Proč protiofenzíva nejde tak rychle? Klíč je v zákopech a minách, Ukrajině chybí munice
Zatímco loni Ukrajina díky obratnému manévrování takticky předčila mnohem početnější ruské invazní síly, její současná protiofenzíva nejde tak rychle, jak by si asi mnozí představovali. Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) se v dnešním článku pokouší odpovědět na to, proč tomu tak je. Ukrajinci, kteří nemají dostatek zdrojů, se snaží vytlačit opevněného nepřítele, což je podle listu samo o sobě jedna z nejsložitějších vojenských operací.
Ukrajina loni předčila invazní síly, přestože Rusové měli početní i palebnou převahu a značnou převahu ve vzduchu. Díky bystrému přístupu, vynikající znalosti terénu a efektivnímu využití bezpilotních letounů a digitálních technologií dokázaly ukrajinské jednotky odrazit mnohem větší armádu, která se často zdála být těžkopádná a zabředlá v byrokracii, píše WSJ. Tomu je podle něj konec.
Ruští vojáci strávili měsíce budováním obrany včetně bunkrů, tankových pastí a minových polí. Podle ukrajinských vojáků v Záporožské oblasti Rusové vybudovali kilometry klikatících se, vzájemně propojených zákopů, z nichž některé zpevnili betonem nebo zakryli zelenými střechami, takže je lze jen obtížně odhalit pomocí dronů. Pole jsou silně zaminovaná.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se chystá na druhou návštěvu Bílého domu, tentokrát ale nebude sám. Do Bílého domu jede s evropským „dream teamem“. Po únorovém fiasku, kdy ho Donald Trump a viceprezident JD Vance ponižovali a tlačili k ústupkům vůči Moskvě, jede s výpravou nejvlivnějších evropských lídrů.
Vedle něj totiž usednou britský premiér Keir Starmer, německý kancléř Friedrich Merz, francouzský prezident Emmanuel Macron, šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, italská premiérka Giorgia Meloniová, finský prezident Alexander Stubb a nizozemský premiér Mark Rutte.
Cílem je ukázat Trumpovi jednotnou evropskou frontu, připomenout ekonomickou a politickou sílu EU a přesvědčit amerického prezidenta, aby neopakoval proruské postoje z nedávného summitu v Aljašce.
Na 20 mrtvých vzrostl počet obětí páteční exploze v podniku na výrobu střelného prachu v ruské Rjazaňské oblasti; 134 lidí je zraněno, uvedl TASS.
Zelenskyj po příletu do Washingtonu v noci na dnešek na sociálních sítích vyjádřil naději, že společná síla Ukrajiny, USA a evropských zemí přinutí Rusko k míru. „Všem nám je společná touha po urychleném a spolehlivém ukončení této války. A mír musí být trvalý. Ne jak tomu bylo před léty, kdy byla Ukrajina nucena se vzdát Krymu a části našeho východu - části Donbasu - a Putin to jednoduše využil jako odrazový můstek pro další útok,“ napsal Zelenskyj.
„Je nemožné zcela zničit tak dobře připravené pozice,“ řekl velitel střelecké jednotky 108. brigády, jenž vystupuje pod volacím znakem Vados. Aby Ukrajinci mohli takovou pozici obsadit, museli by podle něj místo ostřelovat z dělostřelectva, poté nasadit obrněná vozidla a teprve pak pěchotu. Nedostatek tanků a dalších obrněných vozidel ztěžuje provedení této strategie, tvrdí Vados.
Nedostatek ukrajinských zdrojů se v této fázi války podle WSJ ukazuje být stejně velkým problémem jako ruská obrana, a to navzdory dodávkám západních zbraní.
Napadení opevněných vojsk je přitom podle listu náročným úkolem i pro nejlepší světové armády. Spojenci za druhé světové války potřebovali po vylodění v Normandii a po získání předmostí více než dva měsíce, aby prolomili německou obranu a pronikli do vnitrozemí, upozorňuje WSJ. V roce 1991 podle něj prováděly Spojené státy pět týdnů letecké útoky, aby oslabily irácké pozice, než koaliční pozemní síly v operaci Pouštní bouře postoupily.
Ukrajině přitom chybí palebná síla a vzdušná převaha, kterou v těchto bojích měly USA a jejich partneři. Ukrajinské letectvo má malý počet stíhaček a vrtulníků ze sovětské éry, z nichž některé Kyjevu dodaly někdejší země východního bloku. Ukrajinská flotila zůstává ve srovnání s tou ruskou malá, s méně sofistikovanými zaměřovacími a obrannými systémy. Kyjev s jejím využitím šetří, aby nepřišel o letadla, píše WSJ s tím, že Rusové mezitím na jižní frontu nasazují pokročilé bojové letouny Suchoj a vrtulníky Ka-52.
„Nemáme pořádné systémy protivzdušné obrany, abychom se s touto hrozbou vypořádali,“ řekl velitel čety ve 108. brigádě jménem Dmytro. Rusové mají zřejmě také dost mužů. „Když zabijeme celou jednotku - 100 vojáků - druhý den přivedou další jednotku. A den poté další,“ řekl podplukovník Oleksij Telehin ze 108. brigády ukrajinské teritoriální obrany.
Ukrajinci se snaží oslabit ruskou obranu před vysláním vojsk, ale podle deníku nemají dostatek munice, aby srovnali Rusy okupované vesnice se zemí, jako to Rusové udělali v Bachmutu a dalších částech východní Ukrajiny. Místo toho ukrajinské jednotky podnikají dělostřelecké údery obvykle jen v případě, že pomocí dronů potvrdily ruské pozice. Úsilí ukrajinských vojáků o postup podle jejich slov zpomaluje také nedostatek obrněných vozidel.
Ukrajina podle WSJ stále ještě nevrhla do boje většinu svého nejlepšího západního vybavení. Kyjev má desítky tanků Leopard 2 německé výroby, ale poté, co několik z nich začátkem června uvázlo v minových polích, nebyly na bojišti vidět. Některé brigády, které cvičily na západní technice, se prý ještě do protiofenzívy nezapojily. Vojenští analytici míní, že Ukrajina stále sonduje slabá místa, než nasadí většinu západní výzbroje. Průzkum je ale obtížný, protože Rusové často vidí, jak se Ukrajinci blíží přes otevřené prostranství.
Na vrcholu kopce poblíž okupovaného města Polohy zřídily ruské síly pozorovací stanoviště, odkud dokážou vidět ukrajinské vojáky na vzdálenost téměř deseti kilometrů, popisuje list. Podle Telehina tam jeho spolubojovníci čtyřikrát zničili ruský pozorovací systém Murom-M, Rusové čtyřikrát okamžitě nainstalovali nový. Pozorovatelna se nachází na vzácné vyvýšenině a poskytuje Rusům výhodu. Vyvýšená místa byla v bojích vždy cenným místem - od obléhání Masady v prvním století našeho letopočtu po bitvu u Gettysburgu, píše WSJ.
Ukrajinský region převážně rovinatých, otevřených polí oddělených řídkými stromořadími nabízí jen malou ochranu. Na jaře podle amerického deníku někteří vojáci, kteří v regionu bojovali, pochybovali o tom, zda by zde mohla být protiofenzíva vzhledem ke krajině úspěšná. „Věděli jsme, že k tomu, abychom mohli postupovat proti tak dobře připravené obraně, budeme potřebovat zkušenosti, prostředky a překvapení,“ uvedl Telehin.
