8°C
Prostituce: V Německu živnost, u nás práce načerno až pro 13 tisíc kněžek lásky
V Německu nesmí prostitutka spát s klientem bez kondomu. Nový zákon přijali poslanci minulý týden. Snaží se tak postihovat především klienty sexuálních služeb a naopak pomoci jejich poskytovatelkám, protože v případě porušení zákona zaplatí klient v přepočtu 1,35 milionu korun. Prostituce je v Německu legální od roku 2002. Podle manažerky sociálních služeb organizace Rozkoš bez rizika (R-R) Jany Polákové není pro projednání podobných zákonů v ČR dostatečná vůle a prostituce u nás nemá právní ukotvení, a tak právně neexistuje i přesto, že sexuální služby na území ČR poskytuje podle odhadů R-R 10 až 13 tisíc lidí.
Blesk.cz: Jaká je právní úprava prostituce v ČR?
Placený sex, prostituce u nás není právně ošetřená. Nemůže být oficiálním povoláním a je vyloučená z živnostenského zákona – není možnost si udělat živnost na erotické služby. Sama o sobě není prostituce trestná, ale existuje možnost v trestním zákoníku stíhat osoby poskytující sexuální služby. Od roku 2010 je totiž uzákoněn „trestný čin prostituce ohrožující mravní vývoj dětí“. Ten kriminalizuje jak osoby poskytující placené sexuální, tak provozovatele erotických podniků, resp. kuplíře, za sexuální služby poskytované v blízkosti škol pod hrozbou odnětí svobody až na dvě léta. Není jasné, jak se ten trestný čin má vykládat, protože je velmi obtížné prokázat, že je někdo někde za účelem nabízení sexuálních služeb. Také obce si mohou upravit svými lokálními vyhláškami nabízení a poskytování sexuálních služeb na veřejnosti, mohou vymezit oblasti, kde je to umožněno. Obec to ale spíš plošně zakazují a pak to trestají jako přestupky.
Blesk.cz: Jak by se měl zákon o prostituci řešit u nás?
Organizace R-R je proto, aby se otevřela diskuze a lépe se uchopila legislativa. Jsme pro formu dekriminalizace, tj. neuplatňování represivních opatření vůči ženám poskytujícím sexuální služby za peníze. Měly by mít možnost zvolit si pracovní prostředí, které může někdo legálně zajistit a nastavit např. hygienické podmínky, bezpečnost atd. To znamená, aby ani provozovatelé nebyli trestání. Kuplířství je trestný čin, erotické kluby nemůžou oficiálně fungovat, ale i přesto jich je v ČR mnoho. Maskují se za jiné činnosti, které nejsou legální a pracovní prostředí proto není bezpečné. Vnímáme, že by dobrou cestou bylo změnit tento přístup. Pokud bude prostituce legitimní způsob obživy, žena bude chráněna, když ji zaměstnavatel nebo klient nezaplatí. Přijde nám užitečnější posilovat ochranu poskytovatelek sexuálních služeb a nesnažit se jen o posílení veřejného pořádku regulacemi. V praxi to totiž vede třeba ke zvyšování násilí na ženách ze strany zákazníků apod.
Blesk.cz: Jak dlouho v ČR „zákon o prostituci“ vzniká?
Zákon, který by reguloval prostituci, se řeší dlouhodobě od roku 1994. Od té doby vznikají regulačně-represivní návrhy a není vůle tento přístup změnit. Na poslední podobu zákona o regulaci prostituce, který ve Sněmovně prošel prvním čtením v roce 2014, se díváme tak, že se ženy v sexuálním byznysu snaží spíš postihovat. Musely by si na úřadě zažádat o oprávnění k prostituci, měly by mít tzv. průkazku k prostituci, vznikl by např. centrální registr osob pracujících v sexbyznysu. Obáváme se, že by většina žen nepřistoupila na podmínky zákona, obávaly by se zneužití dat a vyhnalo by je to do „šedé“ zóny, kde by jim hrozilo více násilí apod. Mohly by se také bát využívat služeb pomáhajících organizací, protože by se pohybovaly na hraně zákona. Pokud by byl zákon přijat v té navrhované podobě, tak by to ženám situaci zhoršilo. Návrh zvyšuje bezpečností rizika pro ženy, např. nařizuje, že na privátě, kde ženy provozují sex za peníze, by vždy pracovala pouze jedna osoba.
