Rusko může „záměrně zosnovat“ jadernou katastrofu na Ukrajině, varují experti před nebezpečím v Záporoží
Rusko v čele s prezidentem Vladimirem Putinem a jeho nejbližšími poradci se často uchyluje ke strašení jadernými zbraněmi. Na jejich výhrůžky většinou bezpečnostní experti reagují s klidem a uklidňují tím, že Kreml nebude riskovat použití atomové hlavice. Nicméně analytici britského think-tanku RUSI se domnívají, že by Rusko mohlo sáhnout po úskoku a vyvolat na Ukrajině jadernou katastrofu, uvedl web Newsweek.
V první fázi války na Ukrajině v lidech po celé Evropě zatrnulo, když přišly zprávy, že Rusové jsou v Černobylu, a dále pak, že zabrali Záporožskou jadernou elektrárnu, největší jadernou elektrárnu svého druhu v Evropě. Přední experti včetně šéfky Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dany Drábové monitorovali situaci na Ukrajině a veřejnost ujišťovali, že radiace je normální.
Právě zmiňovaná elektrárna v Záporoží by mohla nedobrovolně hrát hlavní roli v ruském plánu, jak nastínila vědkyně z RUSI Darja Dolzikovová. Na podzim roku 2022 po Západem neuznaných referendech, kdy Rusko anektovalo Záporožskou, Chersonskou, Doněckou a Luhanskou oblast, Kreml oznámil, že také elektrárna spadá do jeho sféry vlivu, přestože se o chod nadále starají ukrajinští zaměstnanci a na pravidelnou kontrolu dojíždějí zástupci Mezinárodní agentury pro atomovou energii.
Expert: Moskva by vinila Kyjev
„Rusko může usilovat o záměrné vyvolání radiologické havárie v zařízení,“ naznačila Dolzikovová v rozhovoru s tiskem. „Ano, je možné, že by Rusko mohlo přistoupit k rozhodnutí sabotovat zařízení,“ doplnil další z expertů Jack Watling. „Moskva by mohla poškodit kritickou podpůrnou infrastrukturu a svalit vinu na Kyjev,“ objasnil.
Experti pro reportéry následně popsali, jak by taková sabotáž ze strany Kremlu mohla vypadat. „Moskva by mohla například umístit nálože na různá místa v samotné elektrárně a v jejím okolí, následně je detonovat a z výbuchů obviňovat ukrajinské údery v rámci protiofenzivy,“ rozvedl Watling. Jeho komentáře se shodovaly s novou zprávou RUSI, kterou sestavil společně s Dolzikovovou.
Jeho kolegyně navíc varovala, že Rusko by se mohlo „rovněž uchýlit k záměrným útokům na jaderná zařízení, aby na partnery Ukrajiny vyvinulo nátlak a vyvolalo strach z další eskalace, aniž by se uchýlilo k jaderným zbraním“. Jejich společný report však též zdůraznil obrovský rozdíl mezi havárií elektrárny a cíleným jaderným úderem.
Střelecké pozice na reaktorech
Tento týden ukrajinská státní jaderná společnost Enerhoatom uvedla, že Rusové umístění do Záporožské jaderné elektrárny a jejího okolí hledají způsoby, jak se evakuovat, neboť ukrajinští obránci se přibližují. „Je pravděpodobné, že okupanti po jedné z dalších pracovních směn nepustí zaměstnance elektrárny a násilím je v Záporožské jaderné elektrárně zablokují,“ informovala minulý měsíc společnost Enerhoatom na sociální síti Telegram.
„Podobný trik už okupanti provedli na začátku plné invaze, kdy uzavřeli směnu v Černobylské jaderné elektrárně. Tehdy útočníci asi měsíc nepustili zaměstnance elektrárny domů a drželi lidi jako rukojmí až do konce okupace,“ vysvětlil Enerhoatom. Zpráva britského ministerstva obrany zase mluví o tom, že Rusové na střechách reaktorů rozmístili pytle s pískem pro bojové pozice.
