Prigožinova jednodenní vzpoura: Ukazuje to slabost Ruska. Pro Putina to bylo ponížení
Sobotní krátkodechý pokus o vzpouru proti ruskému vedení ze strany soukromé žoldnéřské Wagnerovy skupiny sice nakonec neuspěl a ozbrojenci se po jednodenním tažení na Moskvu stáhli, události ale ukázaly, jak chaotická situace v Rusku panuje, a naznačily, že pozice prezidenta Vladimira Putina je mnohem méně pevná, než se zdálo. Píší to dnes světová média ve svých komentářích. List The Wall Street Journal usuzuje, že se Putinovi vymstila válka na Ukrajině, nedělník The Sunday Times zase hovoří o ponížení ruského prezidenta.
„Povstání jednotek wagnerovců vedené Jevgenijem Prigožinem je definitivním potvrzením toho, jak katastroficky se válka na Ukrajině pro Putina vyvíjí. I když ruský vůdce bude mít navrch v bitvě proti wagnerovcům, je těžké si představit, že Putin může takové ponížení přežít. Jeho prestiž, jeho moc, a dokonce i jeho život jsou teď dány všanc,“ napsal Gideon Rachman v deníku Financial Times. „Před 15 měsíci stála armáda Vladimira Putina před Kyjevem. Teď ruský lídr bojoval o to, aby udržel Moskvu,“ shrnul komentátor.
Také Peter Baker v deník The New York Times došel k závěru, že vzpoura wagnerovců je pro Putina největší výzvou za dobu jeho vlády. „Krátkodeché povstání naznačuje, že Putinova moc je nejvíce oslabená od chvíle, kdy se před více než dvěma desetiletími dostal do úřadu,“ píše.
Italský deník La Stampa chápe vzpouru jako důkaz, že Rusko zachvátil chaos, bulvární britský nedělník Suday Mirror má na první straně titulek „Teror se obrátil proti diktátorovi, Putin balancuje na hraně“.
„Vojenské povstání ve vlastní zemi. Horší obrat mohlo původně plánované rychlé obsazení Ukrajiny vzít jen těžko. Putin Rusko a svou vlastní moc namísto posílení destabilizoval,“ domnívá se deník Neue Zürcher Zeitung. Další švýcarský list Tages Anzeiger píše, že i když vzpoura trvala krátce, nebude po ní nic stejné jako dřív. „Prezident vychází z tohoto dramatu silně oslabený, lidé jsou znejištění,“ stojí v komentáři.
Ukrajina pokročila v klíčových reformách, zbývající přístupové kapitoly by mohly být otevřeny do konce letošního roku. Ve své pravidelné hodnotící zprávě o pokroku jednotlivých kandidátů na členství v EU to dnes uvedla Evropská komise. Ukrajinská vláda již dříve naznačila, že jejím cílem je uzavřít přístupová jednání do konce roku 2028. Komise je podle svých slov připravena tento podle ní ambiciózní cíl podporovat, nicméně k jeho dosažení je podle unijní exekutivy nutné urychlit tempo reforem, zejména v oblasti právního státu.
Ukrajinské speciální síly se zapojily do těžkých bojů ve strategickém Pokrovsku na východě země, potvrdila dnes vojenská rozvědka bránící se země. Ruské ministerstvo obrany v Moskvě uvedlo, že ruští vojáci pokračují v ničení obklíčených ukrajinských jednotek ve městě, kde prý už ovládli desítky budov.
„Pokračují tvrdé boje s ruskými okupanty,“ uvedla o situaci v Pokrovsku ukrajinská vojenská rozvědka HUR. Příslušníci speciálních sil podle ní zajistili pozemní koridor, umožňující zásobování obránců města, a nyní se snaží nepříteli znemožnit ostřelování zásobovacích tras.
Rada Evropské unie schválila pátou platbu pro Ukrajinu ve výši 1,8 miliardy eur (přibližně 44 miliard Kč) z takzvané ukrajinské facility neboli nástroje pro Ukrajinu. Napadená země podle dnešního prohlášení Rady EU pokračuje v reformách, kterými unie vyplácení financí z nástroje podmínila. Peníze mají podpořit makrofinanční stabilitu a fungování veřejné správy Ukrajiny, která se od roku 2022 brání ruské invazi.
„Tato částka odráží úspěšné splnění devíti kroků požadovaných pro pátou platbu a jednoho zbývajícího kroku ze čtvrté platby,“ uvedla Rada EU, která zastupuje členské státy. Doplnila, že schválení další pravidelné čtvrtletní platby reflektuje reformy například v oblasti soudnictví, boje proti korupci, finančních trhů, místních samospráv nebo energetické politiky.
