Ekocida. Největší katastrofa v Evropě od Černobylu. Naprostá zkáza a zmar. I tak se mluví o protržení Kachovské přehrady, za útokem podle Ukrajiny jasně stojí Rusové. Kreml však vehementně odpovědnost odmítá a viní Kyjev. Experti i zástupci Ukrajiny jasně poukazují na to, že jediný, kdo mohl něco získat odpálením přehrady, je jednoznačně ruský prezident Vladimir Putin a jeho vojáci. Mezitím v zatopených oblastech hrají lidé hru o čas, úřady evakuují tisíce lidí, objevují se zprávy o prvních obětech a snímky naprosté devastace okolí mluví za vše. Voda má neuvěřitelnou sílu, až tisíce kilotun, což odborníci přirovnávají k výbuchu atomové bomby. Environmentalisté zase poukazují na to, co to bude znamenat pro přírodní prostředí.
Češi si dobře pamatují povodně, ať už z roku 2002 nebo 2013, mají tak v živé paměti, že vodě se do cesty jen tak něco nepostaví. Záběry z měst v okolí Kachovky, kde domy doslova plují, jsou tak smutnou realitou. Záchranáři dělají, co mohou, aby lidi dostali do bezpečí, místní mnohdy po okolí plavou, protože jim nic jiného nezbývá, senioři zase často čekají na svých střechách, lomí rukama a prosí o záchranu. Smutné jsou rovněž fotografie zvířat, domácích i hospodářských, která se marně snaží doplavat do bezpečí.
Ukrajinské ministerstvo zemědělství mluví o hlubokém dopadu na ukrajinské obilnice na jihu země. „Už příští rok z nich budou vyprahlé pouště,“ cituje list Daily Mail zdroj přímo z resortu. A to zdaleka není jediné nebezpečí, dopad na obilnou produkci se projeví za určitý čas, současné riziko představuje stojatá voda, ve které se rychle začnou množit bakterie schopné způsobit nespočet nemocí.
Náměstek ministra zahraničí Andrij Melnyk na svém twitteru úterní útok na Kachovku přirovnal k jaderné havárii Černobylské jaderné elektrárny v roce 1986. Tehdy se radioaktivní mrak pohyboval napříč Evropou. „Tohle je bezpochyby ta největší environmentální katastrofa od Černobylu. Jen Moskva by dobrovolně použila zbraň hromadného ničení proti Ukrajincům. Tak, kdo ještě chce vyjednávat s Putinem,“ reakce řady ukrajinských činitelů byly vyhrocené a emotivní.
„Putin odpálil environmentální bombu hromadného ničení,“ souhlasí s Melnykem ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ten je prozatím nespokojen s reakcí svých západních spojenců a humanitárních organizací. „Tohle byl zločin všech zločinů, je to hrozba, která bude mít dalekosáhlé následky na lidské životy a přírodní prostředí,“ nechal se slyšet Zelenskyj a připomněl, že oni mohou pomáhat pouze na území pod kontrolou Kyjeva, nikoli v okupovaných obcí.
Humanitární a ekologická katastrofa
Ukrajinské ministerstvo zemědělství uvádí, že 94 procent zemědělských zavlažovacích systémů v Chersonu, 74 procent v Záporoží a 30 procent v Dněpropetrovsku zůstane bez zdroje vody. To jsou přesně oblasti, které z Ukrajiny dělají jednu z největších obilnic světa. Dá se tak očekávat růst cen obilí a jeho nedostatek, pocítí ho zejména africké země, ale i třeba Británie.
Už v pátek by se mohl konat další summit - tentokrát mezi Donaldem Trumpem, Vladimirem Putinem a Volodymyrem Zelenským, napsal Axios. Šéf Kremlu ale podle informovaných zdrojů požaduje za ukončení ofenzívy na Ukrajině kromě Doněcké oblasti také Luhanskou oblast. Zelenskyj se má s Trumpem setkat ve Washingtonu v pondělí.
Dobré ráno, vážení čtenáři. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že soustavné odmítání příměří ze strany Ruska komplikuje situaci, pokud jde o úsilí o dosažení trvalé mírové dohody ve válce, kterou Kreml vede už čtvrtým rokem proti Ukrajině.
„Vidíme, že Rusko odmítá četné výzvy k příměří a dosud se nerozhodlo, kdy přestane zabíjet. To situaci komplikuje. Pokud jim chybí vůle vydat jednoduchý rozkaz k zastavení úderů, bude asi zapotřebí hodně úsilí, aby mělo Rusko vůli realizovat něco mnohem většího - mírové soužití se svými sousedy po celá desetiletí,“ napsal Zelenskyj v příspěvku na síti X. Poděkoval v něm také pobaltským a severským zemím sdruženým ve skupině NB8, které v sobotu vydaly společné prohlášení na podporu Ukrajiny.
„Je to humanitární a ekologická katastrofa,“ shoduje se odborná veřejnost a poukazuje hlavně na nedostatek pitné vody, zničenou úrodu, uvolněné nášlapné miny a výpadky proudu. „Na ostřelování jsme si zvykli, ale tahle přírodní pohroma? To je úplně jiná noční můra,“ reagovala osmašedesátiletá Natalija Koržová z Chersonu, ona sama musela uplavat, jinak by ve svém domě utonula. „Nečekala jsem to,“ řekla ze záchranného člunu, klepala se zimou, nohy a ruce plné pohmožděnin.
„Ve vodě se množí bakterie a dostávají se tam chemikálie,“ varoval ukrajinský vicepremiér Oleksandr Kubrakov. Protržení přehrady bude mít mnoho následků, o některých se již mluví, o některých zatím ne. Stanice Sky News a její analytici přiblížili pět největších z nich:
