Vše o islámu: Co musí správný muslim dělat a kdy může kamenovat ženy?
Málokteré téma je v dnešní době výbušnější než islám. Ať už je to statisticky přibývající počet jeho vyznavačů, uprchlická vlna, boje na Blízkém východě nebo teroristické útoky v západních zemích. Všechny události do jisté míry spojuje právě islám. Co přesně toto náboženství představuje? A je třeba se ho bát?
O islámu koluje mezi lidmi (a hlavně lidmi z křesťanských zemí) ohromné množství domněnek a polopravd. Může za to do jisté míry právě islám sám, protože nemá jednu centrální autoritu (jako papež u křesťanství), která by jasně hlásala svoji doktrínu veřejnosti, ani neexistuje jednotný přístup k islámu. A zatímco katolík a protestant si bez problému podají ruce, sunnita a šíita nikoliv. Právě to pochopení islámu komplikuje.
Alláh, Mohamed a „podrobení se“
Ale k pojďme základům víry. Islám je monoteistické náboženství, které uznává jednoho boha – Alláha. Zároveň je to společně s judaismem, křesťanstvím a bahá'í abrahámovské náboženství, což znamená, že svou duchovní tradici spojuje s Abrahámem.
Jedná se o velice mladou nauku, jež vznikla teprve v 7. století našeho letopočtu. V překladu slovo islám znamená „podrobení se“ nebo „odevzdání se bohu“ Alláhovi. Stoupenec islámu muslim pak v překladu znamená „ten, kdo se podřizuje bohu“. Momentálně je na světě okolo 1,8 až 2 miliard muslimů.
Za zakladatele islámu je považován obchodník Mohamed, kterého muslimové považují za posledního proroka. Alláh měl Mohamedovi zjevit svatou knihu Korán, která je společně se sunnou (Mohamedovy činy a slova) základním pramenem islámu.
Pět pilířů islámu
Každý muslim je povinen dodržovat pět pilířů islámu. Jedná se o hlavní body, podle kterých by se měl člověk chovat a jaké by měl ctít.
1) Šaháda – Vyznání víry v podobě formule, kterou když člověk pronese, uznává, že existuje jen jeden bůh Alláh a že Mohamed je posel boží.
2) Salát – Každý muslim musí dodržovat pět každodenních modliteb (v poledne, odpoledne, za soumraku, v noci a za úsvitu). Modlí se směrem k Mekce a forma každé modlitby je přesně předepsána. V městech, kde je muslimů většina, vyzývá k modlení muezzin, jakýsi vyvolávač modliteb. Hlavní bohoslužba se koná v pátek v poledne, kdy má muslim dojít do mešity.
3) Zakát – Muslimové odevzdávají daň, která může být použita jako pomoc chudým a potřebným. Může být také použita pro bojovníky ve jménu boha nebo jako podpora lidem, kteří se chystají konvertovat.
4) Saum – Během devátého měsíce islámského lunárního kalendáře nazývaného ramadán je třeba dodržovat půst. Zúčastnit se jej musí každý muslim starší 14 let, který nemá žádné zdravotní potíže. Konzumace a pití je povolená jen v noci.
5) Hadždž – Vyznavač islámu by měl jednou za život podniknout pouť do města Mekka, které se nachází v Saúdské Arábii a které se svojí svatyní Ka'ba patří mezi nejposvátnější islámská místa. Předpokladem pro cestu je fyzická zdatnost a dostatek finančních prostředků. Kdo cestu vykoná, může se chlubit čestným titulem hadži.
Rozdíl mezi sunnity a šíity
Ctění pěti pilířů je důležité zejména pro sunnity. Sunnitský islám je hlavní větví islámu, kterou vyznává 75 až 90 procent všech muslimů. Proti němu stojí šíitský islám, který vyznává zbytek příslušníků. Mezi stoupenci obou směrů panuje velká nevraživost a v minulosti se několikrát stalo, že spor vygradoval do ozbrojeného konfliktu.
Sunnité a šíité se liší v názoru na nástupnictví proroka Mohameda. Když prorok zemřel, řešilo se, kdo jej zastoupí. Část muslimů chtěla uspořádat volby a část se přikláněla k tomu, aby se nejvyšší duchovní autoritou stal jeho příbuzný.
Nakonec došlo k volbám a následovníkem se stal Mohamedův přítel Abú Bakr, jenž tak získal titul chalífa, v překladu zástupce nebo náměstka posla božího. S tím ale část muslimů nesouhlasila a jako Mohamedova nástupce uznala jeho zetě Alího ibn Abú Táliba. Svoji skupinu pojmenovali Ší'at Alí (Alího strana), zkráceně ší'a, z čehož později vzniklo pojmenování šíité.
