Počet obézních pacientů v Česku roste! Snahu hubnout mohou komplikovat vysoké ceny potravin

Zatímco v roce 2016 mělo nadváhu 7,5 procenta dětí a obézních bylo 10,3 procenta, v roce 2021 to bylo 9,6 procenta a 16,4 procenta. Ideální váhu tak nemá víc než čtvrtina dětí. Podle předsedy sekce pediatrické obezitologie České pediatrické společnosti ČSL JEP Jana Boženského nejvíc tloustly děti, kterým bylo v roce 2021 jedenáct až třináct let.

„To byla skupina, která zůstala během pandemie na online vyúce nejdéle, děti se přestaly hýbat, většinu času trávily doma,“ vysvětlil Boženský nárůst obézních děti v české populaci.

Největší problém je podle něj pití sladkých a energetických nápojů. „Lahev dokáže v klidu pokrýt polovinu denního energetického příjmu dítěte,“ uvedl MUDr. Boženský. Dva litry kolového nápoje mají stejnou energetickou hodnotu jako 11 rohlíků. Energetický nápoj vydá za rohlík a obsahem kofeinu za dvě kávy.

„Zázračné injekce“ na hubnutí? Obezitoložka pro Blesk o tom, jak fungují a na co si dát pozor

Honza: Hubnutí překazila pandemie

Obezita je zhruba u poloviny pacientů podmíněná geneticky. Pokud je dítě obézní, většinou si problémy odnese i do dospělosti.

Jak přiznává pan Honza, s nadváhou měl problémy už od dětství. „Byl jsem astmatik a pohyb mi dělal problémy, takže jsem se málo hýbal a samozřejmě problém je také to, že mám chuť k jídlu,“ přiznává Honza.

Ve 30 letech mu váha vystoupala na 125 kilogramů, a když se rozhodl přestat kouřit, váha dosáhla 155 kilogramů. „Pak jsem ale dostal akutní zánět slinivky a žlučníku, takže se mi podařilo rapidně zhubnout, měl jsem 112 kilo. Vše však změnila pandemie,“ vypráví Honza s tím, že přestal dodržovat stravovací režim.

„Nehýbal jsem se, pohyb mi ztížilo nošení roušek, nemohl jsem dýchat. Samozřejmě jsem si začal objednávat večer jídlo, pil jsem sladké a energetické nápoje a v listopadu loňského roku jsem už měl 172 kilogramů,“ popisuje Honza výsledek doby covidové. Lékařskou pomoc vyhledal sám.

„Snažím se nejíst světlé pečivo, nejím uzeniny. Hodně mě ovládaly večerní chutě. Neměl jsem chutě jíst ve společnosti, to jsem měl spíše doma. Večer mám teď hlavně připravenou zeleninu v lednici, když přijde chuť,“ pokračuje Honza, který už shodil 14 kilo a chtěl by vážit 105 kilogramů. Obezita mu podle něj přivodila problémy s kyčlemi a hůře se mu dýchalo, proto se snaží svůj životní styl změnit.

Spouštěče přejídání? Stres i nuda

Honza přiznává, že jedl nezdravě a také se přejídal. Na dotaz, co bylo jeho „spouštěčem“ přejídání, odpovídá, že nedokáže říct, ale pak zmiňuje slovo „nuda“.

Přednosta Centra diabetologie IKEM a přednosta České obezitologické společnosti ČSL JEP Martin Haluzík a Honzův lékař říká, že to je klasickým spouštěčem přejídání.

„Když jsme doma a nikam nevycházíme, jsme blízko lednice a abychom si udělali večer příjemnější, vezmeme si jídlo, případně si ho objednáme. Typičtějším spouštěčem je nicméně stres. Nejjednodušší způsob, jak se uvolnit, je dát si něco dobrého, protože pak se cítíme lépe – to je ten nejčastější spouštěč přejídání,“ říká MUDr. Haluzík.

Haluzík zdůraznil, že na obezitu je třeba se dívat jako na civilizační chorobu podobně jako na vysoký krevní tlak, a ne jako na něco, za co si pacienti mohou sami, a proto by se s tím sami měli vypořádat.

8 bodů, které byste měli vědět o obezitě. Proč je takový strašák?

