Šéf wagnerovců Prigožin si žil v luxusu: Miliony v bankovkách, těžba zlata a ropy a honosný palác!
Při pádu letadla v Tverské oblasti severně od Moskvy ve středu 23. srpna zemřel Jevgenij Prigožin. Smrt šéfa žoldnéřské skupiny wagnerovců potvrdily ruské úřady. Ruský oligarcha a miliardář vydělával na cateringu, státních zakázkách a žoldnéřských misích jím ovládané Wagnerovy soukromé vojenské společnosti. V rodném Petrohradě měl podle médií příjmy hlavně z nemovitostí. Po Prigožinovi zůstalo obrovské jmění, které podle odhadů činí 56,2 miliardy korun. Ruští vyšetřovatelé provedli razii v jeho honosném sídle v Petrohradě, kde našli arsenál zbraní, sbírku paruk, fotografie uříznutých hlav a zlaté cihly!
Šéf wagnerovců za sebou zanechal obrovský majetek, který se odhaduje na desítky miliard korun. Prigožin podle médii vydělával na cateringu. Vlastnil síť restaurací, cateringovou fimu Concord Catering a firmu Concord Management and Consulting, jejímž prostřednictvím řídil společnost zabývající se internetovými aktivitami proti Západu.
Miliardy ze státních zakázek
V rodném Petrohradě měl údajně příjmy hlavně z nemovitostí. Například dlouhodobě patřil k hlavním dodavatelům pokrmů do školních jídelen, díky čemuž získal přezdívku Putinův kuchař. Deník MfDnes letos v únoru uvedl, že na státních zakázkách loni Prigožin vydělal v přepočtu rekordních téměř 30 miliard korun, což je zhruba polovina toho, co si jeho firmy vydělaly celkem v letech 2011 až 2021. Vydělával rovněž na žoldnéřských misích jím ovládané Wagnerovy soukromé vojenské společnosti.
Wagnerovci v Africe
Díky wagnerovcům se Prigožin stal jednou z hlavních tváří ruské agrese proti Ukrajině. Byl častým kritikem ruského vojenského velení, které obviňoval z neschopnosti. Naopak výsledky své žoldnéřské armády, do které zapojil i vězně z ruských věznic, mnohdy nadsazoval. Prigožin před téměř dvěma měsíci vedl ozbrojenou vzpouru proti ruskému armádnímu velení a ministerstvu obrany. Wagnerovci se předtím účastnili jedněch z nejtvrdších bitev při ruské invazi na Ukrajinu a operují i v Africe.
Zlato a ropa
Podle informací indického zpravodajského webu Zoom News, který se snažil zmapovat rozsah Prigožinova majetku, za polední čtyři roky vydělal 5,6 miliardy korun z těžby fosilních paliv, diamantů a zlata v Súdánu, Sýrii a dalších zemí, kde wagnerovci působili. Prigožin údajně působil v nejméně deseti zemích Afriky včetně Středoafrické republiky. V roce 2017 se Prigožin se svými žoldnéry zapojil do občanské války v Súdánu. Od té doby tam prý jeho společnost M invest těží zlato. V roce 2018 začal působit ve Středoafrické republice a obrovské peníze vydělával z těžby ropy v Sýrii. Syrská vláda mu totiž slíbila, že Prigožinově společnosti připadne až 25procentní podíl z ropných vrtů, které se mu podaří získat zpět od povstalců.
Luxusní sídlo v Petrohradě
Zlaté cihličky našli ruští policisté v Prigožinově luxusním sídle v Petrohradě. Razii provedli pouhé dva měsíce před pádem jeho letadla v Tverské oblasti. Do paláce vtrhli 24. června letošního roku. Během razie našli velký arsenál zbraní, zlaté cihly, vycpaného aligátora a zarámovanou fotografii, na níž jsou useknuté hlavy jeho nepřátel. V jednom z pokojů u kulečníkového stolu bylo kovářské kladivo s nápisem „pro použití při důležitých jednáních“. V domě rovněž našli několik paruk, které měl podle informací britského deníku Daily Mail nosit na svých cestách v Africe a Blízkém východě. V jeho nemovitostech, včetně jeho kanceláře, našli vyšetřovatelé bedny s velkým množstvím bankovek v hodnotě přibližně 2,4 miliardy korun.
