Ruská flotila má problém s opravami, doky jsou terčem útoků. Expert: Ruská kontrola v Černém moři klesá

Před pěti lety se nedaleko ruského arktického přístavu Murmansk nešťastnou náhodou potopil mohutný plovoucí suchý dok a málem s sebou vzal vlajkovou loď ruského námořnictva, letadlovou loď Admirál Kuzněcov; jediná letadlová loď Ruska zůstává ještě na pár let mimo provoz.

Pro ruské námořnictvo to byl velký problém: Suchý dok PD-50 byl jedním z mála, který byl schopen obsluhovat obrovské lodě jako Kuzněcov nebo křižník Petr Veliký. Další nejbližší se nacházel téměř 10 000 kilometrů východně v tichomořském Přímořském kraji. Navzdory plánům na vyzvednutí zůstává dok na dně přístavu v Barentsově moři.

Zásah doků v Sevastopolu

Nyní má Rusko další problém se suchým dokem v domovském přístavu Černomořské flotily: Sevastopolu na okupovaném Krymském poloostrově. Dva sousední doky v opravárenském zařízení Sevmorzavod byly 13. září zasaženy, údajně raketami s plochou dráhou letu dodanými Brity, a poškodily nejméně dvě opravované lodě.

Není jasné, zda útok - největší na základnu ruské flotily od zahájení plnohodnotné invaze Ruska v únoru 2022 - poškodil pouze tyto dvě lodě, nebo i samotné suché doky. Ať tak či onak, podle odborníků jsou námořní schopnosti v Černém moři v dohledné budoucnosti pravděpodobně vážně omezeny. Nikde jinde v Černém moři neexistují srovnatelná zařízení, která by byla schopna provádět větší opravy ruských válečných lodí.

Elon Musk zhatil Ukrajincům útok?! Miliardář u Krymu vypnul své satelity, tvrdí kniha

„I když tento konkrétní úder bude mít dopad na operace, větší dopad je kumulativní,“ soudí Dmitrij Gorenburg, vědecký pracovník, který se zaměřuje na ruskou armádu v Centru pro námořní analýzy, think-tanku v USA. „Celkově vidím, že ruská kontrola nad Černým mořem postupně klesá.“

Thord Are Iversen, norský obranný analytik a bývalý důstojník norského královského námořnictva, uvedl, že samotné doky zřejmě utrpěly jen povrchové poškození. „Suché doky jsou těžké cíle, kterým je obtížné způsobit těžké škody. Hlavním problémem bude pravděpodobně odklizení trosek,“ řekl pro RFE/RL.

Od zabrání a obsazení Krymu v roce 2014 Rusko na poloostrově rozšířilo svou vojenskou přítomnost, posílilo posádky a vybudovalo protivzdušnou obranu. Hodně investovalo do infrastruktury v Sevastopolu, historickém námořním přístavu, kde dříve sídlilo ruské i ukrajinské černomořské námořnictvo. S anexí se Rusko zmocnilo několika zbývajících lodí ukrajinského námořnictva, které byly v Sevastopolu umístěny. Ostatní ukrajinské lodě byly buď potopeny, nebo zabaveny jindev Černém a Azovském moři.

Díky své nadvládě nad Černým mořem využívalo Rusko své námořnictvo k přesunu personálu a vybavení na Krym i jinam. Ještě významněji však využívalo lodě k bombardování ukrajinských měst a vojáků řízenými střelami. Ruské hladinové lodě a ponorky nadále hrají roli v probíhající válce, především odpalují rakety na pozemní cíle, ale také sledují ukrajinské nákladní lodě používané k přepravě obilí na světové trhy.

Ukrajinské ozbrojené síly zatím s pomocí západních zbraních a vybavení za miliardy dolarů postupně budují svůj arzenál včetně dělostřeleckých a raketových systémů, kamikaze dronů a raket delšího doletu. Patří mezi ně střely s plochou dráhou letu z Británie Storm Shadow a francouzská varianta zvaná SCALP.

Brzy ráno 13. září Ukrajina zaútočila na přístavní zařízení v Sevastopolu, včetně opravárenského zařízení Sevmorzavod, palbou deseti řízených střel. Andrij Jusov, mluvčí ukrajinské vojenské rozvědky, uvedl, že byly zničeny dvě lodě ve dvou sousedících suchých docích v Sevmorzavodu - výsadková loď Minsk a dieselová ponorka Rostov na Donu třídy Kilo.

