Ruští a ukrajinští poslanci se poprali na summitu. Rus dostal facku za snahu urvat vlajku
Poprask na summitu parlamentního shromáždění černomořské hospodářské spolupráce PABSEC vyvolaly dvě roztržky mezi ruskými a ukrajinskými představiteli, padaly facky a vzduhem létaly pěsti. Hlavní roli přitom hrála ukrajinská vlajka, uvedl kanál Nexta.
V Ankaře se uskutečnilo zasedání zástupců parlamentů iniciativy hospodářské spolupráce zemí, jež se nacházejí v oblasti Černého moře. Jedná se o 13 zemí, které ale nutně neleží u Černého moře, jelikož členem je i řada balkánských států.
Vše začalo během projevu ruské poslankyně Olgy Timofejevové, zatímco mluvila, ukrajinští delegáti roztáhli v pozadí ukrajinskou vlajku. Byla to mimo jiné reakce na to, že měla připnutou stužku sv. Jiří, což je na Ukrajině bráno jako symbol ruské agrese a brutality proti Kyjevu, jak uvádí například list Ukrajinska pravda s odkazem na další média.
Tento výstup Ukrajinců však rozčílil turecké pořadatele fóra a nechali je ze sálu vyvést. Předseda tureckého parlamentu se nechal slyšet, že „nedovolí, aby někdo narušoval chod summitu“, s tím, že ano, „každý má právo vyjádřit svůj názor, ale někde jinde“.
Tady to ale nekončí, střet dvou delegací pokračoval i mimo sál, kdy člen ruské mise, podle kanálu Nexta se jednalo o poslance Stavického, ale zatím to nebylo potvrzeno, vytrhl vlajku z rukou ukrajinskému poslanci Oleksandrovi Marikovskému. Ten si to však nenechal líbit a po Rusovi se ohnal a svou vlajku vybojoval zpět.
Na zasedání vyzval k míru mezi Ruskem a Ukrajinou předseda tureckého parlamentu Mustafa Sentop. Podle něj Turecko velmi podporuje ukrajinskou nezávislost a suverenity a snaží se zprostředkovat jednání o příměří. Podle něj si však některé západní země přejí, aby válka pokračovala. Žádný konkrétní stát nezmínil.
Rusko není v kontaktu s evropskými představiteli, přestože je ochotno jednat o osudu ruských aktiv zmrazených v Evropské unii, uvedl poradce ruského prezidenta Jurij Ušakov. Moskva prý o ukončení konfliktu na Ukrajině jedná pouze se Spojenými státy - a toto jednání podle něj příznivě ovlivnily zprávy z posledních týdnů o úspěších ruských vojsk na ukrajinském bojišti.
„Víte, že Ukrajinci - alespoň prozatím - odmítli pokračovat v přímých rozhovorech v Istanbulu. Když už mluvíme o kontaktech, kontakty probíhají výhradně mezi Washingtonem a Moskvou,“ řekl podle agentury Interfax Ušakov novinářům. „Nevím o kontaktech s Evropany. Evropané odmítají veškeré kontakty, přestože Putin opakovaně hovořil o tom, že v případě zájmu rád uvítá v Moskvě kohokoliv z evropských vůdců,“ odpověděl na otázku, zda je Moskva v kontaktu s EU alespoň ohledně ruských aktiv. „Z naší strany není nic negativního v postoji k pokračování kontaktů,“ zdůraznil.
Ušakov v dnešních vyjádřeních na adresu Evropanů pominul cestu maďarského premiéra do Moskvy, kde Viktor Orbán minulý pátek jednal s Putinem o případném rusko-americkém summitu v Budapešti a o dalších dodávkách ruských energií.
Do programu nazvaného PURL, což jsou dodávky amerického vojenského vybavení pro Ukrajinu, se přislíbily zapojit dvě třetiny spojenců z NATO, dvě země to zvažují a účast slíbily i dva partnerské státy Austrálie a Nový Zéland. Po skončení dnešního jednání ministrů zahraničí Severoatlantické aliance v Bruselu to uvedl generální tajemník NATO Mark Rutte. Celkem podle šéfa aliance spojenci do konce roku na iniciativu přispějí sumou kolem pěti miliard dolarů (104 miliard Kč).
„Dozvěděli jsme se, že přispějí i Austrálie a Nový Zéland. První partneři NATO, kteří tak učiní,“ uvedl Rutte na závěrečné tiskové konferenci. Iniciativa Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL) spočívá v tom, že spojenecké země platí za americké vojenské vybavení pro Ukrajinu. Účast v iniciativě je pro země v NATO dobrovolná. Jednotlivé balíčky mají hodnotu 500 milionů dolarů a prvními zeměmi, které se do iniciativy zapojily, byly Nizozemsko, Dánsko, Norsko, Švédsko, Německo a Kanada. Česko se zatím nepřipojilo. Severoatlantická aliance má 32 členů.
„Putin si myslí, že nás může přemoci, ale to se mýlí,“ uvedl Rutte. Fakt, že se do iniciativy, která vznikla v srpnu, zapojuje stále více zemí je podle něj „známkou pokračující podpory Ukrajině, ale právě i vzkazem pro ruského prezidenta Vladimira Putina“.
O zahraniční aktiva ruské ropné společnosti Lukoil projevil zájem rakouský podnikatel Bernd Bergmair, dřívější majitel Pornhubu - totiž byl v minulosti většinovým vlastníkem mediální skupiny MindGeek zahrnující pornografický internetový portál Pornhub.
Spojené státy v říjnu v souvislosti s válkou na Ukrajině uvalily na Lukoil nové sankce, které firmu přiměly k rozhodnutí prodat zahraniční aktivity. Podle dřívějších informací agentury Reuters už o tyto aktivity projevilo zájem několik podniků, včetně amerických ropných gigantů ExxonMobil a Chevron. Americké ministerstvo financí v listopadu zájemcům povolilo jednat s Lukoilem o převzetí jeho zahraničních aktivit do 13. prosince. Případná transakce by vyžadovala souhlas ministerstva.
Divize Lukoil International GmbH, která má pod kontrolou zahraniční aktiva Lukoilu, sídlí ve Vídni. Vlastní například rafinerie v Evropě, podíly v ropných polích v Kazachstánu, Uzbekistánu, Iráku a Mexiku či stovky čerpacích stanic po celém světě. Hodnota těchto aktiv se na základě údajů z loňského roku odhaduje na 22 miliard dolarů (zhruba 455 miliard Kč), píše Reuters.
