Stojí za Vrběticemi a zřejmě spunktoval i pád Prigožinova letounu: Ujme se Averjanov wagnerovců?
Generálmajor Andrej V. Averjanov údajně dlouho choval vůči Jevgeniji Prigožinovi zášť, píše deník Daily Mail, objevily se i spekulace, že se podílel na jeho zabití. Averjanov přitom není v Česku neznámý - dohlížel nad výbuchem muničního skladu ve Vrběticích.
„Mnozí, včetně mě, si mysleli, že Prigožinovy dny jsou sečteny. Kolem jména Averjanov se hodně diskutuje,“ uvedly britské zpravodajské služby.
Averjanov řídí tajnou operační jednotku, která provádí zámořské mise. Jednou z těchto misí byl například pokus o atentát na dvojitého agenta Sergeje Skripala a jeho dceru Julii. To se stalo v roce 2018, napsal americký zpravodajský web The Daily Beast.
Minulý měsíc byl spatřen, jak se představil africkým vůdcům na summitu v Petrohradu, což vyvolalo spekulace, že ho Vladimir Putin pověří vedením aktivit Wagnerovy skupiny v Africe. Kanály spojené s wagnerovci na sociální síti Telegram uvedly, že schůzky byly součástí „vysídlovací operace“ Kremlu s cílem svrhnout Prigožina.
Na palubě stroje, který ve středu mířil z Moskvy do Petrohradu, zemřelo deset lidí. Letadlo ve středu spadlo v Tverské oblasti a příčina neštěstí není známa. Na internetu se ale kvůli Prigožinovým sporům s Putinem nejvíce spekuluje o tom, že byl letoun sestřelen, nebo na jeho palubě explodovala bomba. Právě tuto možnost pokládají nyní podle ruských médií vyšetřovatelé za nejpravděpodobnější.
Averjanov a Vrbětice
Nad výbuchem muničního skladu ve Vrběticích podle zjištění Bellingcatu osobně dohlížel právě velitel jednotky Andrej V. Averjanov, který v době jejího konání v utajení odjel do střední Evropy a do Moskvy se vrátil jen několik hodin po výbuchu. „V současné době se ví jen o dvou akcích, kterých se Averjanov mimo Rusko takto účastnil, což vzhledem k jeho vysokému postavení v GRU naznačuje, že musely být pro ruskou vládu důležité,“ uvedl Respekt. Jednou z akcí jsou právě Vrbětice. Podle analýzy komunikace má Averjanov přímé spojení na vedení GRU a vládnoucí administrativu.
Vážení čtenáři,
děkujeme za pozornost. Čerstvé zprávy přineseme zítra ráno, dobrou noc.
Evropské země na východním křídle NATO upravují protokoly pro krizové situace, aby byla jejich zdravotnická zařízení připravena na možnou válku s Ruskem. Vyplývá to z dnešního článku serveru Politico, jenž hovořil hlavně se zástupci Estonska, Lotyšska a Litvy, kde v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu přistupují k řadě kroků: od patřičných cvičení, přes shromažďování traumatologických sad pro případ hromadných neštěstí či pořizování neprůstřelných vest a přileb pro zdravotníky až po přesouvání operačních sálů do podzemí.
„Není otázkou, zda (Rusko) zaútočí. Jde o to, kdy (tak učiní),“ prohlásil Ragnar Vaiknemets, zástupce ředitelky estonského zdravotnického úřadu, jenž dohlíží na připravenost této pobaltské země na různé krize - od pandemií po válku. „Máme špatné sousedy: Rusko a Bělorusko,“ řekl před časem náměstek litevské ministryně zdravotnictví Daniel Naumovas.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes poprvé od začátku ruské invaze na Ukrajinu z února 2022 navštívil Rakousko, kde jednal s prezidentem Alexanderem Van der Bellenem či kancléřem Christianem Stockerem. Zelenskyj se v Rakousku zdrží jen několik hodin, informovala agentura AFP.
Se Zelenským se kromě prezidenta a lidoveckého předsedy vlády setkal i sociálnědemokratický vicekancléř Andreas Babler, který chtěl nabídnout neutrální Rakousko jako místo možných mírových rozhovorů s Ruskem, píše agentura APA. První dvě kola takových jednání se odehrála v Istanbulu.