Satelitní snímky zveřejněné v následujících dnech však ukázaly dvě poškozené lodě. Námořní experti uvedli, že Minsk byl podle všeho silně poškozen a možná i vyřazen z provozu. Rostov na Donu, jedna ze čtyř ponorek Černomořské flotily schopných nést rakety s plochou dráhou letu, rovněž utrpěla velké škody. Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že lodě budou plně obnoveny a „budou nadále sloužit v boji jako součást svých flotil“.

„Třebaže ruské ministerstvo obrany škody na plavidlech bagatelizuje, z otevřených zdrojů vyplývá, že loď Minsk byla téměř jistě funkčně zničena, zatímco loď Rostov pravděpodobně utrpěla katastrofální škody,“ usoudili britští vojenští analytici. „Jakékoli úsilí o návrat ponorky do provozu bude pravděpodobně trvat mnoho let a bude stát stovky milionů dolarů. Existuje reálná možnost, že složitý úkol odstranit vrak ze suchého doku jej vyřadí z provozu na mnoho měsíců. To by pro Baltskou flotilu znamenalo značný problém při udržování údržby flotily,“ tweetovalo ministerstvo obrany Spojeného království.

Odborníci uvedli, že důkazy o tom, zda byly poškozeny suché doky, jsou méně jasné. Odstranění poškozených lodí však zabere značnou dobu - možná měsíce. Větší otázkou nyní je, zda se podaří servisovat a opravit další ruské lodě, konkrétně ponorky.

„Nemají kde opravovat poškozené lodě,“ uvedla v příspěvku na Telegramu Natalja Humeňuková, mluvčí ukrajinského jižního vojenského velení, opravárenské zařízení nyní podle ní připomíná „spíše stodolu než továrnu“.

„Pokud je poškození ponorky opravitelné, pravděpodobně to nebude možné provést v Černém moři a bude to trvat dlouho,“ tweetoval Iversen s tím, že Rusové patrně budou muset Rostov na Donu odtáhnout na Balt.

„Z dlouhodobého hlediska, v závislosti na tom, jak dlouho bude trvat, než se napadené doky znovu zprovozní, se může ukázat, že dopad na údržbu je značný,“ řekl Iversen pro RFE/RL. „Zpoždění v údržbě by mohlo odsunout lodě a ponorky do přístavu, čímž by se staly nepoužitelnými pro operace a zranitelnými vůči ukrajinským útokům.“

Na Krymu (v Sevastopolu, Kerči, Feodosiji...) je omezený počet dalších plovoucích doků, stejně jako v nedalekém Novorossijsku. Podle odborníků však všechny tyto doky postrádají specializovanou infrastrukturu potřebnou k provádění složitých oprav na ponorkách nebo mnoha válečných lodích.

„Budoucí ukrajinské údery by mohly problémy s údržbou ještě prohloubit. Pokud způsobí škody na klíčových zařízeních v Sevastopolu, mohlo by se to stát kritickým a Rusové nemají z této situace snadné východisko,“ řekl Iversen. „Dovybavení jiné loděnice, která by převzala práci v Sevastopolu, zabere čas - čas, který černomořská flotila ve válce nemá.“

Ruská televize ukázala budování protivzdušné obrany. Spíš než Moskvu chrání před drony Putina

Analytik Gorenburg připomněl, že Ukrajinci začátkem září dobyli několik ropných a plynových vrtných plošin na moři (známých jako Bojkovské věže), jež ruské síly využívaly jako předsunuté vrtulníkové základny - což je důkaz slábnoucích ruských sil. „Ruské lodě v přístavu v Sevastopolu jsou stále zranitelnější,“ řekl analytik pro RFE/RL. „Opravy jsou obtížné, když vaše suché doky mohou být napadeny.“

Každopádně Ukrajina očekává, že bude moci provádět více útoků na ruské lodě, řekl 15. září ministr pro digitální transformaci Mychajlo Fedorov, který odpovídá i za iniciativu „dronové armády“. Jak řekl agentuře Reuters, meziročně Ukrajina zvýšila produkci bezpilotních stokrát a ještě přidává. „Bude více dronů, více útoků a méně ruských lodí. To je jisté.“