Prezidentské volby v USA: Kdy a jak proběhne duel Joe Biden - Donald Trump?

• Termín prezidentských voleb
• Seznam kandidátů
• Systém voleb v USA

Termín prezidentských voleb v USA 2024

Volební den je v USA pevně daný. Tamní zákony jako volební den pro federální volené úřady určily úterý po prvním pondělí v listopadu. Nynější prezidentské volby v USA tak proběhnou v úterý 5. listopadu 2024.

Kdo kandiduje na prezidenta USA?

Demokratickým kandidátem je Joe Biden, který chce post obhájit poté, co vyhrál volby v roce 2020. O tom, kdo bude jeho vyzyvatelem za republikány, se v prvních měsících roku rozhodlo v primárkách. Do těch se už v roce 2022 přihlásil předchozí prezident Donald Trump, postupně klání opustili všichni jeho rivalové.

Joe Biden

• Datum narození: 20. listopadu 1942
• Příslušnost: Demokratická strana

Joe Biden je zkušeným politikem. Ještě před svým prvním zvolením americkým prezidentem se s prostředím Bílého domu seznámil jako viceprezident Baracka Obamy. Předtím již od 70. let zastával post senátora za stát Delaware.

Poprvé se o kandidaturu pokoušel už před volbami v roce 1988. Ačkoli byl tehdy považován za silného kandidáta, kvůli chybám v kampani svou kandidaturu nakonec stáhl ještě před závěrem primárek. Podobně dopadl i jeho pokus v roce 2008, kdy odstoupil po prvních primárkách, kdy hluboce zaostal za Barackem Obamou a Hillary Clintonovou.

Během svého prezidentství musel řešit řadu krizí. V úvodu svého působení v Bílém domě dokončil stažení amerických vojsk z Afghánistánu. V roce 2022 pak sledoval napadení Ukrajiny Ruskem. USA se pod jeho vedením staly jedním z největších pomocníků napadené země. V domácí politice se pak například zasazuje o práva Američanek na potrat poté, co Nejvyšší soud zrušil zásadní rozhodnutí, které přístup k potratům ženám zaručovalo.

Donald Trump

• Datum narození: 14. června 1946
• Příslušnost: Republikánská strana

Donald Trump od svého prvního vstupu do politiky vzbuzoval silné emoce. Po řadu let si budoval především image úspěšného byznysmena a televizní celebrity. O kandidatuře krátce uvažoval už před volbami v roce 2000, ale svou kandidaturu brzy stáhl.

Znovu o kandidatuře mluvil v roce 2011, kdy zvažoval, zda se pokusí změřit síly s demokratickým prezidentem Barackem Obamou. Když tak o pět let později oznámil svou kandidaturu znovu, nikdo jej zpočátku nebral vážně.

Vymezoval se proti politické korektnosti a ve svých projevech rád zveličoval. Po svém zvolení jmenoval svou dceru Ivanku Trumpovou a jejího manžela Jareda Kushnera za své poradce či podepsal prezidentský dekret, kterým omezil financování neziskových organizací, které Američankám poskytovaly poradenství a pomoc související s potraty. Navzdory tomu, že v kampani sliboval během osmi let eliminovat státní dluh, USA rekordně zadlužil. Stal se zároveň prvním prezidentem, který se setkal s lídrem KLDR - Kim Čong-unem. V druhé polovině svého prezidentství se pak musel potýkat s pandemií nemoci covid-19, která se začala do světa šířit na začátku roku 2020.

Během své vlády čelil i pokusu o impeachment (odvolání) a právní tahanice nepřestaly ani po jeho odchodu z úřadu. Je vyšetřován kvůli hned několika přečinům. Z prostředků své kampaně měl například vyplatit peníze pornoherečce Stormy Danielsové za to, že nebude mluvit o jeho aféře. Další kauzy se týkají jeho skladování tajných dokumentů v jeho sídle Mar-a-Lago nebo vyvolávání nepokojů během 6. ledna 2021, když prohlašoval svou volební prohru za podvod a vyzýval své stoupence k odporu. Nejen na sociálních sítích šířil i řadu dalších konspiračních teorií a fake news.

