Byla to komedie, dobře připravený scénář, míní o wagnerovské vzpouře ministr Dvořák
Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) a poslanec a místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček se v rámci debaty v pořadu stanice Prima Partie vyjadřovali také k sobotnímu bouřlivému dění v Rusku – ke vzpouře žoldnéřů z Wagnerovy skupiny, kteří pod vedením svého šéfa Jevgenije Prigožina zahájili „pochod spravedlnosti“ na Moskvu. Zastavili se na 200 kilometrů od ruské metropole. Vzpoura skončila dohodou, kterou vyjednal běloruský diktátor Alexandr Lukašenko. Ruský lídr Vladimir Putin označil vzpouru za zradu.
„Já jsem si to pojmenoval jako La commedia finita. Já si myslím, že čím déle sledujeme ten vývoj, tím víc z toho vychází, že to byl velmi dobře připravený scénář,“ prohlásil ministr Dvořák a zmínil, že mrazí z toho, že se na 25 tisíc wagnerovců přesune do Běloruska. „Možná výsledkem celé té operace bude nakonec to, že 25 000 wagnerovců se přemístí do Běloruska jakoby do exilu, ale přitom také blíže ke Kyjevu. To se mi zdá jako velmi nebezpečný závěr téhle hry, ale musím se přiznat, že vlastně neumím najít žádné jiné logické vysvětlení toho, co se vlastně stalo,“ prohlásil Dvořák, ale zdůraznil, že jsou to všechno jeho spekulace.
„Nemyslím si, že se Prigožen včera pomátl a večer dostal rozum,“ komentoval ministr. „Na úvod s veškerým respektem nevím, jestli zrovna my dva jsme ti povolaní, kteří to mají komentovat. Nemám žádné bližší informace,“ načal svou odpověd poslanec Vondráček. „Nikdy jsem nepronikl úplně do způsobu ruského myšlení. Vypadají jako my, mají podobný jazyk, ale prostě ta mentalita není stejná,“ Vondráček se vyjádřil k podle něho „emotivnímu“ projevu Putina. Ruský prezident včerejší dění přirovnával k občanské válce a převratu v ruce 1917. Prigožinovo jednání označil za zradu a „kudlu do zad ruského lidu“.
„Myslím si, že to nebyla náhoda, že v Rusech je pořád trauma občanské války velké, o co se pokoušel Prigožiin, nedokážu říct,“ uvedl. „Nemyslím si ale, že to byl sehraný scénář, ale hra vabank,“ opakoval, že mu to nepřísluší komentovat. Co však Vondráček komentoval, byly twitterové reakce ministra zahraničí Jana Lipavského a ministryně obrany Jany Černochové na Prigožinovo tažení. Zvláště pak vtipnou glosu Lipavského, který napsal: „Koukám, že se moje letní dovolená na Krymu přibližuje,“ a vysloužil si i reakce bývalého ukrajinského velvyslance v Praze Jevhena Perebyjnise: „Znám tam pár dobrých míst.“
Podle Vondráčka je to aktivismus, a ne reálná politika. „Vtipné to bylo, jestli vhodné si netroufám hodnotit,“ reagoval Dvořák. „Já jenom, jak říkal pan poslanec Vondráček, že nemůže jaksi nahlédnout do ruské duše, na rozdíl od něj já do Ruska nejezdím, ani tam s mužiky nepiju vodku. Ale zase jsem měl celý víkend samozřejmě spoustu zpráv z našich ambasád, z různých míst a skutečně je to velký chaos a přečíst to zcela racionalisticky v tuhle chvíli asi úplně nejde,“ vrátil ministr úder.
Vondráček se nechtěl ke komentáři o „pití vodky s mužiky“ vyjadřovat, nicméně zmínil, že nelze označovat všechny, kdo nesouhlasí s postojem vlády vůči Ukrajině a Rusku a celkově, kdo se vyjadřuje kriticky označovat hned za „proruské šváby“. To opakoval i při debatě o tom, kolik stála pomoc Ukrajině a ukrajinských migrantů. Narážel tím, že členové ANO se ve Sněmovně ptali na to, kolik to Česko už stálo. „Někdo v republice musí být kritický,“ řekl poslanec. „Nikdo nikdy od nás nepopřel, že útok Ruska vůči Ukrajině je agrese. Pomáhali jsme, vždycky jsme podporovali vládu v těch jednotlivých krocích pomoci,“ zdůraznil Vondráček.
„Ruští výrobci automobilů na pokraji katastrofy: KAMAZ hlásí v první polovině roku 2025 ztrátu 218 milionů eur (5,4 miliardy Kč),“ tweetuje kanál Něchta (Nexta). „V roce 2024 byla ztráta mnohem menší – kolem 36 milionů eur, což byl první negativní výsledek od roku 2019. Od 1. srpna přešel KAMAZ na čtyřdenní pracovní týden kvůli 30% poklesu tržeb. Zaměstnanci souhlasili se snížením platů, aby si udrželi svá pracovní místa.“
Skupina senátorů požádala Ústavní soud (ÚS), aby zrušil právní úpravu, která opětovně zavedla možnost oddělených zápisů dětí uprchlíků z Ukrajiny na základní školy. Senátoři to pokládají za diskriminační opatření, které povede k segregaci a porušuje právo na vzdělání i mezinárodní závazky Česka. ÚS návrh obdržel v červenci, soudcem zpravodajem se stal Jan Svatoň, zjistila ČTK z přehledu plenárních věcí na webu soudu. O návrhu rozhodne plénum, tedy sbor všech ústavních soudců a soudkyň.
Zákon konkrétně stanovuje, že ředitel základní školy může po dohodě se zřizovatelem, tedy nejčastěji obcí či městem, stanovit výhradně pro cizince s dočasnou ochranou zvláštní zápis k základnímu vzdělávání v termínu od 1. června do 15. července. Běžné zápisy pro ostatní děti jsou v dubnu. Pozměňovací návrh ve Sněmovně předložila poslankyně Renáta Zajíčková (ODS). Odůvodnění slibovalo rovnoměrné rozložení cizinců mezi školami i jejich lepší integraci.
„V současnosti Ukrajina, s veškerou podporou Západu, není v pozici, kdy by mohla osvobodit okupovaná území v krátkém časovém rozmezí bez velkých ztrát na životech. Chceme, aby přežila jako nezávislá suverénní země. Pokud je cenou za její přežití to, že část území bude dočasně okupována, tak ať je tomu tak,“ připustil prezident ČR Petr Pavel v rozhovoru s BBC. „Tato okupovaná území nikdy právně neuznáme jako ruská.“
Podle Pavla by bylo nespravedlivé, kdyby Západ tlačil na Ukrajinu, aby ihned osvobodila všechna okupovaná území. Prioritou je podle něj zachování ukrajinského národa.
Český prezident věří, že je nutné Ukrajině nadále poskytovat vojenskou pomoc, ale válku podle něj nelze vyhrát na bojišti. Mocnějším nástrojem, který přiměje Moskvu zasednout k vyjednávacímu stolu, je podle něj ekonomický tlak ze strany Evropy a USA.