Toto byl „první náznak“ toho, že budovy reaktorů byly začleněny do taktického vojenského plánování, uvedlo ministerstvo na twitteru. „Vysoce pravděpodobně to zvyšuje šance na poškození bezpečnostních systémů reaktorů v bojích kolem elektrárny,“ dodává zpráva ministerstva. „Příprava palebných postavení na jaderné elektrárně naznačuje záměr vést úmyslnou obranu struktury,“ domnívá se Watling. „Takové počínání má změnit místo na vojenský cíl, a proto zvyšuje pravděpodobnost, že bude pod palbou,“ objasnil.
Odborníci však zdůraznili, že přímé poškození reaktoru, které by vyvolalo katastrofální nehodu v zařízení, je nepravděpodobné. Podle nich největší hrozbu pro Záporožskou jadernou elektrárnu představuje selhání klíčových systémů nebo lidská chyba. Pokud by k tomu došlo, vedlo by to nejspíše k obrovskému nukleárnímu neštěstí, jakým byly v roce 2011 Fukušima nebo v roce 1986 Černobyl.
Nicméně na rozdíl od Fukušimy reaktory elektrárny Záporoží nebyly v provozu několik měsíců, podotýká Dolzikovová. „Takže ani selhání klíčových podpůrných systémů by okamžitě nevedlo k velké havárii. Je ale třeba vynaložit veškeré úsilí na zmírnění případné nehody,“ uvedla expertka.
Ruský prezident Vladimir Putin dnes podepsal zákon, na jehož základě budou moci příslušníci záloh sloužit při ochraně důležitých objektů. Informovala o tom agentura TASS. Moskva k tomuto kroku přistoupila v souvislosti s ukrajinskými dronovými útoky na ruském území, jejichž cílem jsou často například rafinerie.
Speciální jednotky budou tvořit lidé, kteří s ministerstvem obrany uzavřeli smlouvu o členství v zálohách. Zástupce ruského generálního štábu Vladimir Cimljanskij dříve řekl, že „nejde o žádnou mobilizaci“ a že tyto jednotky jsou určené pro „nejlépe připravené a nejvíce vlastenecky orientované lidi“. Budou mít na starost ochranu objektů klíčových pro zajištění chodu země, jako jsou části energetické a dopravní infrastruktury.
Vedení ruské armády zdůrazňuje, že příslušníky záloh nelze zaměňovat s aktivními vojáky, kteří podepsali smlouvu s ministerstvem obrany. Připomnělo, že jde o lidi, kteří službu kombinují s běžným zaměstnáním.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes vyzval maďarského premiéra Viktora Orbána, aby neblokoval vstup Ukrajiny do Evropské unie. Stalo se tak poté, co Orbán jako jediný z představitelů členských států EU odmítl návrh na zahájení přístupových jednání s Ukrajinou. Informovala o tom agentura AFP.
„Opravdu bychom si přáli, aby nás maďarský premiér podpořil, nebo alespoň neblokoval,“ řekl Zelenskyj. „Myslím, že Viktor Orbán má Ukrajině, která v současné době chrání celou Evropu před Ruskem, co nabídnout,“ pokračoval. Zároveň však dodal, že vzhledem k patové situaci on sám maďarskému premiérovi nemá co nabídnout.
Ukrajinská prokuratura dnes oznámila, že začala vyšetřovat zabití dvou civilistů ruskými vojáky u Kupjanska v Charkovské oblasti na severovýchodě země jako válečný zločin. Dříve ruští blogeři tvrdili, že dva seniory zabili za pomoci dronů ukrajinští vojáci, připomněl server BBC News.
„Podle poznatků z vyšetřování ruští vojáci 3. listopadu 2025 u vsi Kruhljakivka u Kupjanska zasáhli FPV drony dva neozbrojené civilisty. Oběti šly po cestě a držely bílou vlajku na znamení, že nebojují. V důsledku úmyslného útoku (civilisté) i jejich pes zahynuli na místě,“ napsala prokuratura na telegramu.
„V okolí se nenacházely žádné vojenské objekty, ani vojenské pozice. Tento cynický zločin je dalším důkazem, že ruští vojáci systematicky ignorují normy mezinárodního humanitárního práva a práva civilistů na život,“ dodala.