Snahu hubnout komplikují ceny potravin

V poslední době se může na snaze hubnout projevit i ekonomická situace a zejména zdražování potravin. Řada nejlacinějších potravin je podle lékaře nejméně zdravá. I proto se lékař obává, že ekonomicky složitá doba může zhoršit snahu lidí zhubnout a změnit životní styl.

„Tato doba je z mého pohledu značně komplikovaná pro celou řadu pacientů, někteří pacienti s těžkým stupněm obezity patří do nízkopříjmových skupin a obávám se, že mezi věci, které jsou odložitelné, bude patřit zdravý jídelníček. I když zdravá dieta nemusí být nutně dražší, ale trochu dražší bude, pokud je třeba zařadit ovoce a zeleninu,“ připouští Haluzík.

Finanční zátěž v souvislosti se zdravým jídlem potvrzuje i Honza. „Včera jsem byl na nákupu, půl kila paprik za 80 korun, ledový salát 40 korun, cherry rajčata čtvrt kila 35 korun, takže finančně je skutečně horší dietu dodržet,“ přiznává.

Podle psycholožky a dietoložky Ivy Málkové z organizace STOB mohou lidé ušetřit podle tipů, které organizace sdílí na webu. Radí například plánovat dopředu, vařit doma místo jídla v restauracích nebo nekupovat polotovary. Podle Boženského se dá ušetřit i na pitném režimu, například na právě dětmi oblíbených slazených nápojích nebo energetických drincích.

Problémy už po 30. roku věku

Obezita představuje jeden z nejvýznamnějších problémů současného zdravotnictví vzhledem k velkému množství komplikací, které vyvolává. K nejvýznamnějším patří zvýšené riziko cukrovky, kardiovaskulárních a nádorových onemocnění, depresí a celkové zhoršení kvality života a zkrácení jeho délky. Zatímco tato přidružená onemocnění přicházejí v současné době u obézních až kolem 50. roku věku, u obézních dětí je nutné počítat s tím, že se přidružená onemocnění mohou objevit už po 30. roku věku.

Snaha o redukci hmotnosti dítěte podle ní znamená pracovat s celou rodinou. „Terapie dítěte s obezitou je terapie celé rodiny, protože rodiče jsou dítěti modelem. Častým problémem je nejen špatná skladba jídelníčku, ale i jídlo navíc, kde je spouštěčem k jídlu ne hlad, ale takzvané obezitogenní prostředí a dále jídlo jako prostředek k řešení stresu,“ uvádí psycholožka.

Léky neproplácí pojišťovna

Rodiče ale mají často problém si připustit, že jejich dítě je obézní. „Do ambulance přichází rodiče, kteří říkají, že mají dítě, které má 20 kilogramů nadváhu. To už ale není nadváha, to je obezita,“ vysvětluje MUDr. Boženský. 

I když už pandemická omezení pominula, lékař se obává, že data z roku 2021 jsou pouhou špičkou ledovce, protože počet obézních dětí dále narůstá a následky covidové pandemie budeme ještě v tomto směru stále pociťovat.

Nadváhu nebo obezitu mají dvě třetiny české populace. U obézních lidí je kromě vyššího rizika rakoviny, ztučnění jater nebo nemocí srdce, také častější diabetes druhého typu. Už v roce 2018 bylo v ČR diabetiků více než milion. „Na léčbu cukrovky jde 15 až 20 procent veškerých nákladů na zdravotnictví,“ doplnil Martin Haluzík. Pokud v roce 2021 systém veřejného zdravotního pojištění měl náklady 404 miliard korun, jde o 61 až 81 miliard.

Léky určené přímo pro pacienty s obezitou, které jim pomáhají snížit hmotnost, přitom z veřejného zdravotního pojištění hrazené nejsou. Úprava životního stylu je podle Haluzíka nezbytnou podmínkou, umožní ale většinou zhubnout jen zhruba o pět až 10 procent. Největší zdravotní přínosy se přitom projeví od 15procentního úbytku hmotnosti. „Je paradox, že nemoc, která způsobuje největší komplikace, nemá léčbu hrazenou z veřejného zdravotního pojištění,“ dodal. S pojišťovnami lékaři o úhradě jednají.