vytlačit sexuální pracovnice z ulic komplikují činnost sociálních služeb působících na poli prevence. „Pokud ženy pracují skrytě, je obtížnější je kontaktovat a přinést jim informace, které jim můžou pomoci k jejich ochraně, ale i třeba k řešení dalších jejich sociálních potíží, jako jsou dluhy nebo problémy s bydlením,“ řekla.

Sex s prostitutkou bez kondomu? Pokuta až milion a čtvrt korun, rozhodlo Německo

Represe mířené přímo na ženy probíhají ve formě udělování sankcí za přestupky, když nabízí služby, kde nemají. Třeba na území Prahy policie ženy pokutuje, někdy je nechá být. Stává se však, že uděluje pokuty i za přestupky, které ženy nespáchaly.

Vyhlášky nejsou funkční, ženy nadále v lokalitách pracují, ale zhoršuje se jejich situace. Jsou nervózní, musí měnit místa, nemají dostatek času vyjednat si průběh služby, nemohou zachytit signály, jestli nemůže být muž nebezpečný.

Cílem je ženy vytlačit někam za obec, dostat je z očí veřejnosti. Ženy se tak v některých lokalitách dostávají na okraj, nabízí služby v neosvětlených zalesněných oblastech, kde je to pro ně více nebezpečné. Když je někdo napadne, ublíží jim, policie řekne, že si za to můžou samy a řešit to nebudou, protože chodí do míst, kde nemají co dělat. Tyto potíže se objevují zejména v souvislostech s činností městské policie.

Blesk.cz: V čem by mohlo pomoci legální zřízení sexklubů?

Poláková: V Německu je možné provozovat noční kluby s těmito službami od roku 2002. Podniky tam fungovaly dříve, ale od roku 2002 mohou zaměstnávat ženy konkrétně na poskytování sexuálních služeb, je však omezeno, co jim mohou zaměstnavatelé nařizovat, aby nedocházelo k vykořisťování.

Obecně si myslím, že je lepší, aby byly podniky legalizované, ženám nabídly jasné podmínky a daly jim možnost bezpečné práce, pak nebude docházet k tomu, že to bude odsunuto do „šedé“ zóny, na kterou není vidět a vše se tím zhoršuje.

Policie by si ušetřila práci na administrování pokut, které jsou pro ženy obtížně splatitelné. V zahraničí takto fungují např. zóny tolerance pro bezpečnější práci na ulicích, tzv. tippelzony (místa, kde lze legálně poskytovat sexuální služby, pozn. redakce).

Tippelzóna v Nizozemsku, kde lze poskytovat sexuální služby. | Jan Losenický

Blesk.cz: V klubech fungují pracovní smlouvy, aby nedocházelo k vykořisťování?

Poláková: Například podniky v Německu ženě nabízí podmínky, za jakých v nich může pracovat a je na ní, aby si stanovila, jaké služby bude poskytovat. Zaměstnavatel ženě nemůže nařizovat, co má provozovat. Často pracuje jako osoba samostatně výdělečně činná. Poté už to funguje podobně jako v ČR.

Žena pronajme nějaký pokoj a je na ní, co nabízí. Sama si přijímá zákazníky a určuje, jak vše proběhne, rovnou si inkasuje peníze. Může to fungovat i tak, že ženy dostávají podíl z výdělku, když služby poskytují přímo v daném klubu. Mají třeba padesát procent ceny a zaměstnavatel je vyplácí po směně. Někdy to může fungovat tak, že zákazníky domlouvá manažer a ženy se o to nemusí starat. Doporučí ji rovnou vhodným klientům a určí cenu, kterou chce sama nabízet.

Vždy je důležité, aby ženy měly možnost si domluvit všechny podmínky dopředu, aby bylo skutečně na nich, co klientovi poskytnou a aby si nenechaly líbit nic, co nechtějí. Nemělo by být normální, že zažívají násilí nebo nevhodné pracovní podmínky. I když si klient za službu zaplatí, jak bude probíhat, by měla určovat žena.

Noční podniky v ulici Ve Smečkách v Praze | Jan Losenický

Podle Polákové odpůrci zákona často uvádějí, že jsou ženy oběti a prostituci považují za násilí mužů páchané na ženách.

„Ženy se ale často i z mnoha nelehkých důvodů rozhodnou prostituci vykonávat. Když se prostituce uzná jako legitimní způsob obživy a tedy forma práce, tak by člověk měl mít stejná práva a povinnosti i respekt jako druzí. Druhá věc je, když dochází k obchodu s lidmi či vykořisťování. Není ale opět dokázané, že když by se prostituce uzákonila, že vzroste obchod s lidmi,“ uzavřela.