Z Prigožinovy smrti vytěží všichni jen ne Putin: Začíná boj o post šéfa wagnerovců
Reputace šéfa Wagnerovy skupiny Jevgenije Prigožina jako patriota, mučedníka nebo zrádce bude záviset na dvou propojených faktorech - na Putinovi a na výsledku války, píše deník The Guardian. A co bude s Wagnerovou skupinou? Kdo se stane jejich novým vůdcem? Putin navíc chce, aby mu žoldáci přísahali věrnost.
V dokumentu z roku 2018 Vladimir Putin okamžitě odpověděl na otázku, zda je něco, co nemůže odpustit. „Zrada,“ řekl bez zaváhání.
Podobnou víru zastával i šéf žoldnéřské Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin, který byl minulý týden zabit pravděpodobně při atentátu na palubě svého soukromého tryskáče Embraer. Jednou z taktik jeho bojovníků jak potrestat dezertéry bylo, připevnit jim hlavy na betonový blok a pak je utlouct k smrti palicí. Jejich symbolem se stalo kladivo.
Prigožin léta dělal špinavou práci Kremlu a snažil se šířit ruský vliv a rozsévat neshody mezi jeho nepřátele po celém světě. Putin Prigožina po jeho smrti trochu pochválil a označil ho za „talentovaného obchodníka“, který „významně přispěl“ k válce na Ukrajině.
Ale Prigožinův odkaz v Rusku bude záviset na tom, zda bývalý spojenec ruského prezidenta ponese označení zrádce, což je slovo, které Putin použil během červnového povstání wagnerovců.
Prigožin řekl, že jeho ozbrojená vzpoura měla zachránit Putina před armádou, o které tvrdil, že skrývá pravdu o konfliktu a zpronevěřuje peníze. Prigožin však také jasně překročil linii, odsoudil Putinovu invazi na Ukrajinu a na sociálních sítích prohlásil, že „válka nebyla za demilitarizaci nebo denacifikaci Ukrajiny. Bylo potřeba, aby ministr obrany Sergej Šojgu dostal hvězdu navíc."
Alexander Baunov, vedoucí pracovník střediska Carnegie Russia Eurasia, minulý týden ve Wall Street Journal napsal, že od chvíle, kdy bylo Prigožinovo povstání nazváno zradou, byl označeným mužem. „Popsat Prigožina jako zrádce znamenalo nevyhnutelné důsledky,“ řekl. „V opačném případě by systém postavený na neformálních principech a postupech spíše než na formálních institucích riskoval, že se stane neovladatelným.“
Zdroj blízký ministerstvu obrany uvedl, že další přežití šéfa wagnerovců mohlo pro Kreml představovat ještě větší nebezpečí. „Odstranili vůdce potenciální armády nebo ozbrojené opozice v budoucnu,“ řekl muž.
„Nebyl zrádce"
Alexej Djumin, bývalý Putinův bodyguard a nyní regionální guvernér, označil Prigožina za „skutečného patriota“. „Truchlíme za všechny, kteří zemřeli při katastrofě, za všechny bojovníky Wagnerovy skupiny, kteří zemřeli během války,“ řekl. „Člověk může odpustit chyby, a dokonce i zbabělost, ale nikdy ne zradu. Nebyli to zrádci."
Andrej Soldatov, novinář a expert na ruské bezpečnostní služby, řekl: „Když se na celou situaci podíváte pozorněji, Prigožin Putina nezradil, nebyl skutečným zrádcem, protože nešel k Ukrajincům a NATO. Nebyl skutečným zrádcem, byl politickým problémem.“
„Myslel jsem, že Prigožin a Putin mohli uzavřít novou dohodu a že Prigožin ještě mohl přežít, protože našel něco, čím by pro Putina mohl být užitečný,“ řekl Soldatov. „Ale zdá se mi, že Putin si dával na čas, aby zhodnotil škody a zhodnotil všechno.“
Práce propagandy
V ruské televizi minulý týden Prigožinovu smrt do značné míry zastínila Putinova virtuální účast na summitu pěti zemí Brics v Jižní Africe a válečné zprávy z Ukrajiny, uvedla Maša Borzunová, ruská novinářka specializující se na státní propagandu. „Ruští propagandisté dokazují, že Prigožinova smrt je prospěšná pro všechny kromě Putina,“ řekla. „Diskutují o všech možných verzích, kromě té nejviditelnější.“
„O tom, že Prigožin byl po povstání nazván ‚zrádcem‘ a že mu Putin slíbil nevyhnutelný trest, se sotva diskutuje,“ řekla. „Hlavně probírají jeho úspěchy během války. A jak jeho smrt není příznivá pro ruskou vládu."
