Proč ještě Lukašenko nevyslal vojsko na Ukrajinu? Expert: Dobře ví, že by na to doplatil
Ve chvíli, kdy by běloruský prezident Alexandr Lukašenko rozhodl o vstupu země do války na Ukrajině ve prospěch Ruska, riskoval by, že část vojáků složí zbraně, dá je Ukrajincům, nebo se dokonce obrátí proti svému velení. V rozhovoru s ČTK to uvedl odborník Miroslaw Jankowiak ze Slovanského ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Zároveň připomněl, že Bělorusové nikdy nebyli v reálné válce, a tak z ní mají strach. Podle Jankowiaka proto nelze odhadnout, jak by se běloruští vojáci zachovali.
Takzvaná vyšší sorta by podle něj pravděpodobně bojovala za Lukašenka a Moskvu. V rozhovoru AV ČR Jankowiak vysvětlil, že takto by se nejspíš zachovali etničtí Rusové, kteří mají běloruské občanství. S obyčejnými Bělorusy ale podle Jankowiaka nemůže Lukašenko počítat. „Možná by někteří vojáci nechtěli spolupracovat, složili by zbraně nebo by dali zbraně Ukrajincům, nebo někdo by šel na Minsk,“ řekl ČTK Jankowiak.
Podle Jankowiaka zároveň ani ruský prezident Vladimir Putin nemůže na Lukašenka vyvíjet nátlak, aby se k agresi na Ukrajině připojil. „Pokud Rusko bude tlačit, aby Bělorusko vstoupilo do války, tak už pro ně bude v médiích těžké říkat, že se jedná o speciální vojenskou operaci. Když je tam i Rusko i Bělorusko, tak to se nedá skrývat v médiích jako operace, ale je to reálná válka,“ zhodnotil Jankowiak v rozhovoru AV ČR.
V uplynulém roce tak Bělorusko podporovalo Kreml především tím, že Rusům zpřístupnilo své území a svou infrastrukturu, uvedl Jankowiak. „Teď v pozdějším období to jsou také nemocnice,“ doplnil odborník.
Lukašenko a Putin se podle Jankowiaka nemají rádi, zároveň bez sebe ale nedokáží existovat. „Lukašenko ještě mnoho let zpátky měl zájem být prezidentem spojeného území státu Ruska a Běloruska, měl takovou ambici, a samozřejmě Putin to nepovolil,“ popsal ČTK Jankowiak důvody nevraživosti mezi prezidentskými protějšky.
Jankowiak zároveň vysvětlil, že před válkou mohl Lukašenko „lavírovat“ mezi Moskvou a západem a ne vždy se choval podle Putinových představ. Současně ale podle Jankowiaka Rusko do Běloruska levně dodávalo plyn, který Bělorusko přeprodávalo na Západě, což fungovalo jako business pro oba státy. „Rusko potřebuje Bělorusko i kvůli geopolitické poloze mezi Ruskem a Evropou,“ uvedl odborník.
Podle Jankowiaka jsou kromě Ruska současnými spojenci Běloruska mimo jiné Čína nebo Uzbekistán. Před válkou ale Minsk udržoval „docela dobré“, zejména obchodní, vztahy i s Ukrajinou. „To nebylo tak, jak Polsko reagovalo například, že Bělorusko absolutně ne, protože to je režim. Ukrajina tak velký problém s tímto neměla,“ nastínil Jankowiak.
Vážení čtenáři,
pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra ráno. Přejeme vám dobrou noc.
Bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv dnes popřel, že by se Rusko chystalo předat jaderné zbraně Íránu, který čelí vzdušným úderům Izraele a o víkendu také Spojených států. Nynější místopředseda ruské bezpečnostní rady čelil na sociálních sítích kritice amerického prezidenta Donalda Trumpa, že slovo „jaderné“ nadužívá.
V reakci na víkendové údery Spojených států na íránská jaderná zařízení Medveděv v neděli uvedl, že „řada zemí je připravena Íránu dodat napřímo své jaderné hlavice“. Íránský jaderný program podle něj bude pokračovat i přes americko-izraelské útoky.
Trump dnes Medveděvovo vyjádření napadl. „Opravdu to řekl, nebo je to jen výplod mé fantazie? Pokud to skutečně řekl, a pokud se to potvrdí, dejte mi prosím vědět,“ napsal Trump na své sociální síti Truth Social.
Proruští hackeři dnes provedli sérii kybernetických útoků na několik obcí a organizací spojených se summitem NATO, který se koná tento týden v Nizozemsku. Informovala o tom podle agentury AP nizozemská vláda.
Nizozemský úřad pro kybernetickou bezpečnost uvedl, že k velké části útoků se na svém telegramovém účtu přihlásila proruská hackerská skupina vystupující pod jménem NoName057(16), která útočí na země podporující Ukrajinu. Útok měl podle něj pravděpodobně proruský ideologický motiv. Úřad také informoval, že událost dále vyšetřuje a je v kontaktu s nizozemskými i mezinárodními partnery.
Mluvčí radnice Haagu Raoul Rozestraten sdělil, že útoky zasáhly obce napříč celou zemí. "Zaznamenali jsme větší návštěvnost webových stránek některých našich poskytovatelů služeb. Teď už vše v Haagu funguje normálně," řekl agentuře AP.
V rozhovoru AV ČR Jankowiak objasnil, že v současné době Ukrajina Bělorusko v podstatě ignoruje. „I prezident i ministr zahraničí i ukrajinská politika se snaží jak nejvíc nereagovat na Bělorusko, neriskovat vstup Běloruska do války. Nereaguje na běloruskou opozici, Svjatlanu Cichanouskou. Ukrajina si nemůže dovolit otevření nové fronty od severu,“ dodal Jankowiak.
