Jak je to s Prigožinem? Starší video spustilo další spekulace, že by mohl být naživu
Záplavu spikleneckých teorií na ruském internetu dnes vyvolal čtyřicetivteřinový úryvek ze staršího rozhovoru, ve kterém šéf ruských žoldnéřů Jevgenij Prigožin říká, že by byl raději zabit, než aby své zemi lhal. Mluví také o letadle, které se ve vzduchu rozpadne. Upozornila na to agentura Reuters.
Ruské úřady uvedly, že Prigožin byl spolu s devíti dalšími lidmi v soukromém letadle, které se ve středu zřítilo severozápadně od Moskvy. Nikdo nepřežil. Prigožinovu smrt dnes s odvoláním na testy DNA potvrdili ruští vyšetřovatelé.
Letadlo se zřítilo přesně dva měsíce poté, co Prigožin vedl neúspěšnou vzpouru proti armádnímu velení. Kreml jako „absolutní lež“ popřel tvrzení Západu, že Prigožin byl zabit na příkaz z Kremlu.
V klipu, který byl převzat z rozhovoru s ruským vojenským blogerem Semjonem Pegovem a původně zveřejněn 29. dubna, Prigožin řekl, že Rusko je na pokraji katastrofy, protože vedení resortu obrany postupně vyhazuje lidi, kteří mluví pravdu a odmítají podlézat nadřízeným.
„Dnes jsme dosáhli bodu varu,“ řekl Prigožin v klipu zveřejněném na kanálu Grey Zone, který patří žoldnéřské Wagnerově skupině. „Proč mluvím tak upřímně? Protože nemám právo (lhát) lidem, kteří budou žít v této zemi. Teď se jim lže. Raději mě zabijte,“ dodal. „Ale nebudu lhát, musím upřímně říci, že Rusko je na pokraji katastrofy. A pokud se dnes tyto šroubky neseřídí, pak se letadlo ve vzduchu rozpadne,“ prohlásil.
Během několika hodin se objevily stovky reakcí. „Ale věděl,“ napsal v první reakci jeden z uživatelů.
Některé příspěvky spekulovaly, že Prigožin zůstal naživu. „Brzy vyskočí z tabatěrky a přiměje čerty mluvit,“ předpověděl jeden. Další uvedl, že by bylo skvělé, kdyby Prigožin a generál Sergej Surovikin, odvolaný z funkce velitele ruského letectva v den pádu Prigožinova letadla, „se vyvalovali na Jamajce, popíjeli koktejly a hulili obrovský jointy“.
Některé příspěvky ukazovaly prstem na Kreml. Jeden z komentátorů tvrdil, že havárie byla dílem prezidenta Vladimira Putina: „Abyste to nepochopili, musíte být améba,“ napsal.
Některé příspěvky obviňovaly Francii, jiné Ukrajinu. Podle jednoho příspěvku Prigožina zabili Ukrajinci na rozkaz amerických tajných služeb a Anglosasů. „Je pro nás nevýhodné ztratit takového hrdinu,“ tvrdil, na což kdosi odpověděl třemi plačícími a smějícími se smajlíky.
Evropská komise dokončila práci na novém, devatenáctém balíčku sankcí proti Rusku, uvedla mluvčí EK Paula Pinhová. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová zveřejní detaily návrhu ještě dnes odpoledne společně se šéfkou unijní diplomacie Kajou Kallasovou. O detailech nových omezení se dosud jen spekulovalo, podle všeho by se měla týkat zejména energetické, finanční a bankovní oblasti, ale rovněž i kryptoměn. Agentura Reuters s odvoláním na své zdroje uvedla, že komise v rámci balíčku navrhne i zákaz dovozu ruského LNG po 1. lednu 2027, což je o rok dříve, než bylo původně plánováno.
Šéfka komise již v úterý uvedla, že unijní exekutiva navrhne dřívější ukončení dovozů ruských fosilních paliv do zemí Evropské unie. Oznámila to po telefonátu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, jehož obsahem bylo zesílení společného tlaku na Rusko kvůli válce na Ukrajině.
„Komise brzy představí svůj 19. balík sankcí zaměřený na krypto, banky a energetiku. Ruská válečná ekonomika, udržovaná zisky z fosilních paliv, financuje krveprolití na Ukrajině. Abychom to zastavili, navrhne komise urychlení postupného ukončování ruských fosilních dovozů,“ napsala tehdy von der Leyenová na sociální síti X.
Nemáme žádné důkazy o tom, že by ruský prezident Vladimir Putin chtěl jednat o míru na Ukrajině, uvedl dnes šéf britské zpravodajské služby MI6 Richard Moore. Při projevu na britském konzulátu v Istanbulu podle agentury AP doplnil, že válka na Ukrajině posílila identitu napadené země i západní bezpečnostní struktury.
V posledních měsících se americký prezident Donald Trump snažil přesvědčit ruského vůdce k ukončení války, Moore ale uvedl, že Putin zprávami o možném mírovém jednání „vodí všechny za nos“.
„Snaží se prosadit svou imperiální politiku všemi dostupnými prostředky, ale nemůže uspět,“ uvedl o ruském prezidentovi Moore. „Upřímně řečeno si ukousl příliš velké sousto. Myslel si, že dosáhne snadného vítězství. Ale on a mnoho dalších podcenili Ukrajince,“ doplnil zpravodajec.
Nedávné narušení vzdušného prostoru Ruskem v Polsku a Rumunsku je drsnou připomínkou toho, že členské státy EU musí zrychlit a prohloubit pokrok směrem ke společné obranné připravenosti Evropy do roku 2030. V dopise, kterým předsedy šéfů a vlád zemí EU pozval na říjnový summit, to napsal předseda Evropské rady António Costa. Prezidenti a premiéři budou kromě obrany a bezpečnosti řešit rovněž posílení podpory Ukrajině.
Jednodenní tzv. neformální summit pořádá Dánsko, které nyní předsedá Radě EU, a koná se 1. října v Kodani. Česko na něm bude zastupovat premiér Petr Fiala.
„Na předchozích jednáních jsme se shodli, že Evropa musí v oblasti obrany dělat více a že musíme dělat více společně,“ napsal Costa. „Směr je jasný, budujeme Evropu, která je schopná účinně, samostatně a společně reagovat na současné i budoucí hrozby,“ dodal s tím, že ambice zvýšit obrannou připravenost EU do roku 2030 tento závazek ztělesňuje.