Nezávislí kandidáti

Volby nejsou omezené na favority dvou dominantních stran, v každých volbách se prezentuje několik nominantů malých partají či nezávislých (třeba i poražených z primárek demokratů či republikánů). To je letos případ Roberta F. Kennedyho Jr., synovec prezidenta J. F. Kennedyho to napřed chtěl zkusit za Demokratickou stranu. Šance takových jsou tradičně mizivé.

Systém volby prezidenta USA

Prezidentské volby v USA jsou unikátní svým volebním systémem. Lidé totiž během volebního dne nerozhodují přímo o prezidentovi, ale o složení Sboru volitelů, který se schází přibližně měsíc po volebním dni a provede samotnou volbu prezidenta.

Tento systém vznikl při založení Spojených států, autoři ústavy ovšem nepočítali se systémem dvou politických stran a volebními souboji dvou konkrétních kandidátů. Podle představ zakladatelů USA měli lidé vybírat své volitele, kteří se následně měli sejít a na základě vlastních úvah rozhodnout, který kandidát dostane jejich hlas. Volby díky tomu měly být odolnější proti vnějším vlivům nebo populistům.

Vzhledem k tomu, jak se určuje počet volitelů, který přísluší jednotlivým státům, je tak možné, že vítězem volby se stane kandidát, který dohromady dostal menší počet hlasů od běžných voličů. K tomu došlo naposledy v roce 2016 při zvolení Donalda Trumpa.

Sbor volitelů

Sbor volitelů má tolik členů, kolik zastupuje jednotlivé státy zákonodárců v obou komorách Kongresu - kongresmanů a senátorů. Tento počet není náhodný. První návrhy Ústavy USA totiž počítaly s tím, že prezidenta budou volit členové Kongresu.

Většina států dnes má zákony, které vybraným volitelům zakazují hlasovat jinak, než jak si přáli voliči. V ostatních státech je to pak zavedenou tradicí. Přesto se historicky několikrát stalo, že někteří z volitelů dali svůj hlas jinému kandidátovi.

Kdo může kandidovat na prezidenta USA

Podmínky na kandidáty na prezidenta jsou jasně vypsané v Ústavě Spojených států. Prezidentem se může stát člověk, který je od narození občanem USA, narodil se na jejich území a pobýval tam nejméně čtrnáct let. Kandidáti zároveň musí nejpozději v den inaugurace dosáhnout věku 35 let.

Volební proces v USA

Způsobů, jak v USA může vypadat odevzdání hlasů v prezidentských volbách, je řada. Federální zákony totiž určují pouze ty nejobecnější principy voleb, samotnou volbu upravují zákony jednotlivých států.

Díky tomu se tak liší jak způsoby, jakým občané jednotlivých států odevzdávají své hlasy, tak nezbytné doklady, kterými se musí při volbách prokazovat.

Prezidentské primárky

Prezidentské primárky dnes neodmyslitelně patří k první polovině volebního roku. Původně se s nimi ovšem nepočítalo. Jak již bylo zmíněno, zakladatelé USA nepočítali s politickými stranami ani volbou konkrétních kandidátů občany.

Strany tak dlouho své kandidáty na prezidenta vybíraly různými způsoby. K potřebě mít závazné vnitrostranické volby pak strany dospěly až na konci 60. let. Dnes se ovšem konají i v případě, že stávající prezident obhajuje, zpravidla ovšem jde pouze o formální záležitost.

Detaily volby nového prezidenta USA: Co jim předchází a jak si strany vybírají kandidáty?

Souboje o nominaci se tak tentokrát týkaly kandidátů usilujících o prezidentskou nominaci od Republikánské strany. Všichni rivalové Donalda Trumpa brzy odstoupili, nejdéle vydržela Nikki Haleyová, jež svou kampaň pozastavila 6. března, po tzv. primárkovém superúterý. 

Donald Trump je ovšem ještě pouze předpokládaným kandidátem. Formálně  rozhodne hlasování delegátů na národním sjezdu Republikánské strany, který se uskuteční 15. až 18. července 2024.

Nominaci si z něj odnese ten kandidát, který osloví nadpoloviční většinu všech delegátů. Těch je 2 467 a pro zisk republikánské kandidatury jich tak zájemci musí v primárkách získat alespoň 1 234.