Rusko může „záměrně zosnovat“ jadernou katastrofu na Ukrajině, varují experti před nebezpečím v Záporoží
Rusko v čele s prezidentem Vladimirem Putinem a jeho nejbližšími poradci se často uchyluje ke strašení jadernými zbraněmi. Na jejich výhrůžky většinou bezpečnostní experti reagují s klidem a uklidňují tím, že Kreml nebude riskovat použití atomové hlavice. Nicméně analytici britského think-tanku RUSI se domnívají, že by Rusko mohlo sáhnout po úskoku a vyvolat na Ukrajině jadernou katastrofu, uvedl web Newsweek.
V první fázi války na Ukrajině v lidech po celé Evropě zatrnulo, když přišly zprávy, že Rusové jsou v Černobylu, a dále pak, že zabrali Záporožskou jadernou elektrárnu, největší jadernou elektrárnu svého druhu v Evropě. Přední experti včetně šéfky Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dany Drábové monitorovali situaci na Ukrajině a veřejnost ujišťovali, že radiace je normální.
Právě zmiňovaná elektrárna v Záporoží by mohla nedobrovolně hrát hlavní roli v ruském plánu, jak nastínila vědkyně z RUSI Darja Dolzikovová. Na podzim roku 2022 po Západem neuznaných referendech, kdy Rusko anektovalo Záporožskou, Chersonskou, Doněckou a Luhanskou oblast, Kreml oznámil, že také elektrárna spadá do jeho sféry vlivu, přestože se o chod nadále starají ukrajinští zaměstnanci a na pravidelnou kontrolu dojíždějí zástupci Mezinárodní agentury pro atomovou energii.
Expert: Moskva by vinila Kyjev
„Rusko může usilovat o záměrné vyvolání radiologické havárie v zařízení,“ naznačila Dolzikovová v rozhovoru s tiskem. „Ano, je možné, že by Rusko mohlo přistoupit k rozhodnutí sabotovat zařízení,“ doplnil další z expertů Jack Watling. „Moskva by mohla poškodit kritickou podpůrnou infrastrukturu a svalit vinu na Kyjev,“ objasnil.
Experti pro reportéry následně popsali, jak by taková sabotáž ze strany Kremlu mohla vypadat. „Moskva by mohla například umístit nálože na různá místa v samotné elektrárně a v jejím okolí, následně je detonovat a z výbuchů obviňovat ukrajinské údery v rámci protiofenzivy,“ rozvedl Watling. Jeho komentáře se shodovaly s novou zprávou RUSI, kterou sestavil společně s Dolzikovovou.
Jeho kolegyně navíc varovala, že Rusko by se mohlo „rovněž uchýlit k záměrným útokům na jaderná zařízení, aby na partnery Ukrajiny vyvinulo nátlak a vyvolalo strach z další eskalace, aniž by se uchýlilo k jaderným zbraním“. Jejich společný report však též zdůraznil obrovský rozdíl mezi havárií elektrárny a cíleným jaderným úderem.
Střelecké pozice na reaktorech
Tento týden ukrajinská státní jaderná společnost Enerhoatom uvedla, že Rusové umístění do Záporožské jaderné elektrárny a jejího okolí hledají způsoby, jak se evakuovat, neboť ukrajinští obránci se přibližují. „Je pravděpodobné, že okupanti po jedné z dalších pracovních směn nepustí zaměstnance elektrárny a násilím je v Záporožské jaderné elektrárně zablokují,“ informovala minulý měsíc společnost Enerhoatom na sociální síti Telegram.
„Podobný trik už okupanti provedli na začátku plné invaze, kdy uzavřeli směnu v Černobylské jaderné elektrárně. Tehdy útočníci asi měsíc nepustili zaměstnance elektrárny domů a drželi lidi jako rukojmí až do konce okupace,“ vysvětlil Enerhoatom. Zpráva britského ministerstva obrany zase mluví o tom, že Rusové na střechách reaktorů rozmístili pytle s pískem pro bojové pozice.
Toto byl „první náznak“ toho, že budovy reaktorů byly začleněny do taktického vojenského plánování, uvedlo ministerstvo na twitteru. „Vysoce pravděpodobně to zvyšuje šance na poškození bezpečnostních systémů reaktorů v bojích kolem elektrárny,“ dodává zpráva ministerstva. „Příprava palebných postavení na jaderné elektrárně naznačuje záměr vést úmyslnou obranu struktury,“ domnívá se Watling. „Takové počínání má změnit místo na vojenský cíl, a proto zvyšuje pravděpodobnost, že bude pod palbou,“ objasnil.
Odborníci však zdůraznili, že přímé poškození reaktoru, které by vyvolalo katastrofální nehodu v zařízení, je nepravděpodobné. Podle nich největší hrozbu pro Záporožskou jadernou elektrárnu představuje selhání klíčových systémů nebo lidská chyba. Pokud by k tomu došlo, vedlo by to nejspíše k obrovskému nukleárnímu neštěstí, jakým byly v roce 2011 Fukušima nebo v roce 1986 Černobyl.
Nicméně na rozdíl od Fukušimy reaktory elektrárny Záporoží nebyly v provozu několik měsíců, podotýká Dolzikovová. „Takže ani selhání klíčových podpůrných systémů by okamžitě nevedlo k velké havárii. Je ale třeba vynaložit veškeré úsilí na zmírnění případné nehody,“ uvedla expertka.
Při ruských nočních útocích na Kyjev zahynulo 14 lidí, uvedli ukrajinští záchranáři poté, co vytáhli tělo z domu na bulváru Václava Havla.
Česko je připravené prodloužit program dodávek těžké munice na Ukrajinu do roku 2026, uvedl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) v rozhovoru pro americkou agenturu Bloomberg. Rozhovor dnes publikoval americký server. Klíčové podle něj bude zachování podpory muniční iniciativy po sněmovních volbách v ČR letos na podzim.
Ministr v interview uvedl, že česká muniční iniciativa podpořená spojeneckými penězi „změnila pravidla hry na bojišti“, píše Bloomberg. Ukrajinské síly mají nyní k dispozici přibližně jednu dávku střeliva na každé dva výstřely vypálené Ruskem, přičemž na začátku války v únoru 2022 byl poměr 1:10, řekl agentuře Lipavský.
Ruský soud dnes rozhodl o převodu moskevského letiště Domodědovo ze soukromého vlastnictví na stát. Majitelé podle něj žijí v zahraničí a nemají právo s majetkem nakládat. Informovala o tom agentura AFP, podle níž je Domodědovo poslední z řady ruských podniků znárodněných v nedávné době.
Od roku 2022, kdy Rusko zahájilo plošnou invazi na Ukrajinu, nařídily ruské soudy znárodnění desítek soukromých firem, což je podle kritiků součástí snahy Kremlu posílit kontrolu nad hospodářstvím. Prokuratura obvykle používá řadu právních argumentů, aby zabavování majetku zdůvodnila, a naznačuje, že firmy jsou spojené s korupcí nebo byly nezákonně privatizovány po rozpadu Sovětského svazu v 90. letech.
