Putin udělá všechno, aby si Krym udržel. „Jsme v p*deli,“ odhalily odposlechy obavy jeho vojáků
Rusové v roce 2014 anektovali Krym a drží se ho doslova zuby nehty. V prvních hodinách invaze na Ukrajinu v únoru 2022 si zřejmě představovali, že si stejně podmaní i zbytek Ukrajiny. O více než rok a půl později se Kreml začíná strachovat, že o poloostrov přijde, a ukrajinská vláda v čele s Volodymyrem Zelenským mluví o tom, že konec války si představuje jako osvobození Ukrajiny od okupantů včetně Krymu. Ruský prezident Vladimir Putin se však Krymu nechce vzdát, server Newsweek s odkazem na ukrajinskou vojenskou rozvědku nastínil proč.
Putin podle zdrojů udělá všechno pro to, aby si udržel kontrolu nad Krymem, Ukrajinci ale už podle všeho plánují, jak poloostrov osvobodit, a to přes západní zdrženlivost pramenící ze strachu z eskalace ze strany Ruska. Už dříve se mluvilo o tom, že dobytí Krymu by vyžadovalo operaci na úrovni vylodění při Dni D nebo větší.
Zástupce šéfa ukrajinské vojenské rozvědky Vadym Skibickyj uvedl, že Krym je pro Kreml klíčový, jeho anexe a kontrola projektuje regionální moc Ruska. „O osvobození poloostrova ukrajinskými jednotkami se nedá vyjednávat,“ prohlásil rovněž.
„Krymský poloostrov,“ dodal Skibitsky, „zaujímá zvláštní postavení mezi 20 procenty Ukrajiny, která je stále okupována ruskými vojáky. Autonomní republika Krym je nedílnou součástí naší země,“ zdůraznil následně. „Rusko proměnilo poloostrov v mocnou vojenskou základnu a obnovilo všechna vojenská zařízení bývalého Sovětského svazu,“ podotkl Skibickyj.
„Udělají všechno možné, aby si okupované území udrželi: Chersonskou a Záporožskou oblast a hlavně Krym,“ navázal Skibickyj s tím, že díky geograficky výhodné poloze Krymu získalo Rusko nadvládu nad Černým mořem. „Jejich pozice v Sýrii i v Africe jsou posíleny jejich přítomností v Černém moři,“ doplnil.
A Ukrajinci ukazují, že osvobození Krymu myslí vážně, mluví o tom i jejich úspěšné zásahy, ať už Kerčského nebo Čonharského mostu. Kerčský most je významná spojnice Krymu a pevninského Ruska, tomu Čonharskému se zase přezdívá „brána na Krym“ a pojí poloostrov s Chersonskou oblastí.
„V současné době Ruská federace aktivně využívá Krymský poloostrov k zásobování svých jednotek v Chersonské a Záporožské oblasti,“ komentoval Skibickyj, přes Krym vedou podle něj všechny ruské zásobovací i personální linie. Nicméně Krym rovněž brání Černomořská flotila.
„Hrozba, kterou pro nás představuje Černomořská flotila, spočívá především v řízených střelách Kalibr,“ Skibickyj vysvětlil, že údery z ruských válečných lodí jsou zaměřené na ukrajinská města, případně na jejich pobřežní námořní zařízení.
„Jsme v p*deli.“
Toho, že jej Ukrajinci touží získat nazpět, jsou si vědomi rovněž ruští vojáci. Dosvědčuje to alespoň nahrávka, kterou se podařilo zachytit ukrajinské rozvědce. Okupant na nahraném telefonátu mluví o ukrajinských plánech pro dobytí poloostrova i o tom, že tato operace by měla vypuknout „brzy“. „Připravují něco pro Krym, vyšlou sem síly o 150 tisících mužů a tanky,“ říkal ruský voják známému v hovoru.
