Kyjev plánoval masivní útoky uvnitř Ruska na výročí Putinovy invaze. Američané byli proti, tvrdí v USA
Vedení ukrajinské vojenské rozvědky před prvním výročím ruské invaze na Ukrajinu plánovalo provést zásadní útoky uvnitř Ruska. Tento záměr se však vůbec nezamlouval Spojeným státům, které jsou hlavním spojencem vlády v Kyjevě. Dnes o tom napsal americký The Washington Post s odvoláním na dokumenty, jež se na veřejnost podle všeho dostaly skrze sociální síť Discord.
Podle utajované zprávy americké Národní bezpečnostní agentury (NSA) šéf ukrajinské vojenské rozvědky (HUR) Kyrylo Budanov před výročím připadajícím na 24. února dal svým podřízeným rozkaz, „aby se připravili na masové útoky... vším, co má HUR k dispozici“. Ukrajinci podle WP uvažovali o námořním útoku za použití trinitrotoluenu v černomořském přístavu Novorossijsk, což by sice byla do velké míry symbolická operace, nicméně by ukázala na schopnosti ukrajinské strany udeřit hluboko uvnitř území nepřítele.
Američané tajně sledovali ukrajinské plány a Bílý dům si dlouhodobě dělal starosti, že útoky uvnitř Ruska by mohly vyprovokovat agresivní reakci ze strany Kremlu, píše WP.
Nicméně podle utajované zprávy CIA z 22. února „HUR na žádost Washingtonu souhlasila, že odloží útoky“ na Rusko. The Washington Post také píše, že z dokumentů není jasné, kdo v Kyjevě intervenoval a proč Ukrajinci souhlasili s tím, že své plány neuskuteční. Jsou však příkladem jistého napětí provázejícího současnou válku: Ukrajinu, která by ráda podnikala útoky na ruském území, se někdy snaží držet zpátky Washington ve snaze zabránit eskalaci konfliktu v přímý boj mezi americkými a ruskými silami. Někteří zástupci americké administrativy považují útoky na Rusko, zejména pokud by k nim byly používány americké zbraně, za vysoce rizikové operace, jež by ruský prezident Vladimir Putin mohl považovat za takové ohrožení, že by nasadil taktické jaderné zbraně.
Nicméně Rusko je i tak dějištěm záhadných výbuchů a útoků pomocí dronů. Ukrajinci jsou zdrženliví ohledně komentování těchto incidentů a jen nepřímo naznačují, že s nimi mají něco společného. Samotný Budanov, kterého The Washington Post označuje za vycházející hvězdu v strukturách ukrajinské armády, nepřiznává, že by jím vedená HUR za těmito útoky stála, nicméně varoval, že budou pokračovat. „Dokud nebude obnovena územní celistvost Ukrajiny, budou problémy uvnitř Ruska,“ upozornil v lednu v rozhovoru s WP.
Naléhání Washingtonu na ukrajinské bezpečnostní špičky, aby byly zdrženlivé, přineslo jen částečný úspěch, píše WP. Týden po výročí ruské invaze Moskva veřejně obvinila Kyjev, že se pokouší pomocí bezpilotních letounů útočit na ruskou infrastrukturu, včetně míst nedaleko hlavního města.
Dnes Rusko oznámilo, že jeho námořnictvo zneškodnilo tři ukrajinské na dálku ovládané čluny, které se pokoušely zaútočit na přístav Sevastopol na okupovaném Krymu. Kyjev se k útoku nepřihlásil.
Ministerstvo vnitra v dopisu Evropské komisi požádá o úplné osvobození od solidárních příspěvků. Úřad o tom dnes informoval na síti X v reakci na první výroční zprávu unijní exekutivy o migraci a azylu. Podle Evropské komise spadá ČR kvůli vysokému počtu uprchlíků z Ukrajiny do kategorie zemí, které zažívají významnou migrační situaci, proto si může požádat o vynětí z mechanismu solidarity.
„Toto zařazení znamená, že Česko bude mít možnost požádat o úplné nebo částečné odečtení svých solidárních příspěvků. Ministerstvo vnitra připraví oficiální dopis Evropské komisi, ve kterém požádáme o úplné osvobození od příspěvků,“ uvedlo ministerstvo. O žádosti bude rozhodovat Rada EU, tedy členské státy, doplnil úřad.
Ukrajinské úřady obvinily sedm lidí v souvislosti s korupcí v energetickém sektoru, uvedl Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU). Skupina podle vyšetřovatelů na úplatcích získala 100 milionů dolarů (asi 2 miliardy korun). Případ týkající se vysoce postavených činitelů v energetice podle agentury Reuters pobouřil obyvatele země, kteří kvůli ruským útokům musejí snášet každodenní odstávky dodávek elektřiny. Do středu pozornosti se také znovu dostala otázka boje proti korupci na Ukrajině.
NABU informoval, že jeho vyšetřovatelé zadrželi pět lidí a další dva podezřívají, že se spikli proto, aby ovládli zadávání veřejných zakázek ve státních podnicích, zejména společnosti Enerhoatom. Agentura DPA píše, že úplatky se týkaly zřizování ochranné infrastruktury pro energetické objekty před ruskými nálety. Skupina údajně „vyprala“ úplatky v hodnotě 100 milionů dolarů.
Česká republika, která hostí velký počet uprchlíků z Ukrajiny, spadá podle Evropské komise do kategorie zemí, které zažívají významnou migrační situaci, proto si může požádat o vynětí z mechanismu solidarity. Unijní exekutiva to uvedla ve své první výroční zprávě o migraci a azylu.
Uvádí v ní také, že počet nelegálních překročení hranic bloku se za poslední rok snížil o 35 procent. Komise rozhodla rovněž o takzvaném mechanismu solidarity, tedy které země EU jsou pod migračním tlakem a jak by jim ostatní státy měly pomoci.
