„Zabijeme každého,“ měl prohlásit Prigožin. Wagnerovci přestanou brát zajatce
Zakladatel a finančník Wagnerovy (v ruském přepisu Vagnerovy) skupiny Jevgenij Prigožin údajně nařídil svým žoldnéřům, aby v bojích na Ukrajině nebrali zajatce, ale všechny protivníky na místě zabíjeli. S odkazem na prohlášení na sociálních sítích o tom dnes informovala agentura Unian a server Ukrajinska pravda.
Rozhodnutí je podle médií reakcí na nedávnou nahrávku dvou údajně ukrajinských vojáků, kteří spolu hovoří rusky o tom, že zajatého zraněného wagnerovce zastřelí. Prigožin nahrávku považuje za „důkaz o popravě vězně“. Kyjev autentičnost nahrávky nepotvrdil.
„Ještě neznáme jméno našeho muže, kterého zastřelili ukrajinští darebáci. Zabijeme každého, kdo je na bojišti. Neberte už ani jediného zajatce,“ řekl v komentáři na Telegramu Prigožin.
Zajatce si Ukrajina s Ruskem, které na ni loni v únoru zaútočilo, vyměňuje pravidelně. Na začátku dubna si obě strany vyměnily přes 200 válečných zajatců, obdobně početná výměna proběhla i v březnu.
Server Ukrajinska pravda s odvoláním na mapy ukrajinského projektu DeepState napsal, že invazní armáda dosáhla největšího postupu u obcí Šandryholove a Zelena Dolyna, které leží několik kilometrů severně od města Lyman.
„Poblíž Šandryholove Rusové aktivně postupují směrem k (obci) Jarové,“ píše Ukrajinska pravda bez dalších podrobností. Ve své dřívější zprávě o vývoji bojů s odvoláním na ukrajinskou armádu tentýž web psal o obtížné situaci u města Kupjansk v Charkovské oblasti, kterého se podle něj invazní vojska pokoušejí zmocnit.
Příchody a odchody migrantů z Ukrajiny by po válce mohly sehrát důležitou roli pro hospodářský růst zemí střední Evropy. Možné dopady na výkon regionu se pohybují v rozmezí od minus šesti do tří procent v závislosti na tom, zda budou hostitelské země opouštět, nebo zda jich přijde ještě více, uvádějí analytici společnosti S&P Global.
Téměř polovina ukrajinských uprchlíků, kteří se v současné době nacházejí v EU, žije v 11 zemích střední a východní Evropy. To představuje významný impuls pro jejich trhy práce. Bulharsko, Chorvatsko, Česká republika, Estonsko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko představují méně než čtvrtinu celkové populace EU.
„Směr hospodářského růstu ve střední a východní Evropě by mohla určit poválečná ukrajinská migrace, přičemž současný impuls ze strany ukrajinských pracovníků by se mohl zrychlit nebo otočit,“ uvedla S&P Global, kterou cituje agentura Reuters.
Evropská komise v novém, devatenáctém sankčním balíku proti Rusku navrhuje zavést sankce na dalších 118 lodí z ruské stínové flotily a zákaz transakcí pro další banky v Rusku i třetích zemích. Informovala o tom dnes předsedkyně komise Ursula von der Leyenová. Omezení se poprvé zaměří na kryptoměny a rovněž by měly přibýt další zákazy vývozu zboží a technologií používaných na bojišti. Tyto sankce se týkají 45 společností v Rusku a třetích zemích, které poskytují přímou či nepřímou podporu ruskému vojenskoprůmyslovému komplexu. Sankce nyní musí jednomyslně schválit všechny členské státy EU.
„Rusko bohužel za uplynulý měsíc ukázalo plnou míru svého pohrdání diplomacií a mezinárodním právem,“ uvedla von der Leyenová ve svém prohlášení. „Podniklo největší dronové a raketové útoky vůči Ukrajině, zasáhlo vládní budovy i civilní domy i kancelář EU v Kyjevě,“ dodala s tím, že celkově ruská hrozba vůči Evropské unii roste. V této souvislosti zmínila nedávné narušení vzdušného prostoru EU Ruskem, konkrétně v Polsku a Rumunsku. „To nejsou činy někoho, kdo chce mír. Prezident Putin situaci znovu vyostřuje. V reakci na to Evropa zvyšuje svůj tlak,“ doplnila šéfka unijní exekutivy.
