Mír ve válce na Ukrajině? Nejdřív po prezidentských volbách v USA. Putin prý vyčkává na jejich výsledek
Ruský prezident Vladimir Putin neuzavře mír na Ukrajině, dokud nebude znát výsledky amerických prezidentských voleb, které se uskuteční v listopadu příštího roku, je přesvědčen vysoce postavený činitel americké diplomacie, kterého citovala agentura Reuters. Válku proti Ukrajině Rusko rozpoutalo v únoru loňského roku. Panuje obava, že pokud americké volby vyhraje Donald Trump, mohla by výrazně oslabit podpora Washingtonu pro Kyjev.
„Očekávám, že Putin neuzavře mír nebo smysluplný mír, dokud neuvidí výsledek našich voleb,“ řekl americký představitel, který se účastní jednání ministrů zahraničí Severoatlantické aliance v Bruselu. Na dotaz, jestli je to jeho osobní názor, nebo názor americké administrativy, odvětil, že jde o „široce sdílený předpoklad“.
Exprezident Trump je považován za jasného favorita republikánských primárek, a v souboji o prezidentské křeslo by se tak znovu mohl postavit Joeu Bidenovi, který ho porazil v roce 2020. V aktuálních průzkumech je Trump mírným favoritem, když by ho podpořilo 51 procent voličů, zatímco Bidena 49 procent.
Demokratický prezident Biden od začátku války Ukrajinu vojensky i jinak rozsáhle podporuje. Trump opakovaně postup administrativy kritizoval a nechal se slyšet, že kdyby on byl prezidentem, dokázal by válku ukončit za 24 hodin.
Česká armáda chce příští rok přijmout 2250 vojáků, což by patřilo k nejvyšším ročním počtům v její historii. Dosud nejvíc lidí nabrala v roce 2006, kdy se do služby přihlásilo 2262 lidí, letošní rok ale zřejmě tento počet překoná. Cílem letos bylo 2100 nových vojáků, jejich počet ale pravděpodobně nakonec přesáhne 2300. Napsal to dnes server iROZHLAS.cz.
Náčelník generálního štábu Karel Řehka poslední dva roky opakuje, že velikost armády neodpovídá současným hrozbám, z nichž největší je agresivní politika Ruska, které čtvrtým rokem vede útočnou válku proti Ukrajině. Nové cíle armády s ohledem na čerstvé požadavky NATO počítají v příštích letech s 37 500 vojáky.
Moskva dnes uvedla, že ze 164 zlikvidovaných ukrajinských dronů jich 39 bylo v oblasti Černého moře, 32 v Krasnodarském kraji, 26 nad Krymem, 20 v Brjanské oblasti a menší počty v devíti dalších oblastech.
Rusko obvykle neinformuje o celkovém rozsahu ukrajinského vzdušného útoku, ale pouze o sestřelených dronech. Ruský resort obrany nehlásí ani případné škody.
