Prezidentské volby v USA: Kdo se pokusí překazit Bidenovi obhajobu?

• Termín prezidentských voleb
• Seznam kandidátů
• Systém voleb v USA

Termín prezidentských voleb v USA 2024

Volební den je v USA pevně daný. Tamní zákony jako volební den pro federální volené úřady určily úterý po prvním pondělí v listopadu. Prezidentské volby v USA tak proběhnou v úterý 5. listopadu 2024.

Republikánští kandidáti ovšem budou muset nejprve projít primárkami. Ty se konají v jednotlivých státech v různých datech. Prvními primárkami bude caucus v Iowě, který proběhne začátkem roku.

Kdo kandiduje na prezidenta USA?

Demokratickým kandidátem je Joe Biden, který chce post obhájit poté, co vyhrál volby v roce 2020. O tom, kdo bude jeho vyzyvatelem za republikány, se v první polovině roku rozhodne v primárkách. Do těch se už v roce 2022 přihlásil předchozí prezident Donald Trump, toho ovšem v primárkách vyzve nejméně devět dalších kandidátů včetně jeho bývalého viceprezidenta Mikea Pence.

Joe Biden

• Datum narození: 20. listopadu 1942
• Příslušnost: Demokratická strana

Joe Biden je zkušeným politikem. Ještě před svým prvním zvolením americkým prezidentem se s prostředím Bílého domu seznámil jako viceprezident Baracka Obamy. Předtím již od 70. let zastával post senátora za stát Delaware.

Poprvé se o kandidaturu pokoušel už před volbami v roce 1988. Ačkoli byl tehdy považován za silného kandidáta, kvůli chybám v kampani svou kandidaturu nakonec stáhl ještě před závěrem primárek. Podobně dopadl i jeho pokus v roce 2008, kdy odstoupil po prvních primárkách, kdy hluboce zaostal za Barackem Obamou, který si jej později vybral jako kandidáta na viceprezidenta, a Hillary Clintonovou.

Během svého prezidentství musel řešit řadu krizí. V úvodu svého prezidentství dokončil stažení amerických vojsk z Afghánistánu. V roce 2022 pak sledoval napadení Ukrajiny Ruskem. USA se pod jeho vedením stalo jedním z největších pomocníků napadené země. V domácí politice se pak například zasazuje o práva Američanek na potrat poté, co Nejvyšší soud zrušil zásadní rozhodnutí, které přístup k potratům ženám zaručovalo.

Donald Trump

• Datum narození: 14. června 1946
• Příslušnost: Republikánská strana

Donald Trump od svého prvního vstupu do politiky vzbuzoval silné emoce. Po řadu let si budoval především image úspěšného byznysmena a stal se stálicí na amerických televizních obrazovkách. O kandidatuře krátce uvažoval už před volbami v roce 2000, ale svou kandidaturu brzy stáhl.

Znovu o kandidatuře mluvil v roce 2011, kdy zvažoval zda se pokusí změřit síly s demokratickým prezidentem Barackem Obamou. Když tak o pět let později oznámil svou kandidaturu znovu, nikdo jej zpočátku nebral vážně.

Vymezoval se proti politické korektnosti a ve svých projevech rád zveličoval. Po svém zvolení jmenoval svou dceru a jejího manžela jako své poradce a podepsal prezidentský dekret, kterým omezil financování neziskových organizací, které Američankám poskytovaly poradenství a pomoc související s potraty. Navzdory tomu, že v kampani sliboval během osmi let eliminovat státní dluh, USA rekordně zadlužil. Stal se zároveň prvním prezidentem, který se setkal s lídrem KLDR. V druhé polovině svého prezidentství se pak musel potýkat s pandemií nemoci covid-19, která se začala do světa šířit na začátku roku 2020.

Během své vlády čelil i pokusu o impeachment a právní tahanice nepřestaly ani po jeho odchodu z úřadu. Je vyšetřován kvůli hned několika přečinům. Z prostředků své kampaně měl například vyplatit peníze pornoherečce Stormy Danielsové za to, že nebude mluvit o jeho aféře. Další kauzy se týkají jeho skladování tajných dokumentů v jeho sídle Mar-a-Lago nebo vyvolávání nepokojů během 6. ledna 2021.