„Nevidíme žádné známky toho, že by Putin chtěl ukončit válku,“ upozornil při svém vystoupení v dějišti summitu NATO Volodymyr Zelenskyj. „Je klíčové, aby vaše splečnosti neposkytovaly součastky Rusku. To musí přestat. Tyto díly končí v ruských dronech, vojenských vozidlech a nejsou jen z Číny, ale pocházejí i z Tchajwanu, z evropských zemí, z USA,“ dodal ukrajinský prezident. „Prosím, ujistěte se, že náš obranný potenciál a potenciál našich partnerů slouží našemu míru, ne ruskému šílenství,“ apeloval Zelenskyj.
Ukrajinský prezident již dříve zmínil obvinění na adresu mimo jiné třinácti německých a osmi českých společností, jejich jména neuvedl. Zároveň podotkl, že informace předal 26 zemím, včetně Spojených států, a Evropské unii. Česko reagovalo, že tyto informace prověřuje.
Šéf ruské Služby vnější rozvědky (SVR) Sergej Naryškin prověří tvrzení Srbska, že zastavilo vývoz zbraní. Rozvědka v pondělí už podruhé za několik týdnů obvinila Srbsko, že prodává munici Ukrajině, kterou Rusko vojensky napadlo. Děje se tak podle ní prostřednictvím firem v České republice a Bulharsku, kde se provádí konečná montáž dílů vyrobených v Srbsku.
Srbský prezident Aleksandar Vučić ve stejný den oznámil, že Srbsko zastavuje vývoz veškeré munice a že dodávky budou napříště směřovat pouze srbské armádě.
„Pokud vím, reakce byla už v pondělí. Promluvil prezident Vučić, učinil prohlášení, že Srbsko, pokud neukončuje, tak alespoň pozastavuje dodávky zbraní na vývoz,“ řekl Naryškin v odpovědi na otázku, jakou reakci Moskva očekává od Bělehradu po pondělním prohlášení SVR na adresu Srbska. „Budeme to prověřovat,“ odpověděl šéf SVR na další otázku, zda Moskva slovům z Bělehradu věří.
Summit Severoatlantické aliance (NATO) v Haagu by měl především reflektovat potřebu zvýšení obranných výdajů. Před odletem na summit to dnes novinářům řekl prezident Petr Pavel. Tématem bude podle něj i podpora Ukrajiny. Prezidenta do Nizozemska doprovází také ministryně obrany Jana Černochová (ODS) či šéf diplomacie Jan Lipavský (nestr.).
Záměrem generálního tajemníka NATO Marka Rutteho bylo podle Pavla udržet agendu summitu co nejstručnější. „Protože to, na čem bychom se chtěli shodnout, je především reflektovat potřebu zvýšení obranných výdajů tak, abychom byli schopni reagovat na bezpečnostní hrozby, především tedy na agresivní chování Ruska v Evropě,“ řekl. Je podle něj třeba brát vážně všechna prohlášení a výhrůžky Ruska z posledních týdnů a měsíců.
„A z toho důvodu si myslím, že je naprosto namístě, abychom se bavili o tom, jakým způsobem a v jakém časovém horizontu zvýšíme schopnosti našich armád, ale jak také zvýšíme schopnosti našeho obranného průmyslu,“ dodal Pavel.
„A všechny ty tanky, všechno mají připravené, oni jsou připravení a my jsme v p*deli. Chtějí zpátky Krym,“ navázal Rus. Měl i další informace, mluvil o tom, jak první dvě vlny Zelenského jednotek vyslaných na Krym budou útočné a třetí „zametací“. Přestože se okupantův přítel snažil vojáka uklidnit, zmínil ruské rezervisty, kteří pomohou zabránit ukrajinskému tažení, ruský voják byl přesvědčený o tom, že jejich jednotky nápor obránců neustojí. Pokud by ale Zelenskyj skutečně takto rozsáhlou operaci spustil, bylo by to v naprostém rozporu s tím, co tvrdí na veřejnosti. Například minulý měsíc se nechal slyšet, že ano, že doufá v osvobození Krymu, ale spíše než silou politickým nátlakem.
