Ruští a ukrajinští poslanci se poprali na summitu. Rus dostal facku za snahu urvat vlajku
Poprask na summitu parlamentního shromáždění černomořské hospodářské spolupráce PABSEC vyvolaly dvě roztržky mezi ruskými a ukrajinskými představiteli, padaly facky a vzduhem létaly pěsti. Hlavní roli přitom hrála ukrajinská vlajka, uvedl kanál Nexta.
V Ankaře se uskutečnilo zasedání zástupců parlamentů iniciativy hospodářské spolupráce zemí, jež se nacházejí v oblasti Černého moře. Jedná se o 13 zemí, které ale nutně neleží u Černého moře, jelikož členem je i řada balkánských států.
Vše začalo během projevu ruské poslankyně Olgy Timofejevové, zatímco mluvila, ukrajinští delegáti roztáhli v pozadí ukrajinskou vlajku. Byla to mimo jiné reakce na to, že měla připnutou stužku sv. Jiří, což je na Ukrajině bráno jako symbol ruské agrese a brutality proti Kyjevu, jak uvádí například list Ukrajinska pravda s odkazem na další média.
Tento výstup Ukrajinců však rozčílil turecké pořadatele fóra a nechali je ze sálu vyvést. Předseda tureckého parlamentu se nechal slyšet, že „nedovolí, aby někdo narušoval chod summitu“, s tím, že ano, „každý má právo vyjádřit svůj názor, ale někde jinde“.
Tady to ale nekončí, střet dvou delegací pokračoval i mimo sál, kdy člen ruské mise, podle kanálu Nexta se jednalo o poslance Stavického, ale zatím to nebylo potvrzeno, vytrhl vlajku z rukou ukrajinskému poslanci Oleksandrovi Marikovskému. Ten si to však nenechal líbit a po Rusovi se ohnal a svou vlajku vybojoval zpět.
Na zasedání vyzval k míru mezi Ruskem a Ukrajinou předseda tureckého parlamentu Mustafa Sentop. Podle něj Turecko velmi podporuje ukrajinskou nezávislost a suverenity a snaží se zprostředkovat jednání o příměří. Podle něj si však některé západní země přejí, aby válka pokračovala. Žádný konkrétní stát nezmínil.
Slovenská vláda podle svého šéfa Roberta Fica nehodlá mařit mírové plány pro Ukrajinu tím, že by se zúčastnila urychlené konfiskace ruských aktiv v Evropské unii. Bratislava je však ochotna souhlasit s použitím ruských peněz na rekonstrukci Ukrajiny, pokud na tom bude dohoda, připustil dnes slovenský premiér po jednání s eurokomisařem pro rozpočet Piotrem Serafinem.
Evropská komise doufá, že šéfové států a vlád členských zemí dají na prosincovém summitu bloku zelenou plánu na takzvanou reparační půjčku pro Ukrajinu zajištěnou ruskými aktivy zmrazenými v unii v důsledku ruské agrese vůči Ukrajině. Za konfiskaci navržený postup označil Kreml.
Plán na posledním summitu odmítla Belgie, kde se většina takových aktiv nalézá v tam sídlícím systému Euroclear. Země žádá, aby se ostatní státy EU zaručily sdílet náklady pro případ právních rizik.
Bratislava má podle Fica také "trošku obavy" z toho, že by čerpání z unijních fondů mělo být podmíněno respektováním právního státu a lidských práv, protože ohledně hodnocení stavu v těchto oblastech mohou být odlišné názory.
Návrh mírové dohody o urovnání konfliktu na Ukrajině z Ženevy byl po následných jednáních na Floridě dále vylepšen, potvrdil Zelenskyj.
Evropský kontinent potřebuje podle Kubiliuse rychle posílit své geopolitické postavení. „Možná se musíme nějak vyrovnat s jakýmsi naším mentálním problémem, protože obvykle čekáme, až přijdou nějaké plány z Washingtonu,“ uvedl člen Evropské komise. „Bylo by pro nás velmi dobré mít vlastní plán, a pak ho porovnat s americkým plánem, abychom viděli, co je dobré a o čem chceme diskutovat,“ dodal.
Evropa se podle něj tímto směrem posouvá a snaží se být nezávislejší, jak pokud jde o obranné schopnosti, tak i geopolitické postavení.
