Kyjev plánoval masivní útoky uvnitř Ruska na výročí Putinovy invaze. Američané byli proti, tvrdí v USA
Vedení ukrajinské vojenské rozvědky před prvním výročím ruské invaze na Ukrajinu plánovalo provést zásadní útoky uvnitř Ruska. Tento záměr se však vůbec nezamlouval Spojeným státům, které jsou hlavním spojencem vlády v Kyjevě. Dnes o tom napsal americký The Washington Post s odvoláním na dokumenty, jež se na veřejnost podle všeho dostaly skrze sociální síť Discord.
Podle utajované zprávy americké Národní bezpečnostní agentury (NSA) šéf ukrajinské vojenské rozvědky (HUR) Kyrylo Budanov před výročím připadajícím na 24. února dal svým podřízeným rozkaz, „aby se připravili na masové útoky... vším, co má HUR k dispozici“. Ukrajinci podle WP uvažovali o námořním útoku za použití trinitrotoluenu v černomořském přístavu Novorossijsk, což by sice byla do velké míry symbolická operace, nicméně by ukázala na schopnosti ukrajinské strany udeřit hluboko uvnitř území nepřítele.
Američané tajně sledovali ukrajinské plány a Bílý dům si dlouhodobě dělal starosti, že útoky uvnitř Ruska by mohly vyprovokovat agresivní reakci ze strany Kremlu, píše WP.
Nicméně podle utajované zprávy CIA z 22. února „HUR na žádost Washingtonu souhlasila, že odloží útoky“ na Rusko. The Washington Post také píše, že z dokumentů není jasné, kdo v Kyjevě intervenoval a proč Ukrajinci souhlasili s tím, že své plány neuskuteční. Jsou však příkladem jistého napětí provázejícího současnou válku: Ukrajinu, která by ráda podnikala útoky na ruském území, se někdy snaží držet zpátky Washington ve snaze zabránit eskalaci konfliktu v přímý boj mezi americkými a ruskými silami. Někteří zástupci americké administrativy považují útoky na Rusko, zejména pokud by k nim byly používány americké zbraně, za vysoce rizikové operace, jež by ruský prezident Vladimir Putin mohl považovat za takové ohrožení, že by nasadil taktické jaderné zbraně.
Nicméně Rusko je i tak dějištěm záhadných výbuchů a útoků pomocí dronů. Ukrajinci jsou zdrženliví ohledně komentování těchto incidentů a jen nepřímo naznačují, že s nimi mají něco společného. Samotný Budanov, kterého The Washington Post označuje za vycházející hvězdu v strukturách ukrajinské armády, nepřiznává, že by jím vedená HUR za těmito útoky stála, nicméně varoval, že budou pokračovat. „Dokud nebude obnovena územní celistvost Ukrajiny, budou problémy uvnitř Ruska,“ upozornil v lednu v rozhovoru s WP.
Naléhání Washingtonu na ukrajinské bezpečnostní špičky, aby byly zdrženlivé, přineslo jen částečný úspěch, píše WP. Týden po výročí ruské invaze Moskva veřejně obvinila Kyjev, že se pokouší pomocí bezpilotních letounů útočit na ruskou infrastrukturu, včetně míst nedaleko hlavního města.
Dnes Rusko oznámilo, že jeho námořnictvo zneškodnilo tři ukrajinské na dálku ovládané čluny, které se pokoušely zaútočit na přístav Sevastopol na okupovaném Krymu. Kyjev se k útoku nepřihlásil.
Ruský vliv v subsaharské Africe, zejména v zemích Sahelu, stojí především na vojenské přítomnosti a propagandě, nikoliv na ekonomických investicích či rozvojové pomoci. Podle analytiků, které oslovila ČTK, jde o pragmatické partnerství s místními autoritářskými režimy, které Moskva podporuje výměnou za přístup k přírodním zdrojům. Ruské působení tak podle nich posiluje korupci, diktátorské režimy a destabilizační tendence v regionu.
Podle Pavla Havlíčka z Asociace pro mezinárodní otázky Moskva využívá region také k financování své agrese proti Ukrajině. „Dodává vojenské technologie a žoldáky, kteří pomáhají stabilizovat autoritářství. Na oplátku Rusko získává suroviny a cenné kovy, které zpětně využívá i k financování války,“ řekl.
Ruský politický režim se od února 2022, kdy začala invaze na Ukrajinu, zásadně proměnil, shodují se analytici, které oslovila ČTK. Podle nich je dnes agresivnější, represivnější a více militarizovaný než před invazí na Ukrajinu, zároveň se ale vyznačuje i určitou křehkostí a závislostí na výsledku války.
Podle Martina Laryše z Ústavu mezinárodních studií se režim ruského prezidenta Vladimira Putina posouvá směrem k totalitním prvkům a stále více zasahuje i do soukromého života občanů. Pavel Havlíček z Asociace pro mezinárodní otázky ale upozorňuje, že o totalitě zatím hovořit nelze, protože ruská společnost není zcela jednotná a režim musí v některých ohledech lavírovat.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra brzy ráno. Přejeme vám dobrou noc.
