Ruští a ukrajinští poslanci se poprali na summitu. Rus dostal facku za snahu urvat vlajku
Poprask na summitu parlamentního shromáždění černomořské hospodářské spolupráce PABSEC vyvolaly dvě roztržky mezi ruskými a ukrajinskými představiteli, padaly facky a vzduhem létaly pěsti. Hlavní roli přitom hrála ukrajinská vlajka, uvedl kanál Nexta.
V Ankaře se uskutečnilo zasedání zástupců parlamentů iniciativy hospodářské spolupráce zemí, jež se nacházejí v oblasti Černého moře. Jedná se o 13 zemí, které ale nutně neleží u Černého moře, jelikož členem je i řada balkánských států.
Vše začalo během projevu ruské poslankyně Olgy Timofejevové, zatímco mluvila, ukrajinští delegáti roztáhli v pozadí ukrajinskou vlajku. Byla to mimo jiné reakce na to, že měla připnutou stužku sv. Jiří, což je na Ukrajině bráno jako symbol ruské agrese a brutality proti Kyjevu, jak uvádí například list Ukrajinska pravda s odkazem na další média.
Tento výstup Ukrajinců však rozčílil turecké pořadatele fóra a nechali je ze sálu vyvést. Předseda tureckého parlamentu se nechal slyšet, že „nedovolí, aby někdo narušoval chod summitu“, s tím, že ano, „každý má právo vyjádřit svůj názor, ale někde jinde“.
Tady to ale nekončí, střet dvou delegací pokračoval i mimo sál, kdy člen ruské mise, podle kanálu Nexta se jednalo o poslance Stavického, ale zatím to nebylo potvrzeno, vytrhl vlajku z rukou ukrajinskému poslanci Oleksandrovi Marikovskému. Ten si to však nenechal líbit a po Rusovi se ohnal a svou vlajku vybojoval zpět.
Na zasedání vyzval k míru mezi Ruskem a Ukrajinou předseda tureckého parlamentu Mustafa Sentop. Podle něj Turecko velmi podporuje ukrajinskou nezávislost a suverenity a snaží se zprostředkovat jednání o příměří. Podle něj si však některé západní země přejí, aby válka pokračovala. Žádný konkrétní stát nezmínil.
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpráv k dění na Ukrajině. Pokračuje zase od rána, teď přejeme klidnou noc.
Agentura Reuters s odvoláním na informovaný zdroj uvádí, že Spojené státy plně podporují plány Evropské unie využít zmrazená aktiva ruské centrální banky k pomoci Ukrajině. Vedoucí představitelé EU měli v úmyslu dohodnout se na plánu využití ruských aktiv během nedávného summitu, ale kvůli postoji Belgie rozhodnutí odložili na konec roku.
Brusel se obává, že bude muset nést potenciální rizika spojená s používáním ruských aktiv blokovaných v belgickém depozitáři Euroclear. Publikace agentury Reuters uvedla, že se problém týká použití ruských aktiv v hodnotě 185 miliard eur (to je většina z 210 miliard eur aktiv zmrazených v EU), ale bez jejich konfiskace.
Evropa tyto prostředky potřebuje k financování nákupu zbraní pro Ukrajinu a k poskytnutí finanční pomoci Kyjevu. Pokud se nedohodne plán využití ruských aktiv, budou muset země EU tyto prostředky najít z vlastní kapsy.
Washington „absolutně podporuje [EU] a kroky, které nyní podniká k využití těchto aktiv jako nástroje,“ řekl agentuře Reuters anonymní zdroj.
V den, kdy se maďarský premiér Viktor Orbán setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, aby mimo jiné projednali nákup sankcionované ruské ropy, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Ukrajina nakonec zajistí, aby Evropa přestala ruskou ropu kupovat. Informuje o tom ruskojazyčná služba BBC.
„Stále najdeme způsob, jak udržet ruskou ropu mimo Evropu. Je skvělé, že Spojené státy americké o to mají zájem. Ale my, jako země pod ruskou agresí, o to rozhodně máme zájem,“ uvedl Zelenskyj na sociálních sítích.
„Nedovolíme Rusům, aby tam prodávali ropu. Je to otázka času. Je to otázka našich pozic. Některé věci dnes prostě udělat nemůžeme. Protože v této skládačce je mnoho různých závislostí,“ pokračoval Zelenskyj. „Ale stejně dáme dílky dohromady. Rusko musí ve válce prohrát a jeho největší ztráty nastanou, když nemůže obchodovat s energetickými zdroji.“
Maďarsko nakupuje ruskou ropu, která proudí jižní větví ropovodu Družba, a to i přes ukrajinské území. Navzdory válce Ukrajina tuto větev na svém území nezničila ani neuzavřela.