Vůdce wagnerovců zůstává populární mezi malou skupinou nacionalistů a válečných jestřábů a jeho charismatické využívání sociálních sítí z něj udělalo něco jako lidového hrdinu v Rusku, kde uchvacoval v groteskním duchu podobném Donaldu Trumpovi.
„Pokud Ukrajina bude nabývat zisků, Prigožinův mýtus bude jen růst,“ řekl Marat Gelman, ruský sběratel umění a opoziční politik, který kdysi radil Putinovi. „Budou tu síly, které budou Prigožinovu osobu mystifikovat a prezentovat ho jako mučedníka. Ostatní budou vytvářet příběhy, že je stále naživu.“
Nyní se mluví o jeho pohřbu, který se údajně bude konat v Petrohradu v nadcházejících týdnech. Dmitrij Peskov, mluvčí Kremlu, řekl, že je „nemožné říci“, zda se Putin pohřbu zúčastní, nebo ne, protože datum zatím nebylo stanoveno. Moc povzbudivý ale nebyl. „Jediné, co mohu říci, je, že prezident má nyní poměrně nabitý pracovní program,“ dodal.
Kdo bude nyní velet wagnerovcům?
„Smrt Prigožina by měla téměř jistě hluboce destabilizující účinek na Wagnerovu skupinu,“ uvedla britská vojenská rozvědka ve svém pátečním hodnocení. Upoznilo na to americké zpravodajství NBC News.
Prigožinovo nadšení a extrémní brutalita pronikly do Wagnerovy skupiny, uvedlo hodnocení, a „je nepravděpodobné, že by se tomu vyrovnal nějaký jiný nástupce".
Po Prigožinově krátké vzpouře proti vojenskému vedení země už bylo jasné, že ruské ministerstvo obrany má v úmyslu absorbovat žoldnéřské síly a umožnit vzbouřeným bojovníkům podepsat smlouvy s klasickou armádou jako součást dohody, která rovněž umožňovala Prigožinovi a jeho bojovníkům odejít do exilu v sousedním Bělorusku.
Vypadalo to, že by si spousta wagnerovců vybrala raději kohokoli jiného než ruského ministra obrany Sergeje Šojgua.
Čečenský vůdce Ramzan Kadyrov by mohl být ten, kdo by byl vhodný pro tuto práci. Na začátku roku řekl, že chce vytvořit vlastní žoldáckou sílu ve stylu Wagnerovy skupiny. Kadyrov si ve čtvrtečním prohlášení na telegramu, kdy byl jedním z mála nejvyšších ruských představitelů, kteří se po havárii vyjádřili, posteskl nad Prigožinovou ztrátou a „železným charakterem“, ale vytkl mu, že upřednostnil osobní zájmy před „záležitostmi prvořadého národního významu“. Na rozdíl od něj si Kadyrov zachoval absolutní loajalitu vůči Putinovi.
Objevují se také otázky ohledně osudu wagnerovců, kteří odešli do exilu do Běloruska, kde jejich přítomnost blízko východních hranic NATO uvedla spojence USA do nejvyšší pohotovosti. Není ale jasné, kolik bojovníků je tam stále umístěno a kdo by nad nimi mohl převzít velení.
Jejich „hrdinství“ na Ukrajině nebude zapomenuto, řekl v pátek mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, zatímco se vyhýbal otázkám o budoucnosti wagnerovců.
Vzhledem k tomu, že se ruská armáda snaží zadržet novou ukrajinskou protiofenzívu, Moskva zoufale touží po posilách a může chtít přidat do ozbrojených sil většinu wagnerovců, uvedli analytici.
Nejpravděpodobnějším výsledkem bude, že se Wagnerova skupina rozštěpí na dvě části, přičemž zbývající uskupení bez vůdce v Bělorusku se rozpustí a druhá frakce aktivní v zahraničí se podle Emily Ferrisové z Royal United Services přemění v něco jiného, co může být nástrojem ruské zahraniční politiky. „Kreml se pravděpodobně poučí, že osobnosti jako Prigožin s vlastními nebezpečnými ambicemi jsou divokou kartou a každý nový vůdce by byl pravděpodobně někdo, koho by vybral Kreml,“ dodala.
Putin chce přísahu
Prezident Vladimir Putin vyzval všechny zaměstnance Wagnerovy skupiny a dalších ruských soukromých vojenských uskupení, aby složili přísahu věrnosti ruskému státu. Vyhláška se vztahuje na každého, kdo se účastní vojenských aktivit na Ukrajině, pomáhá armádě a slouží v jednotkách územní obrany. Dekret podepsal v pátek s okamžitou platností, píše BBC.
Analytici naznačují, že Putinův dekret je součástí pokusů o opětovné potvrzení jeho autority po červnové vzpouře. „Putin chce mít nad Wagnerovou skupinopu přísnější kontrolu, aby se ujistil, že v budoucnu nebude čelit další krizi,“ řekla BBC Natia Seskuriová z londýnského think-tanku Royal United Services Institute.
