Lukašenko v Pekingu chválil čínský plán s 12 body k ukončení války. Kyjev jej dál odmítá
Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko, který je hlavním spojencem Ruska v jeho válce proti Ukrajině, dnes prohlásil, že plně podporuje čínský plán na ukončení ukrajinského konfliktu. Informovala o tom agentura AFP, podle níž se Lukašenko takto vyjádřil při jednání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem v Pekingu.
„Bělorusko vede aktivní kampaň s mírovými návrhy a plně podporuje vaši iniciativu pro mezinárodní bezpečnost,“ řekl Lukašenko čínskému prezidentovi.
Čína se oficiálně k válce staví neutrálně, ale američtí představitelé nedávno opakovaně varovali, že Peking zvažuje poskytnout Moskvě vojenskou pomoc, včetně zbraní a munice. Čína označuje americká tvrzení za očerňující kampaň a tvrdí, že prosazuje mírové rozhovory.
Minulý týden Peking zveřejnil dvanáctibodový plán, který by měl ukončit válku na Ukrajině rozpoutanou Ruskem už před více než rokem.
Kyjev návrh odmítl, pokud nebude zahrnovat stažení ruských vojsk na hranice z roku 1991, ale zároveň uvedl, že je otevřen jednáním o některých částech plánu. Moskva ho naopak podpořila, Ukrajina by se podle ní měla smířit s „novou územní realitou“.
Lukašenko dnes v Pekingu jednal také s čínským premiérem Li Kche-čchiangem. Předseda čínské vlády uvedl, že jeho země bude dál podporovat obchod s Běloruskem v řadě oblastí, včetně zemědělských produktů. Peking podle něj rovněž bude podporovat výstavbu čínsko-běloruského průmyslového parku nedaleko Minsku a spolupráci mezi podniky obou zemí.
Rusko chce mír na staletí, a proto pokračuje ve své operaci proti Ukrajině, řekl dnes podle státní agentury TASS mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Míru podle něj brání Evropská unie svou podporou Kyjeva. Ten se od roku 2022 brání agresi, kterou rozpoutala Moskva.
„Nechceme dočasné příměří, chceme mír na mnoho let a staletí. Proto speciální vojenská operace pokračuje a jednání jsou cestou, která nás má k tomuto míru dovést,“ řekl mluvčí ruského prezidenta k probíhajícím jednáním o ukončení rusko-ukrajinské války.
Téměř polovina Čechů považuje za pravděpodobné, že Rusko v nejbližších měsících uskuteční agresivní akci vůči některé ze zemí NATO. Vyplývá to z říjnového průzkumu agentury STEM, jehož výsledky má ČTK k dispozici. V případě ohrožení by vojenskou pomoc Polsku podpořilo 84 procent Čechů a 69 procent dotázaných by poslalo pomoc i pobaltským státům, uvedl průzkum.
Názory na možnost vojenského útoku, sabotáže nebo třeba kybernetického či dronového útoku ze strany Ruska jsou podle STEM silně ovlivněny voličskými preferencemi dotázaných. „Zatímco mezi voliči Spolu agresi za pravděpodobnou považují čtyři z pěti lidí, mezi voliči SPD je to jen čtvrtina a 40 procent z nich ji označuje za velmi nepravděpodobnou,“ uvedl analytik STEM Jiří Táborský.
Estonsko uzavřením hranice s Ruskem staví zeď, což mu nepřinese nic dobrého. Podle ruské státní agentury TASS to dnes uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Učinil tak v reakci na krok Estonska, které uzavře všechny hraniční přechody s Ruskem kvůli tomu, co označilo za ruský pokus o sabotážní útok proti estonské zbrojní společnosti. Kreml označil obvinění za nepodložená.
Estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna v neděli s odkazem na závěry estonské tajné služby uvedl, že neúspěšný žhářský útok na estonského výrobce dronů Threod Systems nařídila ruská vojenská rozvědka GRU. Od 1. prosince proto Estonsko uzavře všechny hraniční přechody s Ruskem. „Estonsko staví 'zeď'. Jak ukazují dějiny, mnoho zemí stavělo zdi, které jejich autorům nepřinesly nic dobrého,“ řekl Peskov.
Zobrazit celý online