Americké rozvědky o Prigožinově vzpouře věděly dopředu. Podle nich měl tyto informace i Putin
Americké tajné služby věděly s předstihem o záměru Jevgenije Prigožina podniknout ozbrojenou akci v Rusku a informovaly o něm nejvyšší americké politické vedení. S odvoláním na anonymní zdroje o tom píší listy The New York Times (NYT) a The Washington Post (WP). Přesné načasování akce nebylo podle nich ale jasné až do posledních hodin před obsazením ruského vojenského velení v Rostově na Donu. WP rovněž uvádí, že podle rozvědek o akci dopředu věděl také ruský prezident Vladimir Putin.
Prigožinovou hlavní motivací pro ozbrojenou akci vůči ruskému armádnímu velení a ministerstvu obrany podle amerických médií nebyl údajný raketový útok pravidelné ruské armády na pozice jeho žoldnéřů, ale dlouhotrvající antipatie, kterou Prigožin vůči představitelům ruské armády chová. Tato nevraživost vyvrcholila 10. června po dobytí východoukrajinského města Bachmutu, když ruské ministerstvo obrany vydalo nařízení, že všichni dobrovolní bojovníci se musejí podpisem smlouvy podřídit velení pravidelné ruské armády.
Dobré ráno, vážení čtenáři. Při nočních ruských útocích na Kyjev zahynul americký občan a dalších 16 lidí bylo zraněno, uvedl podle agentury AFP kyjevský starosta Vitalij Kličko. Většina zraněných je hlášena v Solomjanské čtvrti, kde dron zasáhl vícepatrovou obytnou budovu. Šéf kyjevské vojenské správy Tymur Tkačenko podle agentury uvedl, že ruská armáda na Kyjev udeřila kombinovaným útokem dronů a raket.
Dronový útok zasáhl vrchní patro obytné budovy v Solomjanské čtvrti a zranil nejméně 11 lidí. Záchranné týmy zasahovaly v dalších třech kyjevských čtvrtích. Ruská armáda podle Klička na město útočila ze tří směrů, píše agentura Reuters.
Vážení čtenáři,
děkujeme za pozornost. Čerstvé zprávy přineseme zítra ráno, dobrou noc.
Evropské země na východním křídle NATO upravují protokoly pro krizové situace, aby byla jejich zdravotnická zařízení připravena na možnou válku s Ruskem. Vyplývá to z dnešního článku serveru Politico, jenž hovořil hlavně se zástupci Estonska, Lotyšska a Litvy, kde v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu přistupují k řadě kroků: od patřičných cvičení, přes shromažďování traumatologických sad pro případ hromadných neštěstí či pořizování neprůstřelných vest a přileb pro zdravotníky až po přesouvání operačních sálů do podzemí.
„Není otázkou, zda (Rusko) zaútočí. Jde o to, kdy (tak učiní),“ prohlásil Ragnar Vaiknemets, zástupce ředitelky estonského zdravotnického úřadu, jenž dohlíží na připravenost této pobaltské země na různé krize - od pandemií po válku. „Máme špatné sousedy: Rusko a Bělorusko,“ řekl před časem náměstek litevské ministryně zdravotnictví Daniel Naumovas.
„Pro Prigožina bylo naprosto vyloučené, aby wagnerovce podřídil velení (ministra obrany Sergeje) Šojgua,“ řekla NYT Taťjana Stanová, politoložka z analytického centra Carnegie. Deník připomíná, že antipatie mezi Šojguem a Prigožinem je vzájemná.
Americké rozvědky se o Prigožinových záměrech dozvěděly v polovině června a obratem informovaly Bílý dům a další vládní orgány, píše WP. Podle NYT se o věci dozvěděla i úzká skupina lídrů Kongresu, a to ve čtvrtek, kdy tajné služby získaly další informaci potvrzující, že wagnerovci chystají ozbrojenou akci uvnitř Ruska.
„Americké rozvědky jsou též přesvědčené, že o tom, že Prigožin cosi plánuje, byl informován i Putin. A ačkoliv není jasné, kdy přesně to bylo, 'určitě to bylo s předstihem více než 24 hodin',“ cituje WP nejmenovaný americký zdroj. Putinova nečinnost po začátku povstání podle zdrojů téhož listu ukazuje na špatnou koordinaci na nejvyšších místech ruského vedení a možná i na atmosféru rivality.
Prigožin 5000 svých mužů zastavil v sobotu jen pár set kilometrů před Moskvou, když se podle ruského tisku podařilo běloruskému vůdci Alexandru Lukašenkovi dojednat návrat bojovníků na základny. Prigožin se podle dohody údajně nyní odebere do Běloruska.
Americké politické vedení své zpravodajské informace podle zdrojů obou amerických deníků drželo v tajnosti, aby nezavdalo ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi důvod svalit vinu za případný puč na Spojené státy. Středobodem amerických obav byla nestabilita, která by vznikla v zemi s jadernými zbraněmi procházející vojenským převratem, shodují se deníky.
Prigožin, známý pod přezdívkou Putinův kuchař, ve Spojených státech čelí obvinění z údajného vměšování se do prezidentských voleb v roce 2016. Kromě cateringu a vedení žoldnéřské organizace se Prigožin věnuje internetové propagandě zaměřené proti Západu ve své Agentuře pro výzkum internetu a rozšiřuje také svůj vliv v Africe, kde uzavírá bezpečnostní kontrakty s tamními vládami, často výměnou za hodnotná těžební práva, píše WP.