Blesk.cz: Měli bychom si vzít příklad z německých zákonů? Je to přeci jen větší země. Přehlíží se to u nás snadněji?
Dobré je, že na rozdíl od českého návrhu bylo jedním z cílů zákona i zlepšení postavení sexuálních pracovnic a pracovníků a jejich podmínek. Třeba si dali za cíl usnadnit ženám odchod ze sex byznysu a vznikly speciální exitové programy, tak aby měly ženy možnost rekvalifikací, pokud se rozhodnou odejít ze sexbyznysu, což bývá těžké. V poslední době ale došlo ke schválení novel s řadou změn, např. se uplatňuje trestání zákazníků při nepoužití kondomu, protože ženy jsou brány jako oběti. Spřátelené organizace, se kterými jsme v kontaktu, v Německu je to třeba Hydra, ale proti těmto změnám bojují. Novelizace zákona totiž zavádí registraci na zdravotních úřadech, kde budou muset absolvovat pohovor. Je to krok zpátky. Vhodná je spíše široká dostupnost například zdravotních služeb, které mohou podstoupit anonymně a zdarma. Politici tvrdí, že to pomůže proti obchodování s lidmi, ale není nikde prokázané, že se registrací na úřadech bude předcházet obchodu s lidmi. Když je žena „obchodovaná“, nesvěří se s tím jen tak někomu na úřadě, pokud bude potřebovat pomoc, měla by mít možnost se svěřit někomu, komu bude věřit a měla by existovat široká síť pomáhajících organizací a návazných služeb (např. bydlení). Tak uvidíme, jak se situace v Německu bude dále vyvíjet.
Blesk.cz: A jak tedy ženy v Německu svou činnost legálně provozují?
Poskytování sexuálních služeb může být zaměstnáním či samostatným podnikáním. Je obecná povinnost, že si lidé v Německu musí zřídit daňové číslo, takže sexuálním pracovnicím hrozí, že když ho nemají, budou je stíhat a vyměří jim doplacení daně zpětně. U prostituce to funguje tak, že si zřídí daňové číslo a můžou mít živnost sexuální pracovnice nebo např. umělecké služby, masáže apod., pokud se obávají přihlásit přímo k práci v sexbyznysu. Odvádí daně samy nebo je za ně odvádí podniky, ve kterých pracují. V Německu existuje celonárodní legislativa a jsou i lokální úpravy spolkových zemí, které mají další vlastní předpisy. Dosud ale nebyla celonárodně povinnost se hlásit na úřadě a někomu se zpovídat. To je nové. I podle německé pobočky Amnesty International a organizací v Německu to ženy spíše znevýhodní a odradí od návštěv úřadů.
Zákon o legální prostituci v ČR
Rozkoš bez rizika je neziskovou organizací, které se ženami pracujícími v sex byznysu (označení pro nejrůznější poskytování služeb od striptýzu po sexuální akt, pozn. redakce) pracuje bezmála dvacet čtyři let. Poskytuje kromě poradenství a terapií také vyšetření pohlavně přenosných nemocí. Poslání, uvedeným na webu organizace, je zmenšit sociální i zdravotní rizika u žen poskytujících sexuální služby, ale také prosazují změnu legislativy a zákonných opatření, aby hájila zájmy sexuálních pracovnic.
Návrh zákona o regulaci prostituce vzniká od roku 1994. Podle informací Rozkoše bez rizika v roce 2013 bývalý poslanec Viktor Paggio navrhl podobu, která legalizovala zajišťování pracovních podmínek pro osoby v sexbyznysu a redefinovala trestný čin kuplířství – podle R-R to byl jediný návrh, který vybočoval z řady regulačně-represivních návrhů. Vláda návrh zmítla v roce 2013. Rovněž odmítla návrh pražského magistrátu, tzv. zákon o regulaci prostituce, který však překvapivě prošel prvním čtením Sněmovny. Od té doby nebyl projednáván a nedostal se na řadu ani v roce 2016, kdy byl na pořadu schůze poslanců. Nabytí jeho účinnosti, by znamenalo vypovězení mezinárodní Úmluvy o potlačování obchodu s lidmi a využívání prostituce druhých osob.
Tak ještě zbývá, aby to u nás taky uznali jako živnost a ženským, které úřad práce pošle dělat do bordelu a ony odmítnou, sebrat podporu. Idiotů v politice na to máme dost...