18°C
Běžný den ukrajinského školáka? Je šílené, s jakou samozřejmostí děti běží do krytu, říká český koordinátor
Pravidelně se objevují zprávy o tom, že Rusové během své agrese na Ukrajině zasahují civilní cíle. Výjimkou nejsou ani ukrajinské školy, tisíce z nich bylo zničeno, některé částečně, některé úplně. Válka zasahuje do všech složek života včetně výuky, i přes neustálé útoky jde však na Ukrajině život dál, učitelé vyučují, žáci se učí. Na obnově výuky se podílí i česká humanitární organizace Člověk v tísni, která na Ukrajině působí dlouhodobě. Třetina dětí už se naplno vrátila do škol k prezenční výuce, třetina jede na hybridní výuce a zbylá třetina výhradně online. Člověk v tísni pomáhal s opravou školních budov a jejich úpravou pro „válečné fungování“ například v Sumské oblasti, situaci Blesk Zprávám přiblížil Petr Štefan.
„Zásah to byl samozřejmě obrovský, hned na začátku válku školy v zasažených oblastech musely okamžitě přestat pracovat, to znamená, že do nich děti nemohly chodit. Upřímně, situace se vzděláváním na Ukrajině je složitá, a to i protože ruská invaze a jejich agrese proti Ukrajině v podstatě přímo navazovala na covidové období,“ podotkl Štefan i s tím, že výuka v době pandemie covidu-19 vypadala na Ukrajině „dost podobně“ jako v Česku.
Běží prezenční, hybridní i online výuka
„A hned na to pak přišla invaze,“ zmínil rovněž zprávu Dětského fondu OSN (UNICEF), podle kterého pouze třetina ukrajinských dětí absolvuje prezenční výuku, třetina je zcela na online výuce a třetina na hybridní. „Proč to tak je? Liší se to oblastí. Podle údajů ministerstva školství bylo poničeno kolem 3800 vzdělávacích zařízení a z toho 363 pak kompletně zničeno. Jedná se hlavně o oblasti kolem frontové linie. Do těchto škol se nedá chodit vůbec. A nejde jen o školy, terči jsou i další civilní budovy jako nemocnice,“ Štefan pro Blesk Zprávy vysvětlil, že na Ukrajině nyní platí nařízení, že aby děti mohly chodit do škol na prezenční, případně hybridní výuku, škola musí mít bezpečný kryt.
„Když zazní sirény a je hrozba bombového nebo leteckého útoku, musí mít děti bezpečné místo, kde můžou ve výuce pokračovat. Samozřejmě ne každá škola má kapacitu mít bombový kryt, nebo případně není tak velký. V tom případě taková škola zavede onu hybridní výuku a jeden týden chodí do školy polovina žáků a druhý týden ta druhá, ty děti, které zrovna ve škole nejsou, mají online výuku,“ objasnil. Pro Blesk Zprávy potvrdil i to, že covid „jako by“ předpřipravil osnovy online výuky.
„Ano, dalo by se to takhle říct, že vlastně už lidé a děti na takovou výuku byli zvyklí. Nicméně do situace zasahovaly i jiné věci. Aby mohla probíhat výuka online, musíte mít počítače, internetové připojení, bezpečné místo… A tady opět záleží na té dané oblasti, třeba u fronty, tam prostě internetové připojení není,“ popsal Štefan.
Do krytu během 5 minut
Běžný den takového ukrajinského školáka a pedagoga tak bývají velmi náročné. Štefan pro Blesk Zprávy vylíčil jeden příběh z obce Mykolajivka v Sumské oblasti, která se nachází jen asi 30 kilometrů od ruských hranic. „V den, kdy jsme tam byli, poplašné sirény zněly sedmkrát. Do vyučování to zasáhlo asi třikrát až čtyřikrát. Ptal jsem se tamních učitelů, jak to zvládají. A řekli mi, že už to mají tak dobře nacvičené, že dokážou třídu nebo i půlku té školy, která zrovna v budově je, což by v tom případě bylo asi 200 dětí, dostat do podzemních učeben do pěti minut. Bohužel pro ně už je přesun do krytu rutina. Dál je ale bezpečnost dětí i vyučujících na prvním místě,“ uvedl.
Dodal rovněž, že příprava podzemních učeben a oprava poškozených školních budov je součástí jejich mise na Ukrajině. Štefan popsal, že v okolí škol dopadají ruské rakety, tlaková vlna po výbuchu pak zpravidla zasáhne i školu. Další opravy provádějí i na územích, která byla osvobozena od ruské okupace. „Rakety většinou vysklí všechna okna, naše práce je pak je vyměnit, někde také dveře či provést nějakou lehčí opravu na střeše. To jsou hodně frekventované opravy,“ vysvětlil, že střechy bývají poškozené šrapnely raket, ty jsou k nalezení i na hřištích a dalších školních prostorách. „A potom už uvnitř škole rekonstruujeme podzemí. Daná škola třeba před tím (poz. red. před ruskou invazí) měla sklep, který fungoval k uložení nepotřebného materiálu apod., nyní je ale třeba ho využít jako učebny. My mluvíme jak se školou, tak s tamními úřady a vlastně zainvestujeme potřebnou opravu, případně přestavbu podzemního prostoru na učebny, kde v případě poplachu může výuka bezpečně pokračovat,“ vypověděl s tím, že díky jejich snaze se mohlo do škol vrátit na 8 tisíc školáků.
