Zelenskyj přijel do zaplavených oblastí: Opodál se ozvala ruská střelba!

Aktualizováno -
8. června 2023
•
16:01
Autor: ČTK, lig, Markéta Batulková Mikešová - 
8. června 2023
•
11:05

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se vydal do Chersonské oblasti, postižené záplavami po zničení Kachovské přehrady. Ze zničení vodního díla se vzájemně obviňují Moskva a Kyjev. Ruský prezident Vladimir Putin se podle svého mluvčího nyní postiženou oblast navštívit nechystá. Gubernátor oblasti Oleksandr Prokudin mezitím uvedl, že ruské síly dnes Cherson a přilehlé pobřežní oblasti ostřelovaly.

Reportér agentury Reuters v Chersonu uvedl, že slyšel dělostřeleckou palbu, nicméně žádné další detaily nedokázal upřesnit. I Rusko obvinilo ukrajinské jednotky z ostřelování, konkrétně záchranářů v Ruskem okupované části Chersonské oblasti. Agentura Nexta přinesla videa z návštěvy a tvrdí, že palbu spustili Rusové s cílem prezidenta zabít.

„Jednali jsme o mnoha důležitých otázkách: o situaci v regionu v důsledku katastrofy, evakuaci obyvatel ze záplavových oblastí, likvidaci havarijní situace způsobené vyhozením přehrady do povětří, organizaci života a podpoře v zaplavených oblastech. Rovněž jsme projednali vyhlídky na obnovu ekosystému regionu a operační vojenskou situaci v postižené oblasti,“ uvedl Zelenskyj na facebooku, na kterém také zveřejnil záběry z porady o koordinaci pomoci.

„Je důležité spočítat škody, poskytnout finance na odškodnění obyvatel postižených katastrofou a vytvořit program pro kompenzaci ztrát nebo přemístění podniků v rámci Chersonské oblasti,“ dodal. Později zamířil do Mykolajivu, kde voda zaplavila čerpací stanici na řece Inhulec. Inhulec je přítokem Dněpru a i na něm se po destrukci hráze Kachovské přehrady zvýšila hladina.

Ukrajinský prezident také navštívil místo, kde se odehrává evakuace postižených obyvatel. „Naším úkolem je zachraňovat životy a co nejvíce pomáhat lidem,“ zdůraznil.

Ruský prezident Vladimir Putin, který se loni na podzim rozhodl anektovat okupovanou část Chersonské oblasti, se podle svého mluvčího nechystá navštívit postižený region. „Ne, momentálně se to neplánuje,“ odpověděl Dmitrij Peskov na dotaz novinářů.

„Na situaci v Chersonské oblasti po sabotáži na přehradě, vyhození do povětří, (Putin) dohlíží,“ řekl mluvčí a připomněl, že prezident ve středu „dal pokyn ministerstvu pro mimořádné situace, aby tam zvětšilo přítomnost (záchranářů) a poskytlo pomoc lidem a také aby se aktivně zapojilo do odstraňování následků této pohromy“.

Ruské úřady zprvu tvrdily, že zkázu přehrady přivodilo ukrajinské ostřelování, zatímco podle Kyjeva ji vyhodili do vzduchu sami Rusové. Ruský ministr obrany Sergej Šojgu nicméně v úterý podle tiskových agentur prohlásil, že Ukrajinci vyhodili přehradu do povětří, aby zabránili ruskému útoku v tomto místě a aby uvolnili své síly od Chersonu pro dlouho očekávanou protiofenzívu. Komentátoři upozornili, že Šojgu hovoří o přehradě dlouhodobě okupované ruskými jednotkami. Nyní o vyhození přehrady do povětří hovoří také Kreml.

Video se připravuje ...

9:26
Dnes

V ruské Kaliningradské oblasti poprvé od vpádu Ruska na Ukrajinu zněly poplašné sirény, uvádějí média. Protivzdušná obrana prý pracovala v Baltijsku.

9:16
Dnes

Ruská armáda v noci na dnešek zasáhla pětipodlažní panelový dům v obci Dymer severně od Kyjeva, informuje velitel vojenské správy Kyjevské oblasti Tymur Tkačenko. Dva lidé utrpěli zranění a podle záchranářů se dalších osm může nacházet pod troskami poničené budovy.

Po zásahu dronu v domě vznikl požár a zničené jsou byty od prvního po páté podlaží, uvedl Tkačenko. Záchranáři evakuovali jeho obyvatele. Tlaková vlna poškodila i nedalekou budovu mateřské školy. Jedním ze zraněných je teenager, druhým mladá žena. V troskách domu může být sedm lidí, uvedli záchranáři. Rozebírají je a hledají v nich pohřešované. 

8:28
Dnes

Dobré ráno, vážení čtenáři.

V pondělí uplyne 20 let od smrti bývalého ruského agenta Alexandra Litviněnka. Zemřel 23. listopadu 2006 ve svém londýnském exilu na otravu radioaktivním poloniem 210. Ještě před smrtí obvinil ze své vraždy ruského prezidenta Vladimira Putina, také podle britského vyšetřování z roku 2016 Putin pravděpodobně schválil operaci tajných služeb s cílem zavraždit bývalého ruského agenta. Odpovědnost Ruska za Litviněnkovu vraždu potvrdil v roce 2021 Evropský soud pro lidská práva (ESLP) ve Štrasburku.

Litviněnko, kterému bylo v době smrti 43 let, pracoval jako agent již pro sovětskou tajnou službu KGB a v její ruské nástupnické organizaci Federální bezpečnostní službě (FSB) to dotáhl až na plukovníka. Postupně ale začal kritizovat poměry uvnitř FSB a kriticky se vyjadřoval i k politice Kremlu. Poté byl několikrát zatčen a v roce 2000 v obavách o svůj život uprchl do Británie, kde získal politický azyl. Litviněnko přijal britské občanství a pracoval pro tajnou službu MI6.

Zobrazit celý online

Zobrazit celý článek
Video se připravuje ...
Další videa