„Je to skrytá zpráva pro vojenskou rozvědku, aby našla a stíhala wagnerovce,“ řekl BBC Petro Burkovskyj, který vede nadaci Democratic Initiatives Foundation, což je think-tank se sídlem na Ukrajině.
A je to jasný vzkaz i bojovníkům: „Buď složte přísahu a držte se zbraní, nebo se odzbrojte. Poslechněte, nebo půjdete do vězení.“
Expert si myslí, že jako zkušení vojáci jsou pro ruskou armádu dobrým přínosem. „Pokud se jim dostane zvláštního zacházení na Putinův rozkaz, myslím, že je nezajímá, kde, s kým a za koho budou bojovat," uvedl.
Seskuriová se domnívá, že existují věrní stoupenci Prigožina, kteří přísahu nesloží. „To může pro Putina potenciálně způsobit problémy v dlouhodobější perspektivě,“ řekla.
Ruské ministerstvo obrany oznámilo dobytí obce Muravka v ukrajinské Doněcké oblasti a vesnici Novoivanivka v Záporožské oblasti. Kyjev se k tvrzení Moskvy nevyjádřil. Server Ukrajinska pravda s odvoláním na ukrajinskou armádu píše o obtížné situaci u města Kupjansk v Charkovské oblasti, kterého se podle něj invazní vojska pokoušejí zmocnit.
„Město je strategickým cílem nepřítele. Okupanti shromáždili síly u Radkivky a Holubivky, plynovod je poškozen a zatopen. Pokusy o překročení řeky Oskil na člunech - většinu z nich zničilo dělostřelectvo, minomety a FPV drony,“ cituje Ukrajinska pravda z hlášení 10. armádního sboru pěchoty ukrajinské armády, podle kterého Rusové operují v malých pěchotních skupinách. „Často v civilu - což je další válečný zločin Ruské federace,“ uvedla jednotka.
Sbor dále podle serveru Ukrajinska pravda uvedl, že provádí protidiverzní opatření a prohlásil, že v místech, která Rusové označují, že jsou jejich „kontrolou“, ve skutečnosti pokračují boje a působí tam ukrajinské útočné skupiny. Ve středu 17. září ukrajinský analytický projekt DeepState uvedl, že ruští vojáci postoupili v Kupjanském okrese a také poblíž obce Novoivanivka v Záporožské oblasti, podotkla dnes Ukrajinska pravda.
Evropská komise dokončila práci na novém, devatenáctém balíčku sankcí proti Rusku, uvedla mluvčí EK Paula Pinhová. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová zveřejní detaily návrhu ještě dnes odpoledne společně se šéfkou unijní diplomacie Kajou Kallasovou. O detailech nových omezení se dosud jen spekulovalo, podle všeho by se měla týkat zejména energetické, finanční a bankovní oblasti, ale rovněž i kryptoměn. Agentura Reuters s odvoláním na své zdroje uvedla, že komise v rámci balíčku navrhne i zákaz dovozu ruského LNG po 1. lednu 2027, což je o rok dříve, než bylo původně plánováno.
Šéfka komise již v úterý uvedla, že unijní exekutiva navrhne dřívější ukončení dovozů ruských fosilních paliv do zemí Evropské unie. Oznámila to po telefonátu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, jehož obsahem bylo zesílení společného tlaku na Rusko kvůli válce na Ukrajině.
„Komise brzy představí svůj 19. balík sankcí zaměřený na krypto, banky a energetiku. Ruská válečná ekonomika, udržovaná zisky z fosilních paliv, financuje krveprolití na Ukrajině. Abychom to zastavili, navrhne komise urychlení postupného ukončování ruských fosilních dovozů,“ napsala tehdy von der Leyenová na sociální síti X.
Nemáme žádné důkazy o tom, že by ruský prezident Vladimir Putin chtěl jednat o míru na Ukrajině, uvedl dnes šéf britské zpravodajské služby MI6 Richard Moore. Při projevu na britském konzulátu v Istanbulu podle agentury AP doplnil, že válka na Ukrajině posílila identitu napadené země i západní bezpečnostní struktury.
V posledních měsících se americký prezident Donald Trump snažil přesvědčit ruského vůdce k ukončení války, Moore ale uvedl, že Putin zprávami o možném mírovém jednání „vodí všechny za nos“.
„Snaží se prosadit svou imperiální politiku všemi dostupnými prostředky, ale nemůže uspět,“ uvedl o ruském prezidentovi Moore. „Upřímně řečeno si ukousl příliš velké sousto. Myslel si, že dosáhne snadného vítězství. Ale on a mnoho dalších podcenili Ukrajince,“ doplnil zpravodajec.
