Ruští a ukrajinští poslanci se poprali na summitu. Rus dostal facku za snahu urvat vlajku
Poprask na summitu parlamentního shromáždění černomořské hospodářské spolupráce PABSEC vyvolaly dvě roztržky mezi ruskými a ukrajinskými představiteli, padaly facky a vzduhem létaly pěsti. Hlavní roli přitom hrála ukrajinská vlajka, uvedl kanál Nexta.
V Ankaře se uskutečnilo zasedání zástupců parlamentů iniciativy hospodářské spolupráce zemí, jež se nacházejí v oblasti Černého moře. Jedná se o 13 zemí, které ale nutně neleží u Černého moře, jelikož členem je i řada balkánských států.
Vše začalo během projevu ruské poslankyně Olgy Timofejevové, zatímco mluvila, ukrajinští delegáti roztáhli v pozadí ukrajinskou vlajku. Byla to mimo jiné reakce na to, že měla připnutou stužku sv. Jiří, což je na Ukrajině bráno jako symbol ruské agrese a brutality proti Kyjevu, jak uvádí například list Ukrajinska pravda s odkazem na další média.
Tento výstup Ukrajinců však rozčílil turecké pořadatele fóra a nechali je ze sálu vyvést. Předseda tureckého parlamentu se nechal slyšet, že „nedovolí, aby někdo narušoval chod summitu“, s tím, že ano, „každý má právo vyjádřit svůj názor, ale někde jinde“.
Tady to ale nekončí, střet dvou delegací pokračoval i mimo sál, kdy člen ruské mise, podle kanálu Nexta se jednalo o poslance Stavického, ale zatím to nebylo potvrzeno, vytrhl vlajku z rukou ukrajinskému poslanci Oleksandrovi Marikovskému. Ten si to však nenechal líbit a po Rusovi se ohnal a svou vlajku vybojoval zpět.
Na zasedání vyzval k míru mezi Ruskem a Ukrajinou předseda tureckého parlamentu Mustafa Sentop. Podle něj Turecko velmi podporuje ukrajinskou nezávislost a suverenity a snaží se zprostředkovat jednání o příměří. Podle něj si však některé západní země přejí, aby válka pokračovala. Žádný konkrétní stát nezmínil.
Americký návrh by se mohl stát základem pro příští dohody o ukončení války na Ukrajině, prohlásil dnes ruský prezident Vladimir Putin na návštěvě v hlavním městě Kyrgyzstánu Biškeku. Putin podle tiskových agentur také prohlásil, že Rusko je připraveno potvrdit, že nemá v úmyslu napadnout Evropu.
Europoslanci vyzvali Evropskou unii, aby převzala větší díl zodpovědnosti za bezpečnost Evropy a co nejaktivněji podpořila mír na Ukrajině. Ukrajina by podle nich měla získat bezpečnostní záruky podobné článku 5 smlouvy o NATO. Příslušnou rezoluci dnes schválil Evropský parlament.
Francie od léta zavede desetiměsíční dobrovolnou vojenskou službu, která bude určena pro zájemce ve věku 18 a 19 let. Dnes to v projevu na alpské vojenské základně ve Varces na jihovýchodě Francie podle agentury AP oznámil francouzský prezident Emmanuel Macron. Prezident rovněž zdůraznil, že dobrovolníci budou sloužit výhradně na území Francie včetně zámořských teritorií, zahraničních vojenských misí se tak účastnit nebudou. AP poznamenala, že Francie chce posílit své ozbrojené síly vzhledem k hrozbám ve světě, včetně ruských mocenských ambicí.
„Nová národní služba vznikne postupně, a to od nadcházejícího léta,“ řekl Macron.
