Rusko může „záměrně zosnovat“ jadernou katastrofu na Ukrajině, varují experti před nebezpečím v Záporoží
Rusko v čele s prezidentem Vladimirem Putinem a jeho nejbližšími poradci se často uchyluje ke strašení jadernými zbraněmi. Na jejich výhrůžky většinou bezpečnostní experti reagují s klidem a uklidňují tím, že Kreml nebude riskovat použití atomové hlavice. Nicméně analytici britského think-tanku RUSI se domnívají, že by Rusko mohlo sáhnout po úskoku a vyvolat na Ukrajině jadernou katastrofu, uvedl web Newsweek.
V první fázi války na Ukrajině v lidech po celé Evropě zatrnulo, když přišly zprávy, že Rusové jsou v Černobylu, a dále pak, že zabrali Záporožskou jadernou elektrárnu, největší jadernou elektrárnu svého druhu v Evropě. Přední experti včetně šéfky Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dany Drábové monitorovali situaci na Ukrajině a veřejnost ujišťovali, že radiace je normální.
Právě zmiňovaná elektrárna v Záporoží by mohla nedobrovolně hrát hlavní roli v ruském plánu, jak nastínila vědkyně z RUSI Darja Dolzikovová. Na podzim roku 2022 po Západem neuznaných referendech, kdy Rusko anektovalo Záporožskou, Chersonskou, Doněckou a Luhanskou oblast, Kreml oznámil, že také elektrárna spadá do jeho sféry vlivu, přestože se o chod nadále starají ukrajinští zaměstnanci a na pravidelnou kontrolu dojíždějí zástupci Mezinárodní agentury pro atomovou energii.
Expert: Moskva by vinila Kyjev
„Rusko může usilovat o záměrné vyvolání radiologické havárie v zařízení,“ naznačila Dolzikovová v rozhovoru s tiskem. „Ano, je možné, že by Rusko mohlo přistoupit k rozhodnutí sabotovat zařízení,“ doplnil další z expertů Jack Watling. „Moskva by mohla poškodit kritickou podpůrnou infrastrukturu a svalit vinu na Kyjev,“ objasnil.
Experti pro reportéry následně popsali, jak by taková sabotáž ze strany Kremlu mohla vypadat. „Moskva by mohla například umístit nálože na různá místa v samotné elektrárně a v jejím okolí, následně je detonovat a z výbuchů obviňovat ukrajinské údery v rámci protiofenzivy,“ rozvedl Watling. Jeho komentáře se shodovaly s novou zprávou RUSI, kterou sestavil společně s Dolzikovovou.
Jeho kolegyně navíc varovala, že Rusko by se mohlo „rovněž uchýlit k záměrným útokům na jaderná zařízení, aby na partnery Ukrajiny vyvinulo nátlak a vyvolalo strach z další eskalace, aniž by se uchýlilo k jaderným zbraním“. Jejich společný report však též zdůraznil obrovský rozdíl mezi havárií elektrárny a cíleným jaderným úderem.
Střelecké pozice na reaktorech
Tento týden ukrajinská státní jaderná společnost Enerhoatom uvedla, že Rusové umístění do Záporožské jaderné elektrárny a jejího okolí hledají způsoby, jak se evakuovat, neboť ukrajinští obránci se přibližují. „Je pravděpodobné, že okupanti po jedné z dalších pracovních směn nepustí zaměstnance elektrárny a násilím je v Záporožské jaderné elektrárně zablokují,“ informovala minulý měsíc společnost Enerhoatom na sociální síti Telegram.
„Podobný trik už okupanti provedli na začátku plné invaze, kdy uzavřeli směnu v Černobylské jaderné elektrárně. Tehdy útočníci asi měsíc nepustili zaměstnance elektrárny domů a drželi lidi jako rukojmí až do konce okupace,“ vysvětlil Enerhoatom. Zpráva britského ministerstva obrany zase mluví o tom, že Rusové na střechách reaktorů rozmístili pytle s pískem pro bojové pozice.
Toto byl „první náznak“ toho, že budovy reaktorů byly začleněny do taktického vojenského plánování, uvedlo ministerstvo na twitteru. „Vysoce pravděpodobně to zvyšuje šance na poškození bezpečnostních systémů reaktorů v bojích kolem elektrárny,“ dodává zpráva ministerstva. „Příprava palebných postavení na jaderné elektrárně naznačuje záměr vést úmyslnou obranu struktury,“ domnívá se Watling. „Takové počínání má změnit místo na vojenský cíl, a proto zvyšuje pravděpodobnost, že bude pod palbou,“ objasnil.
Odborníci však zdůraznili, že přímé poškození reaktoru, které by vyvolalo katastrofální nehodu v zařízení, je nepravděpodobné. Podle nich největší hrozbu pro Záporožskou jadernou elektrárnu představuje selhání klíčových systémů nebo lidská chyba. Pokud by k tomu došlo, vedlo by to nejspíše k obrovskému nukleárnímu neštěstí, jakým byly v roce 2011 Fukušima nebo v roce 1986 Černobyl.
Nicméně na rozdíl od Fukušimy reaktory elektrárny Záporoží nebyly v provozu několik měsíců, podotýká Dolzikovová. „Takže ani selhání klíčových podpůrných systémů by okamžitě nevedlo k velké havárii. Je ale třeba vynaložit veškeré úsilí na zmírnění případné nehody,“ uvedla expertka.
Situace ve strategicky důležitém městě Pokrovsk na východě Ukrajiny zůstává kritická, Rusové pokračují v hromadění sil ve městě, uvedli analytici ukrajinského projektu DeepState, který je pokládán za blízký ukrajinské armádě. Útočné skupiny ruské 2. a 51. armády pokračují v ničení obklíčených sil nepřítele a v útocích ve směru na sever města, tvrdí ruské ministerstvo obrany. Kyjev popírá, že by se obránci Pokrovska ocitli v obklíčení.
Rusko proti Ukrajině v noci vyslalo 80 dronů, z nichž se 61 podařilo zneškodnit, tvrdí ukrajinské letectvo. Zaznamenalo 18 zásahů na sedmi místech.
Třicetiletý Kyjevan převážel na střeše svého auta nepřátelský dron typu Šáhed, než jej zabavila policie, informovala dnes ukrajinská média s odvoláním na policisty. Podobných dronů íránské konstrukce vysílá Rusko každou noc desítky a stovky kusů proti ukrajinským městům. V tomto případě měl dron podle policejního komuniké deaktivovanou bojovou hlavici, a tak nepředstavoval pro veřejnost bezprostřední ohrožení.
