Máte nějakou radu na zvýšení sebevědomí?

„Práce. A pak ještě jedna trochu absurdní rada. Když chcete ve filmu vidět trpaslíka a uvědomit si, že je to opravdu trpaslík, postavíte vedle něj obra. Někdy je lepší změnit prostředí a bude vám líp. Prostě když si herečka bude na DAMU připadat nemožná a přejde na průmyslovku, bude tam za absolutní hvězdu.“

Ze své váhy jakožto nedostatku se Vám podařilo udělat přednost. Vymstilo se vám to někdy?

„To nevím. Já vlastně ani nevím, jak jsem to udělala. Já takhle prostě žiju. Jsem to já a nic jiného jsem nikdy nepředstírala.“

Máte ze své váhy mindrák?

„Samozřejmě, že mám. Je to lepší, než kdybych neměla.“

Jedna z vašich knih se jmenuje Proč jsem se neoběsila. Proč jste se tedy neoběsila?

„Vždycky mě někdo na poslední chvíli odřízl, nějaká naděje. Pro mě je naděje každá povídka, každé vzrušení. Jako někdo skáče bungee jumping, tak pro mě je to teď nabídka k napsání seriálu. Bojím se, zároveň mě to vzrušuje a taky se mi do toho nechce. Ale je to ta vzpruha. Jdu od projektu k projektu, od cestování k cestování. To mě hrozně baví. Největší adrenalin je pro mě cestování, pak co moje děti a co je čeká a někdy mě drží i setkání s lidmi, které mám ráda. Nebo dobré jídlo.“

Ze své korpulentní postavy si Halina udělala přednost, kterou dokáže náležitě prodat.
Autor: Pretty Woman

V jaké situaci vám byla každá rada drahá?

„Nesnáším zvůli a nespravedlnost. To mě strašlivě vyburcuje. Jsem rychlá v rozhodování i v jednání. Třeba dneska jsem napsala už čtyři hnusné zprávy do jedné z televizí, pro kterou chystám nový pořad. Sbohem a něco v tom duchu, ať si s tou svou televizí dělá, co chce. Někdy jsem prostě příliš rychlá a impulzivní a zkazím si důležité věci dřív, než k nim dojde. Ale opravdu mě naštvali.“

Čtěte také:

Halina Pawlowská na soutěži krásy: Nejdřív hubnutí, pak čokoláda >>
Františka: Halina Pawlowská udělala z průšvihu ctnost >>
Jak přišly slavné Češky o panenství? Nedočkavě a tajně! >>

A čím vás naštvali?

„V tom pořadu bude vždy nějaké téma, problém. Ke každému z nich jsem našla lidi, kteří to prožili, a k tomu ještě nějakou známou tvář, která měla stejný problém a vystupuje potom buď jako dobrý nebo jako špatný vzor. Natočila jsem pilotní díl s Marcelou Holanovou, která vyprávěla, jak ji manžel opustil kvůli mladší. Jenže v oné televizi chtěli druhý pilot a já to nechápu. Nikdy jsem neslyšela o tom, že by měl někdo točit druhý pilotní díl. Ale doufám, že se pořad zrealizuje.“

Řekla jste někdy někomu do očí Vrať se do hrobu, jak je to v názvu další vaší knihy?

„Ne, ale dneska to ještě možná někomu řeknu!“ (smích)

Jak nejdál jste měla k lásce?

„Nejdál jsem k lásce měla, když jsem prožila vášnivé vzplanutí k muži, který žil v Africe. Tak to bylo na kilometry dost daleko.“

A jak jste to vyřešila?

„No říkám, bylo to vášnivé vzplanutí a to dokázalo tak akorát překonat ty kilometry. A pak se vybilo.“

Ve svých pořadech hodně využíváte historky ze života jiných. Stalo se vám někdy, že jste někoho neodhadla a pak toho litovala?

„Stalo, ještě na FAMU. Kolem mě se tam motal takovej mladej kluk a pořád chtěl, abych mu něco napsala, a já se do toho tehdy moc nehnala. Říkala jsem si, vždyť on je Jugoš. Nebylo to míněno proti němu, měla jsem a mám ho ráda, ale říkala jsem si, že by tomu stejně nerozuměl. Jiná kultura, jinej humor. A on pak natočil svůj první film. A tenhle kluk je Emir Kusturica. Tehdy jsem si říkala Seš blbá, protože on s tebou chtěl opravdu pracovat. Nedávno mi jeden kolega říkal, že mi Emir vzkazuje, že bych tu chybu ještě mohla napravit.“ (smích)

Byla jste někdy tak zoufalá, že jste dělala zoufalé věci?

„To víte, že jo. Z nešťastný lásky. S kamarádkami jsme pak dělaly jenom zoufalé věci. Byla jsem schopná jet do hor a předstírat, že jdu náhodou kolem. Spát v březovém hájku za deště a vichru a byla jsem ochotna se takřka vloupat do bytu svého chlapce a tam na něj čekat, až se v noci vrátí z chalupy. V určitém věku jsou tyhle problémy opravdu závažné a člověk to prožívá naprosto naplno. Dneska už mi to přijde zábavné a lehounké.“

Máte dost síly a zdraví na hříchy?

„Tak to musím mít, bez toho by to ani nebyl život. Otázkou je, co je to hřích. Jestli jsou to milostné hříchy, nějaké alkoholové opojení nebo sníst něco, po čem se tloustne, tak to jsou všechno hříchy, kterých se dopouštím.“

Který hřích je váš nejčastější?

„Neuvážené nakupování. Když si koupím nějaký drahý černý svetr, který vypadá jako všechny moje černé svetry. A ještě ho málokdy nosím. Nejoblíbenější by byl, kdybych hřešila v nějakých milostných eskapádách, ale tolik jich zase není. Ale to by bylo určitě nejoblíbenější.“