Rozbor DNA dal jasnou odpověď: Prigožin je skutečně mrtvý, tvrdí vyšetřovatelé
Ruští vyšetřovatelé dnes oficiálně potvrdili, že při středečním pádu letadla zemřel vůdce žoldnéřské Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin. Na základě genetické analýzy uvedli, že identita zemřelých souhlasí se jmény uvedenými na seznamu pasažérů, v němž figurovalo i to Prigožinovo. Informují o tom tiskové agentury. Na palubě bylo s Prigožinem dalších devět lidí.
Ruský úřad pro vyšetřování leteckých nehod už v pátek uvedl, že podrobil deset těl nalezených na místě pádu letounu testům DNA. „Podle výsledků byla stanovena totožnost všech deseti mrtvých. Souhlasí se seznamem pasažérů,“ uvedl úřad.
Podle předchozích informací byla na seznamu i Prigožinova pravá ruka Dmitrij Utkin a šéf logistiky Wagnerovy skupiny Valerij Čekalov.
Letadlo se ve středu zřítilo v Tverské oblasti, příčina neštěstí není dosud známá. K příčině se v dnešním prohlášení nevyjádřili ani vyšetřovatelé, píše agentura AP. Na internetu se ale kvůli Prigožinovým sporům s ruským prezidentem Vladimirem Putinem nejvíce spekuluje o tom, že letoun byl sestřelen nebo že na jeho palubě explodovala bomba. Mluvčí ruského prezidenta v pátek jako „absolutní lež“ odmítl podezření Západu, že Prigožin byl zabit na příkaz z Kremlu.
Putin ve čtvrtek vyjádřil soustrast příbuzným cestujících, kteří byli na palubě letounu. Prigožina označil za talentovaného podnikatele se složitým osudem, jenž udělal i vážné chyby. Před dvěma měsíci, kdy Prigožin vedl neúspěšnou vzpouru a jeho žoldnéři táhli na Moskvu, o něm šéf Kremlu mluvil jako o zrádci.
„Ruští výrobci automobilů na pokraji katastrofy: KAMAZ hlásí v první polovině roku 2025 ztrátu 218 milionů eur (5,4 miliardy Kč),“ tweetuje kanál Něchta (Nexta). „V roce 2024 byla ztráta mnohem menší – kolem 36 milionů eur, což byl první negativní výsledek od roku 2019. Od 1. srpna přešel KAMAZ na čtyřdenní pracovní týden kvůli 30% poklesu tržeb. Zaměstnanci souhlasili se snížením platů, aby si udrželi svá pracovní místa.“
Skupina senátorů požádala Ústavní soud (ÚS), aby zrušil právní úpravu, která opětovně zavedla možnost oddělených zápisů dětí uprchlíků z Ukrajiny na základní školy. Senátoři to pokládají za diskriminační opatření, které povede k segregaci a porušuje právo na vzdělání i mezinárodní závazky Česka. ÚS návrh obdržel v červenci, soudcem zpravodajem se stal Jan Svatoň, zjistila ČTK z přehledu plenárních věcí na webu soudu. O návrhu rozhodne plénum, tedy sbor všech ústavních soudců a soudkyň.
Zákon konkrétně stanovuje, že ředitel základní školy může po dohodě se zřizovatelem, tedy nejčastěji obcí či městem, stanovit výhradně pro cizince s dočasnou ochranou zvláštní zápis k základnímu vzdělávání v termínu od 1. června do 15. července. Běžné zápisy pro ostatní děti jsou v dubnu. Pozměňovací návrh ve Sněmovně předložila poslankyně Renáta Zajíčková (ODS). Odůvodnění slibovalo rovnoměrné rozložení cizinců mezi školami i jejich lepší integraci.
„V současnosti Ukrajina, s veškerou podporou Západu, není v pozici, kdy by mohla osvobodit okupovaná území v krátkém časovém rozmezí bez velkých ztrát na životech. Chceme, aby přežila jako nezávislá suverénní země. Pokud je cenou za její přežití to, že část území bude dočasně okupována, tak ať je tomu tak,“ připustil prezident ČR Petr Pavel v rozhovoru s BBC. „Tato okupovaná území nikdy právně neuznáme jako ruská.“
Podle Pavla by bylo nespravedlivé, kdyby Západ tlačil na Ukrajinu, aby ihned osvobodila všechna okupovaná území. Prioritou je podle něj zachování ukrajinského národa.
Český prezident věří, že je nutné Ukrajině nadále poskytovat vojenskou pomoc, ale válku podle něj nelze vyhrát na bojišti. Mocnějším nástrojem, který přiměje Moskvu zasednout k vyjednávacímu stolu, je podle něj ekonomický tlak ze strany Evropy a USA.
