Detaily hovoru mezi Lukašenkem a Prigožinem: Rozdrtí tě jako švába, Žéňo, varoval běloruský diktátor
Byl to právě běloruský diktátor Alexandr Lukašenko, kdo „oficiálně“ zastavil pochod wagnerovců na Moskvu, kdo naléhal na ruského prezidenta Vladimira Putina, aby odložil likvidaci vzbouřenců a kdo nakonec domluvil zakladateli žoldnéřské Wagnerovy skupiny Jevgeniji Prigožinovi. Toho následně „pozval“ do Běloruska. Lukašenko v posledních dnech odhalil, jak hovory s Prigožinem a Putinem probíhaly, uvedl list Daily Mail.
Lukašenkovo chvástání, jak v podstatě celou situaci v Rusku zachránil, na svém Twitteru sdílel i poradce ukrajinského ministerstva vnitra Anton Heraščenko. Běloruský diktátor na záběrech mluví o tom, jak si volal s Putinem a naléhal na něj, ať s likvidací vzbouřených wagnerovců počká a ať vyjednává s Prigožinem. „Sašo, to nemá cenu, on s nikým mluvit nechce,“ měl reagovat Putin. Familiérní oslovení svědčí o tom, jak blízko k sobě dva státníci mají.
A za sobotu, kdy probíhala v Rusku vzpoura, si Lukašenko našel cestu i k Prigožinovi. „Žéňo, rozdrtí tě jako švába,“ měl varovat šéfa wagnerovců. Prigožin své úmysly oznámil v pátek, zdůvodnil to tím, že ruská armáda bombardovala pozice wagnerovců a začal se dovolávat odvety. V sobotu se svými muži překročil ruské hranice, obsadil Rostov na Donu, pak i Voroněž, podle všeho se dostal i do Krasnodaru, na okraj Volgogradu a do Lipecku. Právě v Lipecké oblasti se zarazil, v tu chvíli jeho „pochod spravedlnosti“ na Moskvu dělilo od metropole jen 200 kilometrů. Stačil ale jediný telefonát s Lukašenkem.
Přitom běloruský diktátor mnoho hodin sháněl kontakt na Prigožina, odhalil, že pak měl k dispozici tři komunikační kanály. Šéfa wagnerovců rovněž upozornil, že Kreml nikdy nepřistoupí na sesazení a nahrazení ministra obrany Sergeje Šojgua. Většina Prigožinovy kritiky přitom míří právě na Šojgua, potažmo na šéfa armády Valerije Gerasimova.
Lukašenko podotkl, že Putin byl v sobotu „rozzuřený do běla“ a nejdřív o žádném vyjednávání s wagnerovci nechtěl ani slyšet. Důvodem bylo prý to, že mu Prigožin nebral telefon. Běloruský diktátor nabádal Putina ke zdrženlivosti. Celá vzpoura skončila tím, že wagnerovci a Prigožin jsou v Bělorusku v exilu. „Na vlastní náklady,“ zdůraznil Lukašenko a v úterý potvrdil, že Prigožinovo letadlo i s oligarchou, který vydělal na cateringu, dorazilo do Minsku.
Prigožin byl z vyjednávání nadšen
Putin s Lukašenkem si během soboty volali hned několikrát, Prigožin byl podle běloruského vůdce odhodlaný svoje tažení dotáhnout až do konce. Tedy dorazit až do Moskvy a tam si vyřídit účty za křivdy, kterých se podle něj ruská armáda dopustila vůči wagnerovcům. Lukašenko se ho snažil přesvědčit, že v Moskvě ho nečeká vyjednávání, nýbrž masakr. „Tlačil jsem na něj, snažil jsem se mu otevřít oči. Nakonec jsem mu řekl: Podívej se, můžeš si dělat, co chceš. Neurážej se. Naše brigády jsou připravené na přepravu do Moskvy,“ prozradil Lukašenko a označil se za klíčového vyjednavače.
Ukrajina požádala Švédsko, aby co nejdříve zahájilo výcvik ukrajinských pilotů na švédských stíhacích letounech Gripen. Napsala to dnes agentura Reuters s odvoláním na vyjádření ukrajinského ministra obrany Denyse Šmyhala, který je ve Stockholmu. Kyjev je podle něj připraven vyslat personál do severské země okamžitě. Ukrajina se v říjnu předběžně dohodla se Švédskem, že nakoupí 100 až 150 gripenů.
Švédský ministr obrany Pal Jonson dnes podle Reuters řekl, že Stockholm a Kyjev pokročily v otázce financování obsáhlé dohody o dlouhodobé spolupráci v letecké obraně, která zahrnuje i možnost prodeje 100 až 150 nových švédských strojů JAS-39 Gripen v nejmodernější verzi E Kyjevu.
Podle Jonsona by část nákladů mohla pokrýt švédská vojenská pomoc Ukrajině. Cenová výše potenciálního nákupu nebyla zveřejněna, ale výrobce těchto letounů, společnost Saab, prodala ve třetím čtvrtletí Thajsku čtyři letouny Gripen za 5,3 miliardy švédských korun (11,6 miliard českých korun), což vyvolalo otázky ohledně schopnosti Ukrajiny nákup financovat, píše Reuters.
Čerstvý předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Tomio Okamura nechal ze sídla sundat ukrajinskou vlajku, kterou tam v předvečer vpádu ruských vojsk na Ukrajinu, 22. 2. 2022, vyvěsila jeho předchůdkyně Markéta Pekarová Adamová.
První Okamurův krok v čele Sněmovny: Sundal z ní ukrajinskou vlajku - více čtěte ZDE
Ukrajinský soud uložil vůbec první doživotní trest ruskému vojákovi za zabití ukrajinského válečného zajatce, oznámila ukrajinská tajná služba SBU.
Prigožin byl podle Lukašenka nadšen z toho, že může s někým vyjednávat. Je otázkou, proč se nechopil příležitosti jednat se samotným Putinem. Pokud jsou tedy pravdivé zprávy o tom, že se s ním ruský prezident pokoušel spojit. Telefonát byl podle Lukašenkových slov „velmi ohnivý“. První půl hodinka byla plná nadávek a Prigožinových požadavků, pak se zklidnil a teprve poté se začal vyjednávat, vylíčil Lukašenko. Byl to právě on, kdy přišel s tím, že pokud wagnerovci ukončí vzpouru, bude jim garantována imunita.
Tohle šéf Wagnerovy skupiny přijal, kývl na stažení a přesun do Běloruska za podmínek, že on a ani jeho muži nebudou stíháni. Následně prohlásil, že jeho žoldnéři jsou mu stoprocentně věrni, nicméně zhruba jedno až dvě procenta jeho bojovníků přijala nabídku Kremlu a přešli pod ministerstvo obrany. Lukašenko následně doplnil, že část wagnerovců je také v Luhanské oblasti.
