Stojí za Vrběticemi a zřejmě spunktoval i pád Prigožinova letounu: Ujme se Averjanov wagnerovců?
Generálmajor Andrej V. Averjanov údajně dlouho choval vůči Jevgeniji Prigožinovi zášť, píše deník Daily Mail, objevily se i spekulace, že se podílel na jeho zabití. Averjanov přitom není v Česku neznámý - dohlížel nad výbuchem muničního skladu ve Vrběticích.
„Mnozí, včetně mě, si mysleli, že Prigožinovy dny jsou sečteny. Kolem jména Averjanov se hodně diskutuje,“ uvedly britské zpravodajské služby.
Averjanov řídí tajnou operační jednotku, která provádí zámořské mise. Jednou z těchto misí byl například pokus o atentát na dvojitého agenta Sergeje Skripala a jeho dceru Julii. To se stalo v roce 2018, napsal americký zpravodajský web The Daily Beast.
Minulý měsíc byl spatřen, jak se představil africkým vůdcům na summitu v Petrohradu, což vyvolalo spekulace, že ho Vladimir Putin pověří vedením aktivit Wagnerovy skupiny v Africe. Kanály spojené s wagnerovci na sociální síti Telegram uvedly, že schůzky byly součástí „vysídlovací operace“ Kremlu s cílem svrhnout Prigožina.
Na palubě stroje, který ve středu mířil z Moskvy do Petrohradu, zemřelo deset lidí. Letadlo ve středu spadlo v Tverské oblasti a příčina neštěstí není známa. Na internetu se ale kvůli Prigožinovým sporům s Putinem nejvíce spekuluje o tom, že byl letoun sestřelen, nebo na jeho palubě explodovala bomba. Právě tuto možnost pokládají nyní podle ruských médií vyšetřovatelé za nejpravděpodobnější.
Averjanov a Vrbětice
Nad výbuchem muničního skladu ve Vrběticích podle zjištění Bellingcatu osobně dohlížel právě velitel jednotky Andrej V. Averjanov, který v době jejího konání v utajení odjel do střední Evropy a do Moskvy se vrátil jen několik hodin po výbuchu. „V současné době se ví jen o dvou akcích, kterých se Averjanov mimo Rusko takto účastnil, což vzhledem k jeho vysokému postavení v GRU naznačuje, že musely být pro ruskou vládu důležité,“ uvedl Respekt. Jednou z akcí jsou právě Vrbětice. Podle analýzy komunikace má Averjanov přímé spojení na vedení GRU a vládnoucí administrativu.
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpráv k dění na Ukrajině. Pokračuje zase od rána, teď přejeme klidnou noc.
Německo darovalo Ukrajině dva systémy protivzdušné obrany Patriot, oznámil v úterý ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém projevu na summitu o rozšíření EU. Jeho prohlášení citovala agentura Interfax-Ukrajina.
„Rád bych vyjádřil svou vděčnost Německu. Nedávno nám dodali dva systémy Patriot a my je zvládáme,“ řekl Zelenskyj. Ukrajinský prezident opakovaně prohlásil, že systémy Patriot jsou nezbytné pro obranu Ukrajiny proti ruským leteckým útokům. Pravidelně nastoluje otázku poskytnutí dalších systémů Patriot Kyjevu během setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Zároveň, jak v úterý informoval Handelsblatt, Německo stále nepovažuje za možné přesunout rakety dlouhého doletu Taurus do Kyjeva. Tuto pozici zastával bývalý německý kancléř Olaf Scholz, stejně jako současný premiér Friedrich Merz.
Rusko podle prezidenta Vladimira Putina nikoho neohrožuje a svůj jaderný potenciál rozvíjí podle svých dřívějších oznámení. Šéf Kremlu to podle agentury TASS řekl při udělování vyznamenání konstruktérům nových zbraní Burevestnik (Buřňák) a Poseidon.
„Naše země nikoho neohrožuje,“ řekl Putin. „Rusko stejně jako jiné jaderné státy rozvíjí svůj jaderný potenciál, rozvíjí svůj strategický potenciál,“ uvedl také a dodal, že jde o projekty, které Rusko oznamovalo už dávno.
Kreml koncem října ohlásil úspěšný test střely Burevestnik s atomovým pohonem, která je schopná nést jadernou hlavici, a také zkoušku podvodní zbraně Poseidon, jež má podle Moskvy rovněž atomový pohon a také může nést jadernou nálož. Krátce po tomto ruském oznámení americký prezident Donald Trump řekl, že nařídil obnovit testy amerických jaderných zbraní, stejně jako to dělají ostatní jaderné mocnosti.
Putin dnes také řekl, že už běží sériová výroba raket Orešnik, které údajně mohou dosahovat rychlosti přes 13.000 kilometrů za hodinu. Ruská armáda tuto zbraň s šesti hlavicemi poprvé použila loni v listopadu při útoku na ukrajinské Dnipro v rámci takzvané speciální operace. Tak Moskva nazývá invazi na Ukrajinu.