Prigožin si v petrohradském sídle užíval nebývalého luxusu. Měl zde k dispozici luxusní bazén, heliport, saunu, posilovnu, a dokonce i lékařskou ordinaci. Zesnulý šéf žoldnéřů vlastnil jachty a soukromá letadla. Měl mnoho luxusních vozidel včetně vozu Lincoln Continental z roku 1975.
Evropská komise dokončila práci na novém, devatenáctém balíčku sankcí proti Rusku, uvedla mluvčí EK Paula Pinhová. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová zveřejní detaily návrhu ještě dnes odpoledne společně se šéfkou unijní diplomacie Kajou Kallasovou. O detailech nových omezení se dosud jen spekulovalo, podle všeho by se měla týkat zejména energetické, finanční a bankovní oblasti, ale rovněž i kryptoměn. Agentura Reuters s odvoláním na své zdroje uvedla, že komise v rámci balíčku navrhne i zákaz dovozu ruského LNG po 1. lednu 2027, což je o rok dříve, než bylo původně plánováno.
Šéfka komise již v úterý uvedla, že unijní exekutiva navrhne dřívější ukončení dovozů ruských fosilních paliv do zemí Evropské unie. Oznámila to po telefonátu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, jehož obsahem bylo zesílení společného tlaku na Rusko kvůli válce na Ukrajině.
„Komise brzy představí svůj 19. balík sankcí zaměřený na krypto, banky a energetiku. Ruská válečná ekonomika, udržovaná zisky z fosilních paliv, financuje krveprolití na Ukrajině. Abychom to zastavili, navrhne komise urychlení postupného ukončování ruských fosilních dovozů,“ napsala tehdy von der Leyenová na sociální síti X.
Nemáme žádné důkazy o tom, že by ruský prezident Vladimir Putin chtěl jednat o míru na Ukrajině, uvedl dnes šéf britské zpravodajské služby MI6 Richard Moore. Při projevu na britském konzulátu v Istanbulu podle agentury AP doplnil, že válka na Ukrajině posílila identitu napadené země i západní bezpečnostní struktury.
V posledních měsících se americký prezident Donald Trump snažil přesvědčit ruského vůdce k ukončení války, Moore ale uvedl, že Putin zprávami o možném mírovém jednání „vodí všechny za nos“.
„Snaží se prosadit svou imperiální politiku všemi dostupnými prostředky, ale nemůže uspět,“ uvedl o ruském prezidentovi Moore. „Upřímně řečeno si ukousl příliš velké sousto. Myslel si, že dosáhne snadného vítězství. Ale on a mnoho dalších podcenili Ukrajince,“ doplnil zpravodajec.
Nedávné narušení vzdušného prostoru Ruskem v Polsku a Rumunsku je drsnou připomínkou toho, že členské státy EU musí zrychlit a prohloubit pokrok směrem ke společné obranné připravenosti Evropy do roku 2030. V dopise, kterým předsedy šéfů a vlád zemí EU pozval na říjnový summit, to napsal předseda Evropské rady António Costa. Prezidenti a premiéři budou kromě obrany a bezpečnosti řešit rovněž posílení podpory Ukrajině.
Jednodenní tzv. neformální summit pořádá Dánsko, které nyní předsedá Radě EU, a koná se 1. října v Kodani. Česko na něm bude zastupovat premiér Petr Fiala.
„Na předchozích jednáních jsme se shodli, že Evropa musí v oblasti obrany dělat více a že musíme dělat více společně,“ napsal Costa. „Směr je jasný, budujeme Evropu, která je schopná účinně, samostatně a společně reagovat na současné i budoucí hrozby,“ dodal s tím, že ambice zvýšit obrannou připravenost EU do roku 2030 tento závazek ztělesňuje.
