Lukašenko v Pekingu chválil čínský plán s 12 body k ukončení války. Kyjev jej dál odmítá
Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko, který je hlavním spojencem Ruska v jeho válce proti Ukrajině, dnes prohlásil, že plně podporuje čínský plán na ukončení ukrajinského konfliktu. Informovala o tom agentura AFP, podle níž se Lukašenko takto vyjádřil při jednání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem v Pekingu.
„Bělorusko vede aktivní kampaň s mírovými návrhy a plně podporuje vaši iniciativu pro mezinárodní bezpečnost,“ řekl Lukašenko čínskému prezidentovi.
Čína se oficiálně k válce staví neutrálně, ale američtí představitelé nedávno opakovaně varovali, že Peking zvažuje poskytnout Moskvě vojenskou pomoc, včetně zbraní a munice. Čína označuje americká tvrzení za očerňující kampaň a tvrdí, že prosazuje mírové rozhovory.
Minulý týden Peking zveřejnil dvanáctibodový plán, který by měl ukončit válku na Ukrajině rozpoutanou Ruskem už před více než rokem.
Kyjev návrh odmítl, pokud nebude zahrnovat stažení ruských vojsk na hranice z roku 1991, ale zároveň uvedl, že je otevřen jednáním o některých částech plánu. Moskva ho naopak podpořila, Ukrajina by se podle ní měla smířit s „novou územní realitou“.
Lukašenko dnes v Pekingu jednal také s čínským premiérem Li Kche-čchiangem. Předseda čínské vlády uvedl, že jeho země bude dál podporovat obchod s Běloruskem v řadě oblastí, včetně zemědělských produktů. Peking podle něj rovněž bude podporovat výstavbu čínsko-běloruského průmyslového parku nedaleko Minsku a spolupráci mezi podniky obou zemí.
Macron a Zelenskyj dnes navštívili i štáb mnohonárodních sil v Paříži, které by mohly být rozmístěné v případě příměří na linii kontaktu. „Jsme připraveni,“ uvedl Macron. „Jsme odhodlání posílit naše sankce proti Rusku ve spolupráci se Spojenými státy,“ uvedl dále Macron s tím, že Rusko se rozhodlo pokračovat s válkou.
Dohoda mezi Francií a Ukrajinou o nákupu 100 bojových letounů Rafale uvádí, že pořízené zbraně by měly být nové výroby. Podle francouzských expertů dodávka tak vysokého počtu letadel potrvá nejméně několik let. Nákup si také vyžádá náročný výcvik pilotů. Otázky jsou otevřené také ohledně financování, zní v prvních reakcí analytiků. Macron v tomto smyslu zmínil financování ze zdrojů, které již nyní EU používá pro pomoc Ukrajině. Dnes podepsaná dohoda ještě není nákupní smlouva.
Vladimir Putin podepsal zákon o zpřísnění trestní odpovědnosti za sabotáže. Za trestné činy spjaté se sabotážemi bude možné soudit osoby starší 14 let. Za zapojení nezletilých do sabotážních akcí bude hrozit až doživotí, uvedla dnes ruská média. Prezidentovým podpisem zákon vstoupil v platnost.
Nově lze tresty za sabotáže v ruských zákonech přirovnat k trestům za terorismus: trestní odpovědnost od 14 let, vyloučení podmínečných trestů, nemožnost vynést trest pod dolní hranicí trestní sazby a podmínečné osvobození nejdříve po odpykání tří čtvrtin trestu, poznamenal server BBC News.
Podle ruských zákonů již bylo možné soudit čtrnáctileté za vraždu, únos, loupež, teroristický čin, účast v teroristické organizaci či za výcvik za účelem spáchání teroristickému činu. Přidáním sabotáže na tento seznam se podle vysvětlení k zákonu odstraňuje „mezera v zákonech“, napsal list Kommersant a dodal, že u všech trestných činů souvisejících se sabotážemi se ruší promlčecí lhůty.
Terčem výbuchu v Polsku se podle premiéra Tuska měl stát vlak z Varšavy do Demblinu. „Naštěstí nedošlo k tragédii, ale situace je velmi vážná,“ dodal. Trať se používá k přepravě zbraní pro Ukrajinu, která se čtvrtým rokem s pomocí Západu brání agresi Ruska. Tusk slíbil, že Polsko dopadne pachatele bez ohledu na to, kdo za útokem stál.
Ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz uvedl, že armáda hlídá 120 kilometrů této trati, která vede k ukrajinským hranicím a po které podle ministerstva infrastruktury denně projede 115 vlaků.
Deník Gazeta Wyborcza označil útok na trať Varšava-Lublin za „novou kvalitu v ruské diverzi proti Polsku“. Nebýt pozorného strojvedoucího, který si poškození kolejnice všiml, hrozila železniční katastrofa s množstvím obětí. Rusko podle komentátora překročilo další hranici a je na místě se ptát, zda Rusko proti Evropě vede jen hybridní válku.
