Krym je masivní hrozba pro stabilitu, ale odpor zeslábne. Osvobodíme ho, věří poradce vlády
Poloostrov Krym, okupovaný od roku 2014 Ruskem, se teď jeví jako silná obranná pozice, Rusové ještě opevnění zesilují. A také tamější Černomořská flotila Ukrajině bolestivě škodí. Proto je potřeba ho osvobodit, argumentuje Andrij Zahorodňuk, nedávný ministr obrany Ukrajiny (2019-20) a nyní poradce vlády v Kyjevě. "Musíme to řešit, jinak budeme mít pořád problémy,“ řekl v rozhovoru pro magazín Newsweek.
Fronta je daleko, přesto už ruské jednotky opevňují Krym. Pokud totiž očekávaná ukrajinská protiofenziva zamíří jižním směrem, na Cherson a Záporoží, je možné, že se bojová mapa Ukrajiny zásadně promění a Krym bude na dostřel.
„Krym představuje obrovskou hrozbu, a to jak z pozemního, tak z námořního hlediska, protože kontroluje Černé a Azovské moře,“ uvedl Zahorodňuk. „Musíme to řešit, jinak budeme mít pořád problémy s jakoukoli stabilizací života na jihu země nebo s jakýmkoli hospodářským růstem tam, protože Rusové se vždy budou snažit destabilizovat náš život v těchto oblastech. Pokud chceme vybudovat stabilní Ukrajinu se stabilní ekonomikou a s řádným životem, musíme neutralizovat hrozbu Krymu,“ dodal poradce.
Ostřelování raketami Kalibr od Černomořské flotily
Nadále například mají na Krymu základnu ruské válečné lodě, které ostřelují Ukrajinu raketami Kalibr. I mírné oslabení ruských námořních kapacit by mohlo vést k ústupu: „Černomořská flotila má v současnosti asi 20 lodí s útočnou kapacitou, zbytek je podpůrný. Pokud poškodíme 10 až 20, zbytek unikne do přístavů na ruské pevnině, jako je Krasnodar, nezůstanou.“
Zrovna v minulých dnech si Ukrajinci připomněli specifické výročí neboli Neptunův den - 12. dubna raketou systému Neptun potopili vlajkovou loď Černomořské flotily, křižník Moskva. A posily ruská flotila z jiných moří nedostane, Turecko je nepustí svou Bosporskou úžinou.
Na letecké základny na Krymu už Ukrajinci dokázali udeřit pomocí dronů či sabotáží, lze očekávat další takové. Ale bez pozemních operací se zřejmě osvobození Krymu nepodaří.
Krym od pevniny dělí Perekopská šíje, 7-9 kilometrů široká. Z Chersonské oblasti na poloostrov vedou pouze dvě silnice. Obě jsou nyní lemovány novými ruskými opevněními, přičemž východní silnici lze zneprůjezdnit zničením jednoho mostu. Okolní půda je bažinatá, špatně prostupná pro těžkou techniku. Dobře zorganizovaná obrana okupantů by tak případnou pozemní invazi Ukrajinců díky terénu nasměřovala právě pod palbu z opevnění.
Podle Zahorodňuka to však není nepřekonatelné. „Neporazitelnost Krymu je mezinárodními pozorovateli velmi přeceňována,“ pokračuje Zagorodňuk. Teď silný je, ale: „My se díváme na to, jak silný bude, až se na Krym skutečně dostaneme. A to jsou zcela odlišné pozice.“
„Měli bychom si uvědomit, že pozemní síly budou použity především na pevninské Ukrajině, kde napřed Rusko ztratí spoustu území. A otázkou je, jak schopné budou tyto pozemní síly. Jak motivované a jak odhodlané budou, pokud ztratí všechny své zisky na pevninské Ukrajině ještě předtím, než se dostaneme na Krym,“ uzavírá pro Newsweek Andrij Zahorodňuk.