První skupina, která ctila volby, dostala pojmenování sunnité. Bylo to proto, že uznává sunnu (text o Mohamedových skutcích). Většina muslimů, kteří pobývají v Evropě, jsou právě sunnité.
Šíité se aktuálně dělí ještě na Isná ašaríja, Ismáí'líja a Zajdíja. Nejpočetnější je Isná ašaríja, ke které se hlásí 80 % všech šíitů.
Islámské právo šaría a jeho kontroverze
Často skloňovaným aspektem islámu je právo šaría. Jde o systém islámského práva, který vychází z náboženských zásad islámu, hlavně Koránu a hadísu (původně ústně podávané vyprávění o Mohamedovi).
Šaría kombinuje náboženství a právo, čímž se liší od aktuálně používaného sekulárního práva v nemuslimském světě. Muslimovi totiž určuje prakticky všechny běžné záležitosti života, včetně ekonomie, politiky, obchodu, rodiny, hygieny, sexuality, smluv nebo sociálních věcí. Některé formulace v textu jsou ale vágní, a tak se šaría dá vykládat různými způsoby. Oborem se zabývá islámská právní věda.
Islám v Evropě: Šaría v sekulárních státech?
S přibývajícím počtem muslimů nejen v Evropě dochází k diskuzi, zda je právo šaría nějakým způsobem aplikovatelné i v sekulárních státech. Dosavadní názor je, že není, jelikož například vybízí k násilí na ženách, pokud má manžel podezření na neposlušnost. Ženy také v některých muslimských zemích nemohou kvůli právu šaría vyjít samy na ulici nebo řídit automobily. Za nevěru mohou být ukamenovány.
Muslimské právo také dovoluje polygamii a sňatky ve velmi nízkém věku. Naopak zakazuje vyobrazování živých osob, hudební nástroje nebo řeší přísné tresty pro člověka, který by se islámu zřekl. Je ale třeba znovu dodat, že záleží na výkladu právu šaría a z něj vyvozených konkrétních zákonech. Přísnost nařízení se v jednotlivých zemích výrazně liší.
Islámský fundamentalismus
Ten nejpřísnější výklad práva šaría vyznávají islámští fundamentalisté. Ti se sdružují v řadě drobných hnutí, které si idealizují život proroka Mohameda a požadují návrat k praxi jeho života. Součástí přesvědčení těchto muslimů je, že islám by se měl šířit násilnou cestou a pro bezvěrce není na světě místo.
Nejpočetnější skupinou islámských fundamentalistů jsou wahhábisté a salafisté. Sami sebe označují jako jediné pravé nositele nezkaženého islámu, přičemž jako nepřátele označují i stoupence „normálních“ islámských větví. Wahhábismus panuje například v Saúdské Arábii.
Islámský stát, Al-Káida, Boko Haram
K wahhábismu se také hlásí většina radikálních islamistických hnutí. Nejdelší fungování má pravděpodobně Al-Káida, která stále za útokem na americká dvojčata 11. září 2001 a která dala světu nejznámějšího islámského teroristu Usáma bin Ládina. Pak Tálibán fungující hlavně v Afghánistánu, Fronta An-Nusrá, která se oddělila od Al-Káidy a působí v Sýrii, nebo Al-Šabáb v Somálsku.
Největší pozornost na sebe poslední tři roky poutal Islámský stát. Vyznačoval se mimořádnou agresivitou a násilností, právo šaría vyznával v té nejpřísnější formě. Mimo jiné podporoval militarizaci dětí, na internetu šířil videa poprav a v Evropě zosnoval několik teroristických útoků. K Islámskému státu se v Africe hlásí podobně brutální Boko Haram.
Čím dál více muslimů
Islám je aktuálně se 1,8 až 2 miliardami příznivci druhé nejrozšířenější náboženství na světě. A jelikož se ke křesťanství se hlásí 2,2 miliardy lidí a počet stagnuje, za pár let bude dominantním náboženstvím právě islám. Věděl to už Samuel Huntington, který explozi muslimské populace předpovídal v roce 1994 v knize Střet civilizací.
Způsobuje to fakt, že muslimky mají nejvyšší porodnost – 3,1 dítěte oproti 2,4 dítěte u křesťanek a 1,7 dítěte u ateistek. Zlom, kdy muslimové přečíslí křesťany, by měl nastat v roce 2050.
K masovému nárůstu muslimů dojde i v Evropě. Výzkum společnosti Pew Research ukazuje, že v roce 2050 by například ve Švédsku měli obyvatelé islámské víry tvořit 30 % celkové populace. V Česku by jich mělo být 1,2 %, což je nárůst o jedno procento oproti současným 0,2 %.
Další informace o druhém největším světovém náboženství najdete zde.
Tím že drží půst po nikom nechtějí aby je litovali oni to dělají z víry v Allaha ne proto aby jste je litovali, vaše lítost jim je úplně u ***e.