Nikki Haley

• Datum narození: 20. ledna 1972
• Příslušnost: Republikánská strana

Trump má v republikánských primárkách i ženskou vyzyvatelku. Nikki Haley přitom byla součástí jeho administrativy, když od ledna 2017 do konce roku 2018 působila jako velvyslankyně USA k OSN.

V politice přitom Haleyová není žádným nováčkem. Mezi lety 2011 a 2017 byla guvernérkou Jižní Karolíny a od roku 2005 byla členkou Sněmovny reprezentantů Jižní Karolíny.

Haleyová se narodila indickým rodičům a je tak první ženou z menšinové skupiny, která se uchází o republikánskou nominaci. Z jejích vyjádření po ohlášení kandidatury je zřejmé, že by chtěla omezit přístup k potratům nebo k výuce o menšinových sexuálních orientacích. Zároveň vyjádřila podporu Ukrajině ve válce s Ruskem a další republikánské kandidáty kritizovala za neochotu učinit to samé.

Vivek Ramaswamy

• Datum narození: 9. srpna 1985
• Příslušnost: Republikánská strana

Vivek Ramaswamy je podnikatelem, který se v posledních letech zviditelnil svým bojem proti některým progresivním myšlenkovým proudům. Zároveň by chtěl zakázat potraty po šestém týdnu těhotenství.

Perry Johnson

• Datum narození: 23. ledna 1948
• Příslušnost: Republikánská strana

Štěstí v prezidentských volbách bude zkoušet i podnikatel Perry Johnson. Ten se v roce 2022 chtěl zúčastnit i volby guvernéra Michiganu. Nedostal se ovšem ani do republikánských primárek, jelikož pro svou kandidaturu nenasbíral dostatek podpisů. 

Ryan Binkley

• Datum narození: 19. listopadu 1967
• Příslušnost: Republikánská strana

Do pole republikánských kandidátů se zařadil i pastor a podnikatel z Texasu Ryan Binkley. Od začátku své kandidatury ovšem platí za outsidera.

Asa Hutchinson

• Datum narození: 3. prosince 1950
• Příslušnost: Republikánská strana

Své štěstí v nadcházejících primárkách chce zkusit i bývalý guvernér státu Arkansas William Asa Hutchinson. Ten zastával různé nižší pozice ve vládě Geroge W. Bushe. Při oznámení své kandidatury zároveň vyzval Donalda Trumpa, aby se své kandidatury vzdal.

Za dobu, kdy působil jako guvernér, se ostře vymezoval proti potratům, když podepsal jeden z nejpřísnějších zákazů potratů v USA. Zároveň vystoupil proti právům sexuálních menšin, když podepsal arkansaský zákon, který umožňuje zdravotníkům odmítnout provést neurgentní ošetření lidem z LGBTQ komunity na základě morálky.

Larry Elder

• Datum narození: 27. dubna 1952
• Příslušnost: Republikánská strana

Přihlášku k volbám odevzdal i konzervativní rádiový moderátor Larry Elder. Ten si první kandidaturu vyzkoušel v roce 2021, kdy se pokusil postavit demokratickému guvernérovi Kalifornie Gavinu Newsomovi.

Tim Scott

• Datum narození: 19. září 1967
• Příslušnost: Republikánská strana

Nikki Haley není jedinou představitelkou Jižní Karolíny v republikánských primárkách. Svou kandidaturu oznámil i Tim Scott, který je jedním ze dvou senátorů zastupující stát v Kongresu. Před svým zvolením senátorem v roce 2013 pak působil jako zastupitel Jižní Karolíny ve Sněmovně reprezentantů.

Ron DeSantis

• Datum narození: 14. září 1978
• Příslušnost: Republikánská strana

Ron DeSantis je guvernérem Floridy a zároveň je podle průzkumů nejvážnějším vyzyvatelem bývalého prezidenta Donalda Trumpa. Guvernérem Floridy je od roku 2019. Předtím působil pět let jako zastupitel Floridy ve Sněmovně reprezentantů.

Kromě politické kariéry za sebou má i úspěšnou kariéru u námořnictva. Svou kandidaturu se pak rozhodl oznámit pomocí veřejné debaty s Elonem Muskem na twitteru.

Při představování své kampaně naznačil, že v případě svého zvolení by udělil milost lidem odsouzeným za útok na Kapitol 6. ledna 2021 nebo Donaldovi Trumpovi, pokud by byl odsouzen. Je zároveň odpůrcem potratů a jako guvernér podepsal na Floridě jeden z nejpřísnějších zákonů na omezení přístupu k potratům.

