Ruští a ukrajinští poslanci se poprali na summitu. Rus dostal facku za snahu urvat vlajku
Poprask na summitu parlamentního shromáždění černomořské hospodářské spolupráce PABSEC vyvolaly dvě roztržky mezi ruskými a ukrajinskými představiteli, padaly facky a vzduhem létaly pěsti. Hlavní roli přitom hrála ukrajinská vlajka, uvedl kanál Nexta.
V Ankaře se uskutečnilo zasedání zástupců parlamentů iniciativy hospodářské spolupráce zemí, jež se nacházejí v oblasti Černého moře. Jedná se o 13 zemí, které ale nutně neleží u Černého moře, jelikož členem je i řada balkánských států.
Vše začalo během projevu ruské poslankyně Olgy Timofejevové, zatímco mluvila, ukrajinští delegáti roztáhli v pozadí ukrajinskou vlajku. Byla to mimo jiné reakce na to, že měla připnutou stužku sv. Jiří, což je na Ukrajině bráno jako symbol ruské agrese a brutality proti Kyjevu, jak uvádí například list Ukrajinska pravda s odkazem na další média.
Tento výstup Ukrajinců však rozčílil turecké pořadatele fóra a nechali je ze sálu vyvést. Předseda tureckého parlamentu se nechal slyšet, že „nedovolí, aby někdo narušoval chod summitu“, s tím, že ano, „každý má právo vyjádřit svůj názor, ale někde jinde“.
Tady to ale nekončí, střet dvou delegací pokračoval i mimo sál, kdy člen ruské mise, podle kanálu Nexta se jednalo o poslance Stavického, ale zatím to nebylo potvrzeno, vytrhl vlajku z rukou ukrajinskému poslanci Oleksandrovi Marikovskému. Ten si to však nenechal líbit a po Rusovi se ohnal a svou vlajku vybojoval zpět.
Na zasedání vyzval k míru mezi Ruskem a Ukrajinou předseda tureckého parlamentu Mustafa Sentop. Podle něj Turecko velmi podporuje ukrajinskou nezávislost a suverenity a snaží se zprostředkovat jednání o příměří. Podle něj si však některé západní země přejí, aby válka pokračovala. Žádný konkrétní stát nezmínil.
Dobrou noc, vážení čtenáři. Děkujeme za sledování online zpravodajství k ukrajinskému dění, pokračovat bude zase od rána.
Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu považuje za myslitelné, že uspořádá slyšení v případech týkajících se ruského prezidenta Vladimira Putina a izraelského premiéra Benjamina Netanjahua i bez jejich osobní účasti. Agentuře AFP to řekl zástupce prokurátora Mame Mandiaye Niang. Zatykač na Putina zůstane v platnosti nehledě na případnou amnestii zakotvenou v možné mírové smlouvě mezi Ruskem a Ukrajinou.
„Vyzkoušeli jsme si to v případě (uprchlého ugandského válečníka Josepha) Konyho. Je to těžkopádný proces. Ale zkusili jsme to a zjistili, že je to možné a užitečné,“ řekl Mame Mandiaye Niang.
Na Putina, z jehož rozkazu ruská armáda v únoru 2022 zahájila invazi na Ukrajinu, vydal ICC zatykač kvůli deportacím ukrajinských dětí do Ruska. Netanjahuovo zatčení ICC žádá kvůli podezření ze spolupachatelství na válečných zločinech a zločinech proti lidskosti, včetně používání vyhladovění jako válečného nástroje v Pásmu Gazy. Rusko i Izrael jurisdikci ICC neuznávají.
Ukrajinský dron podle zpráv na ruských sociálních sítích zasáhl mrakodrap v Grozném, správním středisku Čečenska na severním Kavkaze, napsal s odvoláním na snímky poškozené budovy server BBC News. Jejich pravost ale nedokázal ověřit. Ve výškové budově sídlí i čečenská bezpečnostní rada, ombudsman a další orgány, uvedl kanál Astra.
Ukrajinské drony zasáhly v centru Grozného 145 metrů vysokou budovu, vzdálenou asi jeden kilometr od rezidence čečenského vládce Ramzana Kadyrova, uvedla na svém webu ruská státní televize RT s odvoláním na místní zdroje. Dodala, že nejsou žádné informace o případných obětech ani zraněných. Deník Kommersant upozornil, že o útoku dronů v Čečensku se ruské ministerstvo obrany nezmínilo.
„Takové činy nejsou ničím jiným než pokusy o zastrašení civilního obyvatelstva a vytvoření iluze tlaku,“ prohlásil později Kadyrov podle ruské služby BBC. Pohrozil zároveň odvetnými kroky a slíbil obnovu poničené budovy.