Dalším projektem, na který Štefan upozornil, jsou i mimoškolní aktivity pro ukrajinské školáky, konkrétně jde o 10 Digitálních vzdělávacích center: Be smart fungujících od jara letošního roku například v Sumské oblasti. „Menší děti si můžou třeba malovat, hrát si nebo číst, knížky jsou tam k dispozici. Větší děti se mohou zlepšovat ve svých IT dovednostech, je tam učebna vybavená počítači,“ Centra Be smart za první 4 měsíce jejich činnosti navštívilo více než 1700 dětí, fungují navíc i v létě v období prázdnin, jejich program aktivit je velmi široký.
18:34
Dnes
Ruským silám se podařilo proniknout dál do části Očeretyne, frontové vesnice v Doněcké oblasti. Uvádí to The Kyiv Independent s odkazem na mluvčího skupiny Khortytsia.
Nazar Voloshyn také dodal, že okupované části jsou pod ukrajinskou palbou.
„Podnikají se všechny kroky k vytlačení nepřítele,“ řekl Voloshyn.
17:30
Dnes
OBRAZEM: Život v Borodyance se stal kvůli válce obtížnějším, městečko poblíž Kyjeva se ale začíná zase dávat dohromady.
16:42
Dnes
„Austrálie připravuje nový balíček pomoci ve výši 100 milionů dolarů pro Ukrajinu. Polovina prostředků bude použita na systémy protiraketové obrany. Více než 30 milionů dolarů na bezpilotní letouny v rámci koalice proti dronům,“ avizuje a děkuje ukrajinský premiér Denys Šmyhal.
Vedle škol fungují i volnočasová centra
„Chtěl jsem říct, že dětem centra pomáhají zapomenout na válku, ale na válku zapomenout nejde. Účelem je spíš, aby děti byly se svými vrstevníky a aby chvíli myslely na něco jiného,“ co se týká specifické psychologické pomoci pro děti, je k dispozici jednak v rámci těchto deseti vzdělávacích center, ale také prostřednictvím 27 tzv. prostor vhodných pro děti (Child-friendly spaces – CFS). „To jsou v podstatě taková volnočasová střediska, kam mohou děti chodit po škole a kde jsou vyškolení psychologové,“ přiblížil Štefan s tím, že se ve střediscích děti mohou svěřit odborníkům, kteří jsou tam zároveň i pro rodiče a pomáhají jim s tím, jak s traumatizovanými dětmi pracovat.
„Školíme také pedagogy, aby uměli s traumaty svých žáků pracovat ve třídě, aby věděli, jak můžou poskytnout první psychologickou pomoc v případě, že jim dítě začne plakat ve třídě, ve chvíli, kdy žák prochází obdobím nějaké ztráty a podobně,“ rozvedl pro Blesk Zprávy. Konkretizoval pak dále to, že zmiňovaných 10 Digitálních vzdělávacích center je zaměřeno výhradně na základní školy, nicméně do 27 dalších středisek mohou docházet i děti mladší povinné školní docházky.
Společně s Blesk Zprávami se Štefan dotknul také otázky návratu dětí ze zahraničí na Ukrajinu. „Tady hodně záleží na tom, kam se vracejí, zda ve škole jela celou dobu prezenční výuka, zda má bezpečný úkryt,“ vyčetl několik okolností, které možné návraty žáků mohou ovlivnit. „Namátkou na příkladu: Jiná situace je ve Lvově na západu Ukrajiny a jiná v Charkově,“ domnívá se. Prozradil také to, že hodlají svůj projekt rozšířit a plánují opravy a úpravy dalších škol.
„Uvažujeme o tom, že bychom tím samým způsobem opravovali ještě školy Charkovské a Dněpropetrovské oblasti. Takže to chceme trošku vlastně rozšířit a dál určitě v tomhle ohledu pracovat, protože nám to přijde jako jedna z nejdůležitějších součástí naší práce jak zajistit, aby vzdělání pro děti mohlo dál bezpečně probíhat, a to ideálně prezenčně,“ vysvětlil i, proč je prezenční výuka tak důležitá. „Byla publikována data (poz. red. průzkum UNICEF) o tom, jak celé covidové období a návazně na něj invaze ovlivnily vzdělávání žáků. Podle průzkumu vyšlo najevo, že se na 57 procent učitelů základních škol domnívá, že dětem klesla znalost ukrajinštiny, právě kvůli tomu, že jsou dlouho na online výuce, či kvůli tomu, že je výuka přerušována. Dále pak podle 45 procent učitelů u dětí došlo ke snížení dovedností v oblasti matematiky a na 52 procent pedagogů se shodlo, že se to odrazilo i ve znalosti cizích jazyků,“ prohlásil Štefan.
„Děti jsou stále děti.“
Mluvil také o vděčnosti učitelů, se kterými měl možnost se setkat a mluvit. „Jsou vděční, že se můžou vrátit k prezenční výuce, oni jako první vidí, jaký dopad má to, když jsou děti dlouho jen na online výuce. A zároveň je vidět, jak i ty děti jsou strašně rády, že mohou do školy, někdy právě i díky tomu krytu,“ na závěr pro Blesk Zprávy Štefan zmínil ještě jednu věc, která se mu pojí s ukrajinskými žáky.
„Co mi utkvělo v paměti? Ta samozřejmost, jak je pro děti – i učitele – samozřejmé, že běžíte do krytu. Je to strašidelné, jak samozřejmé to pro ně je, je to jejich každodenní realita. V Sumské oblasti siréna zní opravdu tak často, že je to pro ně úplně normální věc, oni tam takhle žijí. Na druhou stranu to neznamená, že přišly o nějaké svoje sny, jsou to pořád děti,“ zakončil Štefan.
Témata:
Související