Ve zdravotnictví dále podporuje užití léčebného konopí, ale je proti rekreačnímu užívání. Jako guvernér pak prosazoval legislativu, která by sociálním sítím zabránila zablokovat profily politických kandidátů.

V zahraniční politice varuje před Čínou, kterou vnímá za nepřátelskou zemi. Ačkoli odsoudil ruskou invazi na Ukrajinu, kritizoval zároveň vládu Joea Bidena za to, že její podpora Ukrajiny postrádá jasný strategický cíl, Vladimira Putina pak označil za válečného zločince.

Mike Pence

• Datum narození: 7. června 1959
• Příslušnost: Republikánská strana

Do Bílého domu by se rád vrátil i Mike Pence, který v letech 2017–2021 zastával roli viceprezidenta USA. Předtím působil jako guvernér státu Indiana, kterým se stal v roce 2013. Ještě předtím pak působil jako kongresman za stát Indiana. Jeho politická kariéra se začala psát na začátku roku 2001.

Stejně jako další kandidáti v republikánských primárkách je i Pence proti potratům nebo sexuální výchově ve školách. Sám několikrát uvedl, že mladistvým by se mělo kázat především o abstinenci.

Chris Christie

• Datum narození: 6. září 1962
• Příslušnost: Republikánská strana

Štěstí vyzkouší i Chris Christie. Bývalý republikánský guvernér New Jersey v době, kdy působil aktivně v politice, vystoupil například proti zákonům, které měly donutit zemědělce zajistit lepší podmínky chovaným zvířatům.

Odporoval manželství pro všechny a místo toho podporoval registrované partnerství.

Doug Burgum

• Datum narození: 1. srpna 1956
• Příslušnost: Republikánská strana

Dalším kandidátem z řad guvernérů se stal Doug Burgum. Ten od roku 2016 působí jako guvernér Severní Dakoty.

Podobně jako řada dalších republikánských guvernérů schválil zákon, který v jeho státě prakticky zakazuje potraty, nebo několik zákonů namířených proti trans lidem. Zároveň je hlasitým zastáncem fosilních paliv.

Francis X. Suarez - odstoupil

• Datum narození: 6. října 1977
• Příslušnost: Republikánská strana

Do republikánských primárek se přihlásilk další Republikánský zástupce Floridy. V polovině června oznámil svou kandidaturu starosta Miami Francis Suarez.

Ten se v politice pohybuje od roku 2009, kdy byl zvolen do zastupitelstva Miami. Od roku 2017 je pak starostou města. Zastává tak stejnou funkci jakou v 80. a 90. letech zastával jeho otec.

Z kampaně ovšem odstoupil ještě před začátkem primárek. Důvodem bylo, že sám Suarez vyzval ostatní republikánské kandidáty, aby z volby odstoupili, pokud nesplní podmínky pro vstup do první televizní debaty. Ty nakonec nesplnil ani sám a svou výzvu se rozhodl ctít.

Will Hurd

• Datum narození: 19. srpna 1977
• Příslušnost: Republikánská strana

Své štěstí v boji o nominaci do prezidentských voleb od Republikánské strany zkouší i bývalý kongresmen Will Hurd.

Ten se ve svém životopise může mimo své působení v Kongresu, kam byl poprvé zvolen v roce 2014 a následně dvakrát (v letech 2016 a 2018) své dvakrát těsně uhájil, i prací pro CIA.

Ačkoli má za sebou úspěšnou šestiletou kariéru v Kongresu, v prezidentských volbách patří k outsiderům republikánských primárek.

Systém volby prezidenta USA

Prezidentské volby v USA jsou unikátní i svým volebním systémem. Lidé totiž během volebního dne nerozhodují přímo o prezidentovi, ale o složení Sboru volitelů, který se schází přibližně měsíc po volebním dni a provede samotnou volbu prezidenta.

Tento systém vznikl při vzniku Spojených států, autoři ústavy ovšem nepočítali se systémem politických stran a volebními souboji dvou konkrétních kandidátů. Podle představ zakladatelů USA měli lidé vybírat své volitele, kteří se následně měli sejít a na základě vlastních úvah rozhodnout, který kandidát dostane jejich hlas. Volby díky tomu měly být odolnější proti vnějším vlivům nebo populistům.

Vzhledem k tomu, jak se určuje počet volitelů, který přísluší jednotlivým státům, je tak možné, že vítězem volby se stane kandidát, který dostal menší počet hlasů od běžných voličů. K tomu došlo naposledy v roce 2016 při zvolení Donalda Trumpa.

Sbor volitelů

Sbor volitelů má stejný počet členů, jako mají jednotlivé státy zastupitelů v obou komorách Kongresu. Tento počet není náhodný. První návrhy Ústavy USA totiž počítaly s tím, že prezidenta budou volit členové Kongresu.

Většina států dnes má zákony, které vybraným volitelům zakazují hlasovat jinak, než jak si přáli voliči. V ostatních státech je to pak zavedenou tradicí. Přesto se historicky několikrát stalo, že někteří z volitelů dali svůj hlas jinému kandidátovi.

Kdo může kandidovat na prezidenta USA

Podmínky na kandidáty na prezidenta jsou jasně vypsané v Ústavě Spojených států. Prezidentem se může stát člověk, který je od narození občanem USA a narodil se na jejich území.

Kandidáti zároveň musí nejpozději v den inaugurace dosáhnout věku 35 let a pobývat v USA nejméně čtrnáct let.

Volební proces v USA

Způsobů, jak v USA může vypadat odevzdání hlasů v prezidentských volbách, je celá řada. Federální zákony totiž určují pouze ty nejobecnější principy voleb, samotnou volbu ovšem spravují zákony jednotlivých států.

Díky tomu se tak liší jak způsoby, jakým občané jednotlivých států odevzdávají své hlasy, tak nezbytné doklady, kterými se lidé musí při volbách prokazovat.

Prezidentské primárky

Prezidentské primárky dnes neodmyslitelně patří k první polovině volebního roku. Původně se s nimi ovšem nepočítalo. Jak již bylo zmíněno, zakladatelé USA nepočítali s politickými stranami ani volbou konkrétních kandidátů občany.

Strany tak dlouho své kandidáty na prezidenta vybíraly různými způsoby. K potřebě mít závazné vnitrostranické volby pak strany dospěly až na konci 60. let. Dnes se ovšem konají i v případě, že stávající prezident obhajuje, zpravidla ovšem jde pouze o formální záležitost.

Detaily volby nového prezidenta USA: Co jim předchází a jak si strany vybírají kandidáty?

Souboje o nominaci se tak letos týkají kandidátů usilujících o prezidentskou nominaci od Republikánské strany. Ti už mají jasno i o kalendáři svých klání i to, kolik delegátů musí v primárkách získat.

Primárky versus caucusy

Během stranických primárek používají státy dva různé způsoby toho, jak určí, komu připadnou hlasy delegátů. Častější jsou primárky, ty probíhají podobně jako běžné volby, kdy volič hlasuje tajnou volbou a vybírá jednoho kandidáta.

V několika státech lze ovšem narazit i na takzvané caucusy. Ty probíhají tak, že se voliči na začátku volby rozdělí do skupin podporujících jednotlivé kandidáty a skupiny nerozhodnutých voličů. V následných debatách pak mohou voliči měnit skupinu, ke které se zařadí.

Dalším specifikem pak je, zda jsou primárky otevřené, či zavřené. V otevřených primárkách mohou hlasovat i voliči, kteří se nehlásí ke straně, která primárky pořádá, v uzavřených primárkách pak hlasují pouze straníci.

Republikánské primárky 2024

O budoucím republikánském kandidátovi pro prezidentské volby 2024 se formálně rozhodne hlasováním delegátů na národním sjezdu Republikánské strany, který se uskuteční 15. až 18. července 2024.

Nominaci si z něj odnese ten kandidát, který osloví nadpoloviční většinu všech delegátů. Těch je 2 467 a pro zisk republikánské kandidatury jich tak zájemci musí v primárkách získat alespoň 1 234.

Superúterý připadá v roce 2024 na 5. března. Podívejte se na data primárek v jednotlivých státech a počet delegátů, o kterých se během nich bude rozhodovat. Jasno o tom, kdy se budou konat primárky zatím není na Aljašce, Havaji, v Missouri a Wyomingu.

New Hampshire má datum primárek určené na 12. března 2024, nicméně tamní ministr vnitra má možnost určit, že primárky ve státě proběhnou týden před primárkami v jakémkoli jiném státě. V Severní Dakotě pak mají zákonodárci podmínku, že caucusy musí proběhnout nejpozději do 15. května 2